Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené. Dějiny západního světa byly po staletí nahlíženy z hlediska křesťanského, anebo klasického – z hluboké víry v Boží království, anebo z víry v opakující se a věčné životní cykly.
Křesťanská víra je pozváním k plnosti života v přátelství s Bohem a lidmi. Jak toto pozvání tlumočit lidem dnešního světa? Jak novým způsobem uchopit a předávat „starou“ dobrou zprávu, udržet vše podstatné a zároveň odstranit nepravdivé, zkreslující nánosy a předsudky?
Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897–1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém.
Nakolik vyzýval Tolstoj k odkládání zbraní a vybízel k abstraktnímu usmiřování? Jak se falešným postojem pacifisty trápil Dostojevský? Nenapomohl pasivní přístup k nastolení ruské revoluce?
Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky a bere v potaz postmoderní dobu s její neredukovatelnou pluralitou.
Tradiční kultury znají cvičení, která člověku vštěpují kázeň. Rovněž moderní autoři, Hegel, Nietzsche nebo Kierkegaard, ještě věnovali zvláštní péči vlastnímu úsilí o duchovnost, byť mimo náboženské rámce. Máme-li ale skutečně růst, je naopak třeba rozvolnit vztah k sobě samému. Sem vstupuje pojem rezignace.
„Tato doba modlitbě nepřeje. Je to věk horečné aktivity a velkého pokroku, s velikou tendencí zdůrazňovat věci materiální a viditelné, který však pomíjí věci neviditelné a duchovní a snižuje jejich hodnotu. Modlitba je ovšem největší síla, jaká může být, protože vzdává čest Bohu a zve ho k aktivní pomoci.
„Církev dnes nepotřebuje lepší organizaci, nové instituce nebo organizační metody, nýbrž lidi, které může Duch svatý použít, lidi modlitby, lidi silné v modlitbě.“ Nestárnoucí kniha Moc modlitby oslovuje čtenáře již více než sto let.
„Modlitba zaplňuje lidskou prázdnotu Boží plností. Nahrazuje lidskou chudobu Božím bohatstvím a lidskou slabost Boží silou. Vyhání lidskou malost a nahrazuje ji Boží velikostí. Modlitba je Božím plánem, jak naplňovat velké, nekonečné lidské potřeby velkou a nekonečnou Boží hojností.“ Edward M.
Tento svazek (STh II-II, q. 34–46) navazuje na traktát o lásce a milosrdenství. Tomáš zde rozebírá hříchy proti lásce jako takové, tj. nenávist k Bohu a bližnímu; hříchy proti radosti a milosrdenství, tedy acedii zvanou také polední démon a závist; hříchy proti pokoji, tj.
Uvedomuješ si, aká si krásna? Tak ako každé iné dievča, aj naše odvážne dievčatá, Gracie, Hope a Glory, sa necítia vždy dobre vo svojej koži. Objavili však niekoľko prevratných tajomstiev a rady sa s tebou o ne podelia!
Naše smysly, ač dokonalé, nám filtrují informace. A tak si nejsme vědomi, že na jiné frekvenci pulzují životy obyvatel různých planet a sluncí nebo že o pozemskou přírodu a rovněž i o nás pečují neviditelné bytosti. Někteří je dokonce vidí či slyší. Za určitých předpokladů můžeme i my.
Čtvrtý díl série Povídá se… přibližuje biblické poselství tzv. Zadních proroků: Izajáše, Jeremjáše, Ezechiele, Ozeáše, Amose a dalších tzv. malých proroků.
V publikaci Čajování s Buddhou se formou krátkých kapitol čtenář setká převážně se zážitky spojenými s autorovým okouzlením buddhismem. Jsou to nejen zábavné postřehy z cestovatelského prostředí, unikátní fotografie, filozofická zamyšlení a úvahy o významu buddhismu, ale i nové informace o čaji.
Duchovní memoáry, podle nichž natočila a od listopadu 1998 do února 1999 odvysílala na svém prvním programu veřejnoprávní Česká televize patnáctidílný stejnojmenný seriál.
Sborník Sémiotika a ideologie je vyústěním stejnojmenné studentské konference konané v roce 2020 při Katedře elektronické kultury a sémiotiky na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Jednotlivé příspěvky vznikly jako reakce na následující otázky: Jakým způsobem jsme schopni vztahovat se k natolik širokému pojmu, jaký představuje právě ideologie?
Apollinarios (315 – 392) bol biskupom v sýrskom prístavnom meste Laodikeia/Laodicea. Dlhé roky patril medzi popredných bojovníkov proti heréze arianizmu, ktorý spochybňoval božstvo Syna. No v 70. rokoch predstavil takú kristológiu, ktorá bola opačným extrémom. V jeho inkarnačnom modele mal totiž Kristus ľudské iba telo a namiesto ľudskej duše mal Božieho ducha.
Chceš-li takovým mužem být, pak je tato kniha právě pro tebe. V uplynulých letech oslovovala muže, jako jsi ty, kteří se nebojí „duchovní dřiny“, jejímž konečným výsledkem je vítězný křesťanský život. R.
Klasické dílo J.I.Packera již přes čtyřicet let odhaluje statisícům křesťanů po celém světě nádheru, slávu a radost, které se skrývají v poznání Boha. Může se stát tou nejzásadnější knihou, kterou kromě Písma v letošním či příštím roce přečtete.
Křesťané až příliš často spoléhají na nějaké mimořádné hnutí Ducha Svatého, které by dalo do pořádku všechny jejich duchovní potíže. Přestože je takové probuzení možné, není to běžný způsob, jakým by Bůh působil v církvi růst.