Pro Petra Beneše, vyhledávaného kněze a kazatele, je Písmo základním zdrojem pro duchovní život. Ve svých textech a promluvách je schopen čtenáře uvádět do jeho hloubek i šířek, propojovat jeho spirituální významy s podněty ze světové literatury, jíž je velkým znalcem, stejně jako s aktuálním společenským děním.
Kniha rozjímaní nad Božím slovom Hovor, Pane, tvoj sluha počúva sprevádza jej používateľa celým životom Ježiša Krista. Ponúka mu spôsob, aby mu rozjímanie pomáhalo meniť život k lepšiemu a aby denne nachádzal odvahu odstraňovať priepasť medzi svojou vierou a životom, i medzi tým, čo vyznáva, a tým, čo koná.
T. S. Kuhn byl jedním z nejvlivnějších myslitelů druhé poloviny 20. století. Jeho Struktura vědeckých revolucí, v níž vypustil do světa slovo paradigma, se sama stala paradigmatickým dílem, vzorem pro další práci o autoritě, dějinách a filosofii vědy. Vyvolala nadšené i odmítavé reakce.
Důkladný, byť záměrně nikoli vyčerpávající vhled do současné francouzské filosofie představuje myšlení sedmi autorů – Jeana-Luca Mariona, Jeana-Luca Nancyho, Bernarda Stieglera, Catherine Malabouové, Jacquesa Ranciera, Alaina Badioua a Françoise Laruella –, které spojuje vymezení se vůči poststrukturalistické generaci a lingvistickému paradigmatu, orientace na
Každý nádherný osobný list je určený pre Teba od Kráľa kráľov. Skús sa na seba pozerať jeho očami. Nauč sa hľadieť na seba ako na člena kráľovskej rodiny – si jeho princezná – a zakús láskavosť, ktorú Ti vyjadruje vo svojich listoch. Hovorí o veciach každodenného života, napríklad o vzťahoch, bolesti, čistote, trpezlivosti a nástrahách.
Adventní kúra nabízená v této knize je založená na Božím slově, které očišťuje, uzdravuje, utěšuje a napřimuje vše, co je v naší duši ochablé a pokřivené. Advent míváme spojený mimo jiné s tím, že sháníme a balíme dárky pro své blízké.
Tato kniha denních zamyšlení na měsíc prosinec z pera známého autora Paula Davida Trippa vám pomůže zpomalit, připravit své srdce a soustředit se na to, na čem záleží nejvíce: uctívání našeho Spasitele, Ježíše. Vhodné i pro rodiny s dětmi, pro které jsou na konci každého zamyšlení připravené otázky k diskusi.
Víme, že se ve všech záležitostech, jež se týkají našeho srdce, potřebujeme denně podřizovat Kristu a čekat na něj. Často je to však bolestivý, osamělý proces, který trvá déle, než bychom si přáli.
„Když přijdu do sboru, nikdo mě ani nepozdraví.“ „Nemám pocit, že by církev byla mojí duchovní rodinou.“ Už jste od někoho podobné výroky slyšeli?
Sbírka kázání svatého Bernarda pro okruh doby adventní a vánoční navazuje na čtenářsky úspěšná dvousvazková Kázání na Píseň písní. Hluboká znalost Písma a církevních otců, psychologická a duchovní zkušenost svatého Bernarda se mohou stát bohatou inspirací pro dnešní kazatele, ale především pro duše usilující o důvěrné setkání s tajemstvím Vtělení.
Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené. Dějiny západního světa byly po staletí nahlíženy z hlediska křesťanského, anebo klasického – z hluboké víry v Boží království, anebo z víry v opakující se a věčné životní cykly.
Křesťanská víra je pozváním k plnosti života v přátelství s Bohem a lidmi. Jak toto pozvání tlumočit lidem dnešního světa? Jak novým způsobem uchopit a předávat „starou“ dobrou zprávu, udržet vše podstatné a zároveň odstranit nepravdivé, zkreslující nánosy a předsudky?
Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897–1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém.
Nakolik vyzýval Tolstoj k odkládání zbraní a vybízel k abstraktnímu usmiřování? Jak se falešným postojem pacifisty trápil Dostojevský? Nenapomohl pasivní přístup k nastolení ruské revoluce?
Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky a bere v potaz postmoderní dobu s její neredukovatelnou pluralitou.
Tradiční kultury znají cvičení, která člověku vštěpují kázeň. Rovněž moderní autoři, Hegel, Nietzsche nebo Kierkegaard, ještě věnovali zvláštní péči vlastnímu úsilí o duchovnost, byť mimo náboženské rámce. Máme-li ale skutečně růst, je naopak třeba rozvolnit vztah k sobě samému. Sem vstupuje pojem rezignace.
„Tato doba modlitbě nepřeje. Je to věk horečné aktivity a velkého pokroku, s velikou tendencí zdůrazňovat věci materiální a viditelné, který však pomíjí věci neviditelné a duchovní a snižuje jejich hodnotu. Modlitba je ovšem největší síla, jaká může být, protože vzdává čest Bohu a zve ho k aktivní pomoci.
„Církev dnes nepotřebuje lepší organizaci, nové instituce nebo organizační metody, nýbrž lidi, které může Duch svatý použít, lidi modlitby, lidi silné v modlitbě.“ Nestárnoucí kniha Moc modlitby oslovuje čtenáře již více než sto let.
„Modlitba zaplňuje lidskou prázdnotu Boží plností. Nahrazuje lidskou chudobu Božím bohatstvím a lidskou slabost Boží silou. Vyhání lidskou malost a nahrazuje ji Boží velikostí. Modlitba je Božím plánem, jak naplňovat velké, nekonečné lidské potřeby velkou a nekonečnou Boží hojností.“ Edward M.
Tento svazek (STh II-II, q. 34–46) navazuje na traktát o lásce a milosrdenství. Tomáš zde rozebírá hříchy proti lásce jako takové, tj. nenávist k Bohu a bližnímu; hříchy proti radosti a milosrdenství, tedy acedii zvanou také polední démon a závist; hříchy proti pokoji, tj.