Známe ji z televizních obrazovek, rozhlasu, tisku a sociálních sítí, jako moderátorku, nesmiřitelnou kritičku poměrů a v neposlední řadě jako političku. Jana Bobošíková je na veřejnosti známá jako obhájkyně práv jedince, prosazující také svobodu slova, objektivitu médií a demokratické principy.
Publikace se věnuje mimořádnému vládnutí z hlediska teorie ústavního práva. Pro analýzu mimořádného vládnutí využívá právně-pozitivistickou teorii normativního institucionalismu a plánovací nauky právní.
Tichá, avšak brutální kampaň, kterou vedl Sovětský svaz proti polským občanům, je ve stínu holokaustu a dalších hrůz druhé světové války často přehlížena. Wesley Adamczyk ve svých strhujících pamětech dává hlas statisícům obětí sovětského barbarství.
Pri prechádzke ulicami Starého mesta si na priečeliach budov môžeme všimnúť množstvo heraldických pamiatok. Od 13. storočia erby a heraldické znaky dotvárali vzhľad cirkevnej a svetskej architektúry, ale nachádzame ich aj na plastikách, pomníkoch, fontánach, epitafoch či vitrážach v kostoloch.
Autor popisuje rehoľné spoločenstvá od príchodu na naše územie, ich násilnú likvidáciu počas barbarskej noci z 13. na 14. apríla 1950 a návrat niektorých z nich po roku 1989. Počas stáročí rehole plnili svoje náboženské poslanie, vykonávali rozsiahlu humanitárnu, zdravotnícku ale aj národno-osvetovú činnosť.
Koncom devätnásteho a začiatkom dvadsiateho storočia bola Bratislava vďaka liberálnej klíme miestom stretávania rakúskych, maďarských a slovenských slobodomurárskych lóží. Schádzali sa v chýrnych reštauráciach hotela National, Savoy, Lerchner a ďalších, neskôr v slobodomurárskych domoch. O čom bratia slobodomurári rokovali?
História Petržalky, legendy, spomienky, najmä tie od polovice 20. storočia, ktoré sa prelínajú so životom autora – dnešného Staropetržalčana.
Zápas o Bratislavský hrad je autentický dokument o zápase s mocou, ktorý v päťdesiatych rokoch vyústil do zatknutia a uväznenia Alfreda Piffla.
O Andreji Čikatilovi slyšel asi každý. Zato osudy „Angarského maniaka“ Michaila Popkova nebo travičky dětí Tamary Ivaňutinové jsou jen málo známou historií. Za „domov“ sériových vrahů bývají považovány Spojené státy. Kriminalisté ale upozorňují na to, že Rusko a jeho předchůdce Sovětský svaz se staly líhní těchto zločinců dříve.
Další díl Dějin světa se věnuje období od roku 600 do roku 1500, zhruba od nástupu islámu po velké zámořské objevy. První část načrtává náboženskou a politickou mapu té doby, druhá se věnuje mocenské expanzi islámu, křížovým tažením i dění na indickém subkontinentě a ve střední a východní Asii.
Elitní vyšetřovatel, který sbírá nejzajímavější české policejní případy, a ředitel Muzea Policie ČR. Kdo jiný by mohl znát zločin lépe?
Za dvacet let našeho členství v EU máme za sebou již páté volby do Evropského parlamentu. Dlouho dopředu se vědělo, že jejich výsledky budou mít signální význam. Stupňující se společenské napětí naznačovalo, že významná část občanů je stále více nespokojena s výkonem české vlády.
Kanada, druhá největší země světa, patří mezi nejlépe vnímané země podle mnohých prestižních žebříčků. Její dějiny jsou pestré stejně jako přírodní a kulturní bohatství.
Šokující thriller o systematickém zločinu, megalomanských vědcích, selhání vlády, korupci v lékařství, psychickém teroru a milionech nevinných obětí. Problém: je to realita. Již ve svém bestselleru Státní virus, který vyšel v roce 2021, autor popsal, jak se v hysterii kolem koronavirové krize ztratil zdravý rozum.
Samozřejmé pravdy historičky Jill Leporeové jsou čtivě napsané dějiny Spojených států amerických a k nim přiřazených protikladů, jež tuto zemi provázely od samého vzniku. Události i historické osobnosti jsou poměřovány ústavou USA, z níž si Leporeová vypůjčila i název („Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni...“).
Kniha Práva Romů zasazuje romský boj za občanská práva do širších dějin lidských práv východní Evropy. Romové se v lidskoprávních narativech typicky objevují jako oběti. Autorka Celia Donertová čerpá z neobyčejně rozsáhlého výzkumu v českých i slovenských archivech a také ze sociologických, etnografických a z historických prací.
Na šedesát hrdelních zločinů, které otřásly celou republikou, a příběhy kriminalistů, kteří je vyšetřovali.
Démon v srdci. V duši. V libidu… Další, tedy druhý svazek ojedinělého a mimořádně rozsáhlého díla mapuje historii tuzemské vraždy, tentokrát v letech 1981–1992. První díl Když vzlétne děs a nevíra vzbudil podle čtenářských e-mailů žádoucí ohlas: „Četl jsem ty hrozné, ale přitažlivě napsané příběhy jedním dechem!
Prožil jsem celé období komunismu v Československu. Byla to škaredá doba; doba mého mládí, jež se snažím dost neuměle vykreslit, přičemž se stylizuji do postavy Krištofa - Krištof je moje literární alter ego.
Třetí svazek z díla Eduarda Wagnera pro všechny milovníky historie a válečnictví – tentokrát je zaměřen na dobu předhusitskou a husitskou a v jednotlivých kapitolách názorně zobrazuje odívání, jak civilní tak i bojové, přilby, štíty, chladné zbraně, střelné zbraně, obléhací stroje, korouhve, praporce, jezdecké postroje, vozy a polní ležení.
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!