Přestože se o druhé světové válce napsaly stohy knih, Nicholas Stargardt dokazuje, že je pořád možné dívat se na ni nově – například očima obyčejných Němců, kteří odešli na frontu, a jejich matek a manželek, které se doma potýkaly s nesnázemi.
Fenomén zajetí a zajatectví v letech 1. světové války zůstával dosud v české vojensko-historické produkci na okraji zájmu. Autorka představuje různé stránky tohoto specifického válečného prožitku, jímž prošlo několik set tisíc vojáků z českých zemí a ze Slovenska.
Jedním z důsledků případného vítězství nacistického Německa ve druhé světové válce měla být naprostá germanizace českých zemí, s nimiž se počítalo jako s nedílnou součástí Třetí říše. K tomu však bylo nejprve zapotřebí vyřešit tzv.
„Ještě nikdy na poli lidských konfliktů tolik nevděčil tak velký počet lidí tak nemnohým,“ prohlásil po letecké bitvě o Británii Winston Churchill. A přesně totéž platí o hrstce rytířů a dalších příslušníků johanitského řádu, známých více jako „maltézští rytíři“.
Ludvík XIV., patrně jeden z nejznámějších a nejvýraznějších francouzských panovníků, se po většinu své vlády nacházel ve válečném konfliktu nebo v přípravách na něj. Když roku 1700 zemřel ve Španělsku bez potomků tamější král Karel II., švagr a zároveň i bratranec Ludvíka XIV.
Publikace přináší českému čtenáři vůbec poprvé souhrnné informace potřebné k orientaci ve spletitém průběhu konfliktů, které stály u zrodu jedné z nejznámějších etap evropské historie – napoleonských válek. Autor podrobně zpracovává dramatickou dekádu, v níž se revoluční Francie postavila se zbraní v ruce proti prakticky celému zbytku kontinentu.
Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost.
Tentokrát věnovaný událostem od Caesarovy smrti do poslední čtvrtiny 1. století našeho letopočtu. Jde zde o válku Octaviána a Marca Antonia s Brutem a Cassiem, Caesarovými vrahy, která skončila bitvou u Pharsalu, o války druhého triumvirátu a jeho rozpad, po němž následoval boj, který skončil námořní bitvou u Actia.
311. československá bombardovací peruť představuje bezesporu nejvýznamnější jednotku britského letectva (RAF - Royal Air Force), u kterého v letech druhé světové války bojovali českoslovenští letci. Nebyla však jedinou.
Tato knížka nabízí nejen zasvěceným milovníkům Prahy, ale také běžnému čtenáři pohled na toto město z překvapivě nového úhlu.
Osmnáctého června roku 1815 sestoupily armády Francie, Británie a Pruska do tichého mělkého údolí jižně od Bruselu. Malé městečko nedaleko místa, kde se spojenci rozhodli postavit francouzské armádě, se jmenuje Waterloo. Krvavá bitva, jíž dalo Waterloo jméno, znamenala konec napoleonských válek a stala se mezníkem v evropské historii.
Téma nacisté a poklady je tématem mnohaletým, košatým a snad nevyčerpatelným. A také doslova obaleným mýty, jako málokterý relikt druhé světové války.
Kniha Mein Kampf představuje jeden ze základních dokumentů nacistické ideologie, která v minulosti zapříčinila miliony mrtvých. Obsahuje mnoho polopravd a lží, propagandistickou demagogii a názory nehumánní, rasistické a odporující zákonům demokratických států.
Od partyzánů, mužů i žen, se očekávalo, že budou hodně soběstační a že si budou schopni poradit v každé situaci. V tom jim tato příručka strašně pomohla. Není divu - vybavena je samými praktickými radami a četnými instruktivními kresbami.
Na území obývaným civilizovaným německým národem existovalo místo, kde stráže SS bez omezení mučily, vraždily a nechávaly hladovět desetitisíce bezbranných vězňů. Kde nacističtí lékaři mohli volně provádět děsivé pseudolékařské experimenty a studnice zla neměla žádné dno.
Knižní prvotina mladého autora „Sokolovo: pod pláštěm propagandy“ přináší dosud neznámé informace týkající se prvního bojového vystoupení čs. vojáků na východní frontě u Sokolova v březnu 1943.
Uprostřed válkou a revolucí rozvráceného Ruska se odehrává další dějství dramatického příběhu československých dobrovolníků, který otevřela kniha Bratrstvo. Po téměř čtyřech válečných letech se jejich řady rozrostly v celý armádní sbor, který měl podle Masarykova plánu zamířit na rozhodující frontu do Francie.
„Město tří národů“ — toto a podobná označení Prahy konce 19. a počátku 20. století je možné nalézt nejen v četných literárních svědectvích. Jde zároveň o důležitou součást historického a literárněvědního diskurzu o městě, o reminiscence multietnické společnosti zničené mezi lety 1938 a 1948.
Kniha obsahuje souhrn kapitol týkajících se pozemních bitev starověku, středověku, 17., 18., 19. a 20. století a dále námořních bitev do roku 1900 a ve 20. století. Další část je věnována osobnostem, tedy admirálům a námořním velitelům do r. 1900 a ve 20. století, vojevůdcům starověku, středověku a novověku, vojevůdcům 20.
Kniha je určena všem, kteří se v současné nebezpečné době dovedou zamyslet nad omylem, jehož důsledky pociťujeme dodnes. Protože duch Maginotova linie i její mnohočetná opakování v celém světě a zejména v Evropě s sebou neodvratně přinesly výrazné ohrožení demokracie už v letech 1939 až 1945.