Čas mezi koncem roku 1938 a jarem 1939, přesněji řečeno mezi vánoční smrtí a přednovoročním pohřbem Karla Čapka a příchodem prvního říšského protektora Konstantina von Neuratha dne 7. dubna 1939 měl nesporně vyhraněnou podobu. A nešlo jen o to, že se v té době až do onoho biblického „Dokonáno jest...!
Kniha představuje současný stav výzkumu digitální propasti, tj. výzkumu vedeného otázkou, zda jsou neuživatelé Internetu (nebo ti, kdo neumí Internet dobře používat) v současné společnosti znevýhodněni či zda jim v blízké době hrozí riziko sociálního vyloučení.
Kniha je studií drobného přeshraničního obchodu v polsko-běloruském pohraničí v situaci rozšiřování Schengenského prostoru k východní vnější hranici Evropské unie.
Po úspěchu velkoformátových titulů Pravda o Východní frontě a Pravda o Západní frontě (1. část) přichází na knižní trh třetí publikace stejného autorského týmu, která završuje trilogii o zákulisí největší války v dějinách lidstva.
V knize Krvavé léto 1945, volně navazující na předchozí autorovu knihu Krvavé finále, najde čtenář informace o násilnostech, které se odehrály na území dnešní České republiky v období květen-srpen 1945. Jedná se především o události spojené s tzv.
Kniha seznamuje čtenáře s místy, která jsou spojena s výsadky vyslanými v době druhé světové války z Velké Británie na území Protektorátu Čechy a Morava. Jde o místa, obce, města či celé oblasti, v nichž výsadky přistály a kde jejich členové působili.
Ondřej Sekora, nezaměnitelný spisovatel a ilustrátor knih pro děti i dospělé, jeden ze zakladatelů českého komiksu, byl nucen na základě nacistických zákonů nastoupit na konci války do pracovního tábora v Německu. Později se k této neblahé epizodě svého života nerad vracel, ale za pobytu v pracovních lágrech v letech 1944 a 1945 si psal deník slovem i obrazem.
V této publikaci nás autor zve k návštěvě více než padesáti hradů, tvrzí a zámků v České republice. Představuje stavby známé a dodnes obývané i ty zapomenuté, zříceniny restaurované i opuštěné, zbytky paláců a opevnění, dnes pokryté bujnou vegetací.
Období první československé republiky (1918–1938) z pohledu kriminální činnosti a práce vyšetřovatelů nebylo jen érou ze slavného televizního seriálu známého rady Vacátka a jeho „hříšných lidí“ ani aférou týkající se nikdy nevyřešeného případu vraždy Otýlie Vranské.
V tomto výbušném výčtu zločinů a následných maskovacích operací, nabízí Jesse Ventura svým čtenářům odlišný pohled na příběhy, které většina z nás buď slyšela nebo o nich četla v učebnicích historie. Obzvláště ho zajímá ten propastný rozdíl mezi tím, co všechno Americký státní sektor má za informace, a tím co je prezentováno běžným lidem.
Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné.
Vladimír Smetana zvaný Hendrix začínal jako bedňák a rekvizitář u psychadelické kapely The Primitives Group, pak u The Plastic People of the Universe a s první sestavou DG 307 hrál na bicí. Byl tedy přímo u počátku české nezáviské scény a undergroundu.
Staročeský pitaval obsahuje 40 příběhů, věnovaných "zlým činům", slavným lapkům (Grasel), šarlatánům (Kelly), mordům či jiným tragickým událostem (střety pytláků s hajnými), někdy i střetům úsměvným (Kozí vojna v Chudenicích). Publikace se věnuje jak příběhům, tak osudovým místům, nabízí výlety. Doplňkem jsou mapky a barevné ilustrace.
Střední Amerika jako by svou polohou na rozhraní obou částí amerického kontinentu a zároveň Atlantského a Tichého oceánu byla předurčena stát se místem setkávání, prolínání, soupeření i splývání.
Kniha tematizuje rodinu jako základní prvek společnosti a objekt zájmu státu na poli sociálního inženýrství.
Jen o málokteré osobnosti českých raně středověkých dějin je dochováno tak velké množství různorodých pramenů jako o poustevníku Vintířovi. Je to důsledek faktu, že Gunther - Vintíř byl spíše Středoevropan, než Němec nebo Čech, jak se tato pojetí vyhranila až mnohem později.
Antikomunismus se objevil ve Spojených státech amerických takřka ihned po bolševickém převratu v Petrohradu v listopadu 1917. Stal se fenoménem, který poznamenal společnost, kulturu a zejména politickou scénu. V průběhu 20. století se dokonce několikrát změnil v hysterii, respektive tzv. „strach z rudých“.
Někdy jsou označováni za poslední české dekadenty, v mládí se toužili stát uznávanými básníky. Na veřejnosti se prezentovali jako aristokrati ducha a nekompromisní kritici měšťácké morálky. S oblibou přemítali o podstatě ženství, aby hned několik žen fatálně zklamali. Řeč je o Jarmilu Krecarovi (1884-1959) a tajemně zmizelém Arthuru Breiském (1885-1910?
Vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka je známý z řady publikací i osobních a písemných svědectví těch, kteří kruté věznění přežili. Na krakovském předměstí Plaszów, jen několik desítek kilometrů od Osvětimi, byl však v roce 1943 zřízen mnohem méně známý koncentrační tábor.
Jejich rodiny a doba, ve které vyrostli, jim vštípily pevnost charakteru, smysl pro čest, lásku k vlasti a další v té době samozřejmé hodnoty, kterých se odmítli vzdát a po kterých dnes tak často voláme.