Při oslavách 150 let existence České obce sokolské sedminásobná olympijská vítězka ve sportovní gymnastice Věra Čáslavská prohlásila: „Pro mě je naším největším sportovcem historie gymnasta Alois Hudec. To, jak vyhrál na kruzích v roce 1936 na olympiádě v Berlíně, nic nepředčí.“ Co všechno Aloise Hudce ovlivnilo, přibližuje v roce 80.
Soubor osmi dopisů, které napsal Jaroslav Ježek své milé, Lídě (Ludmile) Ledererové na sklonku roku 1938. Poprvé knížku vydal v roce 1948 pražský nakladatel Petr... Předmluvu napsal Josef Träger a doslov Kamil Bednář.
Pokračování úspěšné knihy Islámskému státu na dostřel II líčí dramatické zážitky uznávaných reportérek Lenky Klicperové a Markéty Kutilové z fronty a ze syrského města Kobaní, které pomalu povstává z ruin.
Publikace nabízí pohled na historický vývoj migrací spjatých především s evropským prostorem i na jejich proměnu v posledních dvaceti letech. Z jakých úhlů se na ně odborníci dívají? K jakým výsledkům došli? Jak probíhá adaptace migrantů v novém prostředí?
Hana Heřmánková, autorka rozmarného cestopisu Cestování v nejlepších letech a a sarkastické knihy Naše povedená mamička, je spontánní vypravěčka skutečných situací a příběhů. Dominuje v nich pozorovací talent, který preferuje humorné stránky života, drobných absurdit.
Barvité osudy indiánských říší od Olméků přes Toltéky a Maye k Aztékům, krvavá conquista H. Cortése, španělské panství, cesta k nezávislosti, mexicko-americká válka, při níž země ztratila téměř polovinu svého území ve prospěch USA, pokus o nastolení habsburského císaře Maxmiliána, indiánský prezident Juaréz, revoluce Zapaty a další dějiny 20.
Kniha přiblíží nejen historii samotné osady Ležáky, ale doplní ji o kontext odboje napojeného na výsadky z Velké Británie v širším regionu. V jednotlivých kapitolách čtenář najde příběhy nejen parašutistů a jejich podporovatelů, ale i příběhy příslušníků nacistického represivního aparátu, jehož nasazení v tomto prostoru bylo masivní.
Kniha poskytuje souhrnný pohled na vztah Tomáše Masaryka k Židům a židovské otázce v českém i evropském kontextu a také na poměr významných židovských osobností k Československu a k Masarykovi zvláště. Pokouší se zachytit vývoj a proměny Masarykových názorů na Židy a židovství od raného mládí a popsat klíčové události, které utvářely Masarykovy postoje.
Životní závod. Tahle šance přichází jen jednou za čtyři roky. Reportéři Radiožurnálu celý rok den po dni sledovali přípravu devíti českých sportovních hvězd na olympijské hry v Riu de Janeiro.
Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013).
Z perspektivy světových hospodářských a sociálních dějin patří výzkum dějin koncernu Baťa k nejzajímavějším tématům české hospodářské a sociální historiografie.
Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažný problém vyvěrající ze způsobu života současné civilizace. Myšlenka řešit ho založením zvířecích práv obdobných právům lidským pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA, odkud se rozšířila do západní Evropy.
Proč vlastně cestovat a co nám přinášejí pobyty v jiných koutech světa? Proč balit v době tisíců a tisíců fotografií cestovní zážitky do slov? Jak funguje kombinace socialismu, buddhismu a vojenské diktatury v Barmě? Jak mizí příroda Madagaskaru? Jak vypadá dnešní peruánská Amazonie s kombinací divoké rozvojové pomoci a černé magie?
Pobyty na letních bytech se objevily již v 19. století, největší popularity však dosáhly v meziválečném období, kdy se staly jedním ze symbolů života prvorepublikové městské středostavovské společnosti.
Klasická historiografie ani náznakem nepřipouští, že by císař Napoleon I. a vůdce německého národa Adolf Hitler mohli přežít svoji vlastní smrt. První ve vyhnanství na ostrově Svaté Heleny, druhý v berlínském podzemním krytu na konci dubna 1945; že oba mohli dožít svoje životy v ústraní, daleko od hlučného davu.
Již více než čtvrtstoletí si každý rok v předvečer 17. listopadu připomínáme výročí počátku nedlouhého dějinného údobí, které jsme si zvykli nazývat Sametová revoluce. Co si ale vlastně připomínáme? Co se tenkrát zrodilo a především co jsme vlastně tenkrát chtěli? Byla to skutečná revoluce, nebo pouhá fraška?
Americké historičce Rachel L. Greenblattové se podařilo na základě mnohaletého studia vytvořit pozoruhodný „portrét“ každodenního života židovské společnosti v Praze v průběhu 16. a 17. století.
Institut Václava Klause přináší mimořádnou publikaci – 180, s podtitulem Festschrift k 75. narozeninám. Kniha je, jak již název napovídá, sborníkem textů mladých českých ekonomů – studentů prof. Václava Klause – k jeho významnému životnímu jubileu.
Kolektivní monografie se zabývá stavem a proměnami židovské menšiny v období druhé republiky a zároveň zohledňuje reakce a postoje většinové české (československé) společnosti. Během diskutovaného období byla zničena státní suverenita. Spolu s úpadkem morálních hodnot nastala krize demokracie a společnost se pozvolna fašizovala.
Kniha představuje odborným, ale přitom čtenářsky přístupným způsobem historický vývoj vztahů mezi českými zeměmi a papežstvím, a to v rozsáhlém období od raného středověku až do počátku 21. století.