Hluboká teologická reflexe problému zla od jednoho z největších teologů 20. století. Autor nejprve pojednává o přirozenosti zla a jeho formách, poté se zabývá ústřední otázkou vztahu zla k všemohoucímu a nekonečně dobrému Bohu, zlem v přírodě, zlem hříchu, zlem trestů v pekle a v očistci a trestů pozemského života.
V našem světě je spousta zla. Hodně z nás se diví, proč jsou někteří lidé bezcitní. Autorka pomocí regresní hypnózy dokazuje, že každá duše se během mnoha životů alespoň jednou dostane na křižovatku, na níž ji čeká volba mezi temnotou a světlem.
Vznik filozofie siaha hlboko do staroveku, odkedy sa začala podieľať na stvárňovaní západnej civilizácie, ktorej sme súčasťou. Predstavu¬je monumentálne dielo grécko-rímskej kultúry prehlbované tisícročiami od prvých filozofujúcich prírodovedcov až po dnešok.
Ve třetí a závěrečné knize svého slavného Pojednání o lidské přirozenosti předkládá Hume veřejnosti morální filosofii. Hume svoji koncepci morálky zaměřuje na pojem morálního charakteru a ctnosti, přičemž přichází se zásadním rozlišením morálních ctností na ctnosti přirozené a uměle vytvořené.
Než se naučíme mluvit, je naší přirozeností milovat a být šťastní. Jako malé děti jsme naprosto autentičtí, protože jsou naše činnosti řízeny instinktem a emocemi. Jakmile se však naučíme jazyk, lidé kolem nás upoutají naši pozornost a vštěpují nám své vědomosti.
Diár s duchovnými zamysleniami benediktínskeho mnícha otca Jána Dolného a Stanislavy Horváthovej (Gajdošovej) Diár je priestorom, kde tvoríme rovnováhu. Pre mnohých z nás je však oveľa častejšie zdrojom nervozity a tlaku, kde sa ukazuje, čo všetko nestíhame, nevládzeme a kde zlyhávame. Tento diár je pozvánkou k rovnováhe a pokoju.
Nový román autora světoznámých bestsellerů Muž, který chtěl být šťastný a Den, kdy jsem se naučil žít své čtenáře tentokrát překvapí: Představte si, že žijete ve světě, kde moc a vládnoucí elity ve jménu obecného blaha a „pro vaše dobro“ neustále zmenšují už tak dost okleštěný prostor vaší svobody.
Religiózní dynamika islámu způsobila děsivé jedenácté září roku 2001. Tehdy jsem usoudil, že čas dozrál k tomu, abych si začal klást otázku, zda je či není islám zlá předtucha, abych mnohem později hledal argumenty na otázku: „Proč nejsem muslimem?
Ve svých přednáškách z roku 1803 pojednává F. W. J. Schelling o základní ideji university a vzdělávání. Celostní (holistické) vzdělání založené na jednotě všech věd a v posledku na filosofii je základem pravého a svobodného společenského života.
Stručný a úplný přehled celé šíře Buddhových učení. Kniha vznikala v průběhu dvaceti let za spolupráce mnoha žáků. Meditace v ní obsažené pomáhají přeměnit pojmy v přímou zkušenost. Tato kniha je úvodem do Buddhových učení, která Lama Ole Nydahl představuje moderním jazykem a v celé jejich šíři.
Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler, Nicolai Hartmann a Martin Heidegger. Každému z nich je věnována samostatná kapitola. Autorovi jde o to vyvázat pojetí hodnot nejen ze sféry ekonomické, ale i ze sféry etiky.
Soubor Umění a psychoanalýza byl napsán v osmdesátých letech minulého století, kdy jeho autor Milan Nakonečný, tehdy odborný asistent vyučující psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze, byl jako „politicky nespolehlivý“ vyhozen z vysoké školy a kdy také z politických důvodů nemohl vyjít tento soubor v knižní podobě.
Hledat štěstí není sobecké. Sobecké je být nešťastný. Spokojení lidé jsou vnímavější a pozornější, jsou lepšími partnery, přáteli i zaměstnanci. Utrápení lidé se zajímají jen o sebe a ostatním berou energii. Štěstí netkví v tom, co nám osud nadělí, ale v našem postoji k sobě samému a k životním událostem.
HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení. Druhý svazek se zabývá mohutností vůle, tedy i závažným problémem svobody.
Doktor Hawkins sa viac ako dvadsať rokov zaoberal metódou založenou na princípoch kineziológie a analyzoval celé spektrum úrovní ľudského vedomia. Vytvoril tzv. Mapu vedomia, na základe ktorej môže každý z nás lepšie pochopiť stav vedomia, v ktorom sa nachádza. Už samotné toto poznanie dokáže človeka významne posunúť na ceste osobného rastu.
Richard J. Bernstein je přední americký filosof, který propojuje americkou filosofickou tradici (pragmatismus a analytickou filosofii) s kontinentální (Kritickou teorií). Zároveň se osobně znal s Hannah Arendtovou a vedli spolu přátelské, ale zároveň i kritické diskuse.
Tretí samostatný zväzok trojzväzkového diela Vo svetle Pravdy - Posolstvo Grálu. Posolstvo Grálu je nepochybne pozoruhodným svetonázorovým dielom, ktoré presahuje rámec náboženskej alebo filozofickej literatúry. Za cieľ si vytýčilo odpovedať na základné otázky ľudského bytia: Kto sme, odkiaľ prichádzame a kam ideme.
Kniha Dobrý pastier a dieťa. Radostná cesta sa zaoberá tým, aké miesto v ranom detstve zohráva náboženská formácia dieťaťa. Kladie si otázky ako: Prečo je potrebné už v takom skorom veku uvádzať deti do osobného vzťahu s Bohom? Ako ich viesť, aby sme rozozvučali tú správnu strunu v hĺbke ich srdca?
Mnohí katolíci opúšťajú Cirkev a hľadajú útočisko vo východných náboženstvách, pretože hľadajú duchovnosť s väčšou hĺbkou, než akú nachádzajú v katolíckej tradícii. Nemusia však hľadať inde.
Dovoľme Ježišovi, aby mocou slova preskúmal náš pulz, tak ao Máriin a Martin, a určil diagnózu. Nech preverí stav nášho duchovného života v každodenných podmienkach. Nielen vtedy, keď ako Mária sedíme pri Ježišových nohách, stíšení, započúvaní, priťahovaní jeho prítomnosťou, ktorá sa dá precítiť zblízka.