Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou klturou obecně.
Co je největším problémem naší doby?
Tři přednášky Rudolfa Steinera přibližují mysterium Golgoty jako ústřední událost v dějinách lidstva. Kristus při něm vykonal kosmický čin, kterým zastavil sestupný vývoj lidstva. Kniha ukazuje nutnost vědomého poznání tohoto mysteria a přijetí jeho impulzu.
Kniha fotografií Na chválu Stvoriteľa už na prvý pohľad pozýva žasnúť, obdivovať tvorstvo a chváliť jeho Pôvodcu.
Ježíš dosáhl vrcholu, nejvyšší možné syntézy, a vyřkl jednu z největších pravd: Bůh je uvnitř i vně. Můžete se modlit, můžete meditovat. Můžete zpívat v extázi nad vnějškem, můžete mlčet v extázi nad nitrem. Bůh je všude Boží království je uvnitř vás i vně vás Je ve vás odjakživa, ale vaše oči jsou přeplněné touhami.
Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu.
Dva přátelé, Jan a Basileios, mají být povýšeni do kněžské hodnosti. Mohou se vůbec odvážit takový úřad přijmout?
Traktát o Boží vládě nad tvory (STh I, q. 103105) navazuje na otázku 22, která se zabývá prozřetelností jako vlastností Boží. V tomto traktátu Tomáš rozebírá způsob, jakým Bůh svou prozřetelnost projevuje.
Druhé vydání dlouho rozebrané knihy, již autor, profesor evangelické teologické fakulty v Praze, výstižně přibližuje ve své předmluvě takto: Proč Bůh sestupující?
Co vlastně prožíval kardinál Robert Bellarmino, záhadná osobnost přelomu 16. a 17. století, dovíme se z jeho vlastních slov. Ta lemují devět dní modlitby této novény.
Ak chcem naozaj porozumieť človeku, tomu, čím žije, dôvodom jeho konania, je dôležité s ním vstúpiť do osobného dialógu. Rozprávať s ním, ale ešte viac nechať ho rozprávať a sústredene počúvať. Počuť naozaj to, čo hovorí, a nie to, čo si myslím, že hovorí.
Každá bolest, potíž a příznak je důležitým vzkazem těla, které s vámi hovoří svým vlastním jazykem. Jediný problém je, že pro tento jazyk nemáme překladač - až do teď. Jsme mnohem víc než jen souhrn našich fyzických částí. Jsme spirituální bytost obývající fyzické tělo. Přišli jsme do této dimenze žít a rozvíjet se.
Jak projít těžkou životní krizí? Co je smysl života? Co dělat, když jsme znovu a znovu konfrontováni s pochybnostmi o sobě samých, nezdravými vztahy a chronickou únavou?
Málokdo umí tak inspirativně mluvit o Starém zákonu jako biblista a starozákoník Jan Heller (1925-2008). Jeho legendární a dnes už nedostupné dílo Tři svědkové rozebírá tři starozákonní texty, Exodus 12, Izaiáš 52-53 a žalm 22 v souvislosti s novozákonní zvěstí a Ježíšem z Nazaretu.
Tato kniha je věnována osobnosti a dílu britského spisovatele J. R. R. Tolkiena. Autor vychází z nástinu jeho pohnuté životní pouti a seznamuje čtenáře s klíčovými vlivy a okolnostmi, které Tolkienovo dílo utvářely. Podrobně si všímá Tolkienových názorů na povahu jazyka a mýtu. Zabývá se otázkou, do jaké míry byl Tolkien ovlivněn katolickou vírou a tradicí.
Tato knížka pojednává o vlastenectví. Jen málokteré téma vzbuzuje v české společnosti tolik emocí a sporů, v současné době snad víc než kdykoli předtím. Tváří v tvář výzvám dnešního světa nabyla slova jako vlast a národ, domov a tradice nové a nebývalé ozvučnosti.
Gilbert Durand, Bachelardův žák, koncipoval své Antropologické struktury imaginárna jako antropologické rozšíření výzkumů započatých v Psychoanalýze ohně. Jeho kniha chce být jakousi „zahradou“ obrazů, uspořádanou na způsob Linného botaniky, inventářem uspořádaným okolo několika hlavních strukturálních schémat.
„Když žijete v New Yorku, je těžké rozpoznat, že jste na pokraji zhroucení. Projevy běžného života, úspěchu či ztráty soudnosti jsou tu téměř k nerozeznání.“ Touto větou začíná Mark Matousek svou neobyčejně upřímnou autobiografii z roku 1996.
V prvním svazku třídílné práce, zabývající se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.
Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť. Nové vydání překladu, který před dvaceti lety z latiny pořídil profesor Luděk Brož, vydáváme k letošnímu 350. výročí Komenského úmrtí (1670).