Šokující thriller o systematickém zločinu, megalomanských vědcích, selhání vlády, korupci v lékařství, psychickém teroru a milionech nevinných obětí. Problém: je to realita. Již ve svém bestselleru Státní virus, který vyšel v roce 2021, autor popsal, jak se v hysterii kolem koronavirové krize ztratil zdravý rozum.
Samozřejmé pravdy historičky Jill Leporeové jsou čtivě napsané dějiny Spojených států amerických a k nim přiřazených protikladů, jež tuto zemi provázely od samého vzniku. Události i historické osobnosti jsou poměřovány ústavou USA, z níž si Leporeová vypůjčila i název („Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni...“).
Kniha Práva Romů zasazuje romský boj za občanská práva do širších dějin lidských práv východní Evropy. Romové se v lidskoprávních narativech typicky objevují jako oběti. Autorka Celia Donertová čerpá z neobyčejně rozsáhlého výzkumu v českých i slovenských archivech a také ze sociologických, etnografických a z historických prací.
Na šedesát hrdelních zločinů, které otřásly celou republikou, a příběhy kriminalistů, kteří je vyšetřovali.
Démon v srdci. V duši. V libidu… Další, tedy druhý svazek ojedinělého a mimořádně rozsáhlého díla mapuje historii tuzemské vraždy, tentokrát v letech 1981–1992. První díl Když vzlétne děs a nevíra vzbudil podle čtenářských e-mailů žádoucí ohlas: „Četl jsem ty hrozné, ale přitažlivě napsané příběhy jedním dechem!
Prožil jsem celé období komunismu v Československu. Byla to škaredá doba; doba mého mládí, jež se snažím dost neuměle vykreslit, přičemž se stylizuji do postavy Krištofa - Krištof je moje literární alter ego.
Třetí svazek z díla Eduarda Wagnera pro všechny milovníky historie a válečnictví – tentokrát je zaměřen na dobu předhusitskou a husitskou a v jednotlivých kapitolách názorně zobrazuje odívání, jak civilní tak i bojové, přilby, štíty, chladné zbraně, střelné zbraně, obléhací stroje, korouhve, praporce, jezdecké postroje, vozy a polní ležení.
Kronika predstavuje jeden z hlavných primárnych prameňov pre poznanie dejín Aztéckej ríše, respektíve dejín celej oblasti centrálneho Mexika, a to ako pre dejiny obdobia pred prvými kontaktmi s Európanmi, tak aj pre dejiny jej podmanenia španielskymi dobyvateľmi.
Žijeme v době zesíleného útoku na dosavadní západní společnost ze strany progresivistických kruhů snažících se rozbít její tradice a instituce a vytvořit novou společnost a nového člověka. Hypertrofovaná lidská práva se stala jedním z beranidel, jimiž se tento útok na společnost vede.
Kniha se vydává po stopách skupiny českých krajanů, kteří ve druhé polovině 19. století odešli za hranice tehdejšího Rakouska-Uherska do carského Ruska za hledáním lepšího živobytí, a sleduje, jak se jejich potomci spolu s rodinnými příslušníky v průběhu 20. století navrátili řízenou i spontánní migrací zpět na území svých předků.
Publikace se zabývá složitým vztahem mezi proletářským internacionalismem a národním cítěním dělníků. Zatímco v teorii se mělo jednat o vztah konfliktní, v praxi – jak autor na základě četných pramenů dokládá – si české i německé dělnictvo postupně osvojovalo zřetelné národní cítění.
Po celé veky prejavovali ľudia neobyčajnú schopnosť prispôsobiť sa prostrediu v ktorom žili. Zakladaní rozsiahlych miest, budovaní veľkolepých civilizácií a rozvojom nových spôsobov komunikácie sme dokázali dosiahnuť pozoruhodný úspech. Naopak, vojny, útlak a chudoba odhalili temnejšie stránky ľudskej povahy.
Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?
Až do začátku první světové války aeroplány vzlétaly především při sportovních leteckých soutěžích. Ale již v prvních měsících války si představitelé armády uvědomili jejich význam a začali velké stroje postupně využívat k útokům na území protivníka. Nejslavnějším německým pilotem byl nesporně Manfred von Richthofen, nazývaný Rudý baron.
Velký římský historik a senátor Publius Cornelius Tacitus jednou prohlásil: „Velké říše se neudržují zbabělostí.“ Toto tvrzení římská říše zcela naplňuje. Tvrdě a účinně ovládala svá území a střežila své hranice a do dějin se zapsala jako jedna z nejslavnějších a nejznámějších říší všech dob.
Vliv antického Řecka na svět kolem nás a na celou západní civilizaci nelze podceňovat. Řekové vymysleli, rozvinuli a uvedli do praxe vše od politiky, přes architekturu či umění až po filozofii, vědu a matematiku. V této knize se seznámíte s mnoha jejich myšlenkami, představami a objevy, ale i s řadou největších osobností, které kdy žily.
Je to již hodně let, co se dva slovenští političtí vězni Karol a Walter rozhodli, že utečou z Osvětimi a podají do světa zprávu, co se za zdmi tohoto koncentráku děje. Dnes, kdy se stalo pouhé jméno Osvětim pojmem největšího pekla, jaké kdy lidstvo poznalo, zní toto vyprávění téměř fantasticky.
A přeci ji měli! 15 let rešerší, nejnovější poznatky: Hitler měl atomovou bombu!
„Dějiny jsou jako moře. Zdálky vypadají úchvatně, ale když jste uprostřed a podíváte se zblízka, udělá se vám špatně,“ napsal před lety český esejista Gabriel Laub. Neklidné dvacáté století, v jehož průběhu zemřely miliony lidí ve dvou světových válkách a zrodily se i zčásti zanikly dvě nehumánní ideologie, dává tomuto rčení plně za pravdu.
Sedmero narozenin oslavila Inge Auerbacher s rodinou v jihoněmeckém domově, následující tři však už na místě, které sama nazvala noční můrou. V roce 1942 byla i s rodiči deportována do koncentračního tábora v Terezíně. Patřila k nemnoha dětem, které odtud nepokračovaly dále na východ do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.