Daleko nejrozsáhlejším spisem Petra Chelčického je jeho Postila. Toto dílo obsahuje téměř 60 homilií, určených pro všechny neděle církevního roku a také pro několik dalších svátků. Bohužel se však nedochovalo v úplnosti a dnes ho známe ve dvou verzích. Starší z nich je obsažena v rukopisu z přelomu 15. a 16. století a obsahuje jenom počátek církevního roku.
Ákášické záznamy jsou zásobárnou informací a energie. Každý z nás touží změnit obtížné okolnosti, v nichž se nachází, pochopit, jak a proč se věci dějí tak, jak se dějí, uzdravit se a zlepšit svůj život. Informace z ákášických záznamů nám mohou pomoci toho všeho dosáhnout.
Autor ukazuje v této knize plný význam deseti Božích přikázání, která určují celý lidský život a jsou pomocí ve všech jeho dějích až za hranice smrti. Přikázání jsou spolehlivým vodítkem pro celé naše bytí.
Otevřít diskusi o roli a místě ženy v katolické církvi, zvlášť vedenou touhou po kněžství, vyžadovalo v 80. letech 20. století velikou osobní odvahu.
Monografia sa zaoberá podstatou a vývojom akademického sveta v západnom civilizačnom okruhu od jeho vzniku v antickom Grécku až na prah súčasnosti (po rok 1945). Autor vysvetľuje ideu akadémie a ideu univerzity z historického, kultúrneho a filozofického hľadiska.
Vychází druhé vydání hebrejsko-české edice Pěti knih Mojžíšových - Chamiša chumšej Tora. Přináší úplnou hebrejskou edici základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský rabín Efraim Sidon.
René Descartes (15961650) je zakladatelem novověké filosofie a jeden z nevlivnějších filosofických a vědeckých autorů. Jeho bádání vděčíme za zásadní vhledy do podstaty lidského ducha a jeho odlišnosti od fyzikálního světa, do podstaty matematické struktury přírody či za základní myšlenky týkající se neeukleidovské geometrie.
Konrad Cramer (19332013) byl významným členem tzv. Heidelberské školy. Po vzoru jejího zakladatele Dietera Henricha (*1927) se zabýval filosofickým problémem subjektivity a spojoval současné diskuse k tomuto tématu s tématy novověké filosofie. Byl vynikajícím interpretem novověké filosofie, výrazně přispěl zvláště k výkladu děl Immanuela Kanta.
F. W. J. Schelling bývá řazen mezi největší osobnosti tzv. německé klasické filosofie, případně je počítán k představitelům německého idealismu. Bruno je jeden ze spisů, které snadnost takových řazení zpochybňují. Autor tohoto spisu je vrcholný romantik a výsostný pokračovatel tradice německé mystiky a spekulace.
Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí.
Éra Vodnáře nyní přináší svou apokalypsu do univerzálních životních proudů, které řídí vývoj lidské životní vlny, a to se všemi osvobozujícími, ale také se všemi demaskujícími následky pro celé lidstvo. Vývoj světa a lidstva, na který je již celá desetiletí upozorňováno, se nyní nezadržitelně stává skutečností.
,,Svetlé vlasy, bledé líčka, jednoducho katolíčka!
Kniha E. F. Schumachera Průvodce pro zmatené představuje nanejvýš zajímavý pokus oživit filosofii v jejím původním významu jako lásku k moudrosti, průvodce životem a přístupu k duchovní stránce. Ernst Friedrich Schumacher (1911-1977) byl britský ekonom německého původu.
V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů. Napsal několik bestsellerů, které hltali především západní sympatizanti stále populárnějšího tibetského buddhismu.
Kniha rozhovorů s výraznou náboženskou osobností dnešní Francie Annick de Souzenelle, s jejíž knihou Symbolika těla se čeští čtenáři už měli možnost seznámit, se v reakci na strnulé formy náboženského života Západu vrací ke kořenům křesťanství, k pravoslaví, jež je v jejím pojetí těsně spjato s judaismem.
Tématem knížky je nadčasový a zároveň velmi aktuální problém úzkosti a utrpení v našem každodenním životě. Autor identifikuje zdroje naší nespokojenosti, popisuje metody meditace, které nám umožní přetransformovat prožitky a vjemy v hlubší vhled, a aplikuje uvedené metody na běžné emocionální, tělesné a osobní problémy.
S nakažlivou radostí ze života a neukojitelnou zvědavostí spřádá Yongey Mingyur dohromady principy tibetského buddhismu, neurologických věd a kvantové fyziky způsobem, který navždy proměňuje způsob, jakým chápeme lidskou zkušenost.
Revidované vydání Jungovy knihy z roku 1958. (První české vydání bylo součástí díla Tajemno na obzoru, které vyšlo v Brně v roce 1999.
Rituál nemůžeme opominout v úvahách o počátcích lidské kultury ani o jejím následném vývoji. Rituál je součástí toho, co znamená být člověkem. Stejně jako vyprávění, sport či hudba, i rituál definuje a obohacuje kulturu. Přivádí účastníky rituálu do kontaktu se zdroji hodnot a významů, které je samé přesahují.
Kniha O Bohu a pelikánech se v českém prostředí objevuje po více než třiceti letech od jejího původního vydání coby vlaštovka environmentální a feministické teologie. Její výchozí perspektivou je postoj úcty, soucitu a péče, které se nevztahují jen na svět lidský, ale zásadně se týkají i mimolidského stvoření.