Nakladatelství Libri požádalao Rudolfa Neškudlu, aby se pokusil toto téma zpracovat jinak.
Ve své druhé monografické publikaci, v nichž se věnuje mimořádným zjevům světové historie, se Vladimír Liška zaměřil na zřejmě nejzáhadnější postavu evropského středověku, jejíž fascinující osudy nemají žádného srovnání – na Pannu Orleánskou či Johanku z Arku, která se z údělu chudé vesnické pasačky vyšvihla mezi nejvyšší elitu francouzského
Již desátý díl oblíbených toulek českou minulostí se tentokrát zabývá velkými umělci konce 19. století, a to Antonínem Dvořákem, Josefem Václavem Myslbekem, Janem Nerudou a Mikolášem Alšem.
V další ze svých historických sondáží navazuje Vladimír Liška na svou rekonstrukci nejasných otázek okolo nejslavnějšího dějinného mýtu Největší tajemství Ježíše z Nazaretu (2002). Svou výpravu do minulosti s podtitulem Odpadlík, disident, intrikán či tvůrce? věnuje postavě apoštola Pavla.
Autora fascinují tajemné archeologické nálezy, které mnohdy nabourávají oficiální akademickou podobu prehistorických dějin lidstva. Množství archeologických nálezů nezapadajících do obrazu prehistorie, interpretovaného současnou vědou, vede autora k přesvědčení, že naše minulost byla mnohem fantastičtější, než si vůbec vědci dovolí připustit.
Vítejte na toulkách minulostí světa. Tentokráte se budeme pohybovat v novověku a začneme tím nejvzrušivějším a nejdůležitějším co se v tomto období stalo - objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento zlomový okamžik ovlivnil celá další století a určil vývoj v Evropě.
Velcí lidé jsou jako meteory, určené spálit zemi – zní slavný výrok Napoleona Bonaparta, jímž se nepochybně mínil sám kvalifikovat. Moc je opojná a ne každý, komu byla v průběhu dějin dána, ji dokázal snést.
Klasické dílo plodného francouzského historika Paula Lacroise (píšícího pod pseudonymem Dufour) nenabízí čtenáři ani tak panoptikum obscénností jako spíše překvapivé poznání, které nejstarší řemeslo pod svým cejchem ukrývá.
Bílá hora je jedním z černých míst na mapě české historie. V další z historických výprav do české minulosti nás Vladimír Liška zve k pátrání po rakvi s jedenácti hlavami staroměstských popravenců.
Husitská epocha je bezesporu nejprobádanějším údobím našich národních dějin. Už od obrození naši dějepisci husitství vnímali jako hrdinskou etapu našeho národního sebeuvědomění a ještě dnes se nepovinně zachvíváme vlasteneckou hrdostí nad notorickou filmovou trilogií Otakara Vávry.
Březen 2000: Mnozí lidé ve Velké Británii zatajili dech, když si ráno přečetli palcové titulky novin. Nové zprávy o Robertu Johnu Maudsleym, sériovém vrahovi, který sedí již přes dvacet let v nejpřísnější samovazbě. Touží po lepších vězeňských podmínkách a – těžko věřit – po andulce.
Kniha nabízí neotřelý pohled na dějiny sportu a proměny jeho funkcí v dějinách. Nejprve se přeneseme do kolébky sportu, do Mezopotámie a seznámíme se s okolnostmi, za kterých se fyzické aktivity začaly rozvíjet.
Tradiční kultury po celém světě se stravovaly podle přírodních biorytmů daných ročními obdobími. Udržet tělo v maximální kondici vyžaduje občas držet půst nebo poskytnout oddech těžce namáhaným systémům těla.
Vladimír Liška navázal na úspěšnou řadu titulů věnovaných historickým osobnostem, jimž se věnoval např. v knihách Po stopách římských tyranů, Neslavné konce slavných či Neslavné konce mocných, tentokrát se však zaměřil na známé i méně známé postavy ryze české.
Pro většinu z nás válka skončila v květnu roku 1945, na Dálném východě však zuřila dále. Zbývalo zničit posledního z válečných žhářů – toho, který toto nejstrašnější válečné běsnění v historii rozpoutal: Japonsko. Za počátek II.