Byla Trója pouhou básnickou představou, skutečným místem, kde bojovali a zmírali hrdinové, či jevištěm, na němž mstiví bohové pohybovali lidskými osudy jako šachovými figurkami? Existovala Atlantida nebo je jen alegorickým mýtem antiky? Byly civilizace Nového světa v kontaktu s kulturou Starého světa celá tisíciletí před Kolumbem?
Čoraz viac autorov skúma otázku, či stavitelia najväčších pyramíd pracujúci s hodinárskou presnosťou a s vynikajúcimi vedomosťami o astronómii, matematike, akustike atď. neboli dedičmi alebo dokonca príslušníkmi oveľa rozvinutejšej civilizácie, ktorá zmizla následkom neznámej katastrofy a jej dejiny zostali pre nás utajené.
Staré kroniky jsou opomenutým zdrojem informací, z nichž zřejmě nejpozoruhodnější jsou ty, které dnes označujeme termínem paranormální jevy. Je až s podivem, kolik jich je v českých písemných památkách možné objevit. Ať už listujeme nejstarší dochovanou kronikou Kosmovou, letopisy opata milevského Jarlocha, latinskou autobiografií Karla IV.
Vyprávění spisovatelky Dagmar Štětinové seznamuje současníky s jednou z obzvláště kontroverzních postav 19. století, kterou v tehdejších Čechách neznal jen málokdo.
Kniha spomienok, ktorá vyšla v edícii MEMO (memoáre), je zaujímavá tým, že ju nenapísal prozaik ani publicista, ale vojak v povolania. Dej knihy je situovaný do obdobia rokov 1943 – 1945, keď Jozefa Tótha po vypuknutí vojny pridelili štábu zaisťovacej divízie.
Vítejte opět, už posedmé, na našich toulkách po minulosti světa. V této knize budeme sledovat zejména zákruty evropské historie v 18. století a uvidíme, že se propast mezi civilizacemi na jednotlivých kontinentech dále prohloubila.
Kniha JARO SKONČILO V SRPNU není historickým dokumentem, zaznamenává spíše osudy lidí u motostřeleckého pluku, tváře těch, kteří vytrvali v přesvědšení, že šlo o okupaci a tváře těch, pro které intervence byla příležitostí, jak získat místo nahoře.
Autor v knize aplikuje Attilovy moudrosti na problémy vedení organizací. Roberts spoléhá na Attilovy jadrné výroky a ukazuje, jak se v organizaci zřídí úspěšné vedení, ale také navádí podnikatelský tým proti gigantickému a zavedenému soupeři.
Na příběhu ženy, která prošla různými stadii myšlenkového vývoje a mnoha dramatickými životními peripetiemi (v mládí TBC, narodila se jí mírně handicapovaná dvojčata, v sedmdesátých letech byla neustále pod dozorem StB) lze sledovat zákruty českých dějin z pohledu člověka, který nikdy nepřestal usilovat o nalezení pravdy a který byl ochoten pro tuto pravdu
V období, o němž budeme vyprávět, začali Češi, přidrženi svými historickými osudy, v procesu tzv. národního obrození krok za krokem likvidovat ztráty a manka vůči civilizovanější části Evropy. V jakémsi sebezáchovném pudu tehdy vycítili, kam patří: tíhnutí k západoevropské křesťanské civilizaci zvítězilo.
Dánské království, 16. století. Jep ví, že k němu život nebude laskavý. Nikdy nebyl: ve vsi mu děti ubližují, dospělí se mu vyhýbají: nedůvěřují tomu mladíkovi malému jako dítě, který vidí věci ostatním skryté, bojí se jeho znetvoření. Pak jednoho zasněženého rána přiveze loď na ostrov vznešeného pána, nejslavnějšího astronoma Evropy.
Umění spojit vědeckost, přísnou dokumentárnost a zvláštnost, skvělou publicitu s velmi dobrým literárním jazykem je vzácný darem, kterým se nemůže chlubit každý autor. Ředitel Centra dokumentace "Národní archív" zcela novým způsobem prezentuje obraz Stalina. V knize je poprvé popsán jeho intelektuální a duševní svět, na základě lékařských karet.
Autor sa venuje obdobiu najväčšieho národnostného a sociálneho útlaku slovenskej menšiny vo vtedajšom Prešporku. Toto maďarsko-nemecko-slovensko-židovské mesto zaznamenávalo v polovici 19. storočia prudký rozmach - priemyselný ale aj kultúrny. Autor popisuje postupné uvedomovanie si identity slovenského národa - od polovice 20. rokov 19.
Známý český historik a popularizátor historie vybral a poutavě napsal patnáct nejzajímavějších příběhů z české historie od nejstarších dob po současnost. Kniha určená zahraničním turistům a studentům.
Pro české vydání knihy podstatně rozšířil Peter Švorc svou publikaci vydanou v Prešově roku 1996. Jeho badatelský zájem postupně směřoval od okolností vzniku první republiky přes spolky slovenských vystěhovalců v USA k Podkarpatské Rusi jako "malému regionu ve velké politice".
Publikace Vladimíra Lišky se vyznačují značnou mírou obsahové kontroverznosti a pohlížením na záhadné otázky a otazníky našeho světa, přírody, vesmíru i dějin z netradičních úhlů pohledu a přinášejících řadu nonkonformních poznatků.
