Tradiční kultury znají cvičení, která člověku vštěpují kázeň. Rovněž moderní autoři, Hegel, Nietzsche nebo Kierkegaard, ještě věnovali zvláštní péči vlastnímu úsilí o duchovnost, byť mimo náboženské rámce. Máme-li ale skutečně růst, je naopak třeba rozvolnit vztah k sobě samému. Sem vstupuje pojem rezignace.
„Tato doba modlitbě nepřeje. Je to věk horečné aktivity a velkého pokroku, s velikou tendencí zdůrazňovat věci materiální a viditelné, který však pomíjí věci neviditelné a duchovní a snižuje jejich hodnotu. Modlitba je ovšem největší síla, jaká může být, protože vzdává čest Bohu a zve ho k aktivní pomoci.
„Církev dnes nepotřebuje lepší organizaci, nové instituce nebo organizační metody, nýbrž lidi, které může Duch svatý použít, lidi modlitby, lidi silné v modlitbě.“ Nestárnoucí kniha Moc modlitby oslovuje čtenáře již více než sto let.
„Modlitba zaplňuje lidskou prázdnotu Boží plností. Nahrazuje lidskou chudobu Božím bohatstvím a lidskou slabost Boží silou. Vyhání lidskou malost a nahrazuje ji Boží velikostí. Modlitba je Božím plánem, jak naplňovat velké, nekonečné lidské potřeby velkou a nekonečnou Boží hojností.“ Edward M.
Tento svazek (STh II-II, q. 34–46) navazuje na traktát o lásce a milosrdenství. Tomáš zde rozebírá hříchy proti lásce jako takové, tj. nenávist k Bohu a bližnímu; hříchy proti radosti a milosrdenství, tedy acedii zvanou také polední démon a závist; hříchy proti pokoji, tj.
Uvedomuješ si, aká si krásna? Tak ako každé iné dievča, aj naše odvážne dievčatá, Gracie, Hope a Glory, sa necítia vždy dobre vo svojej koži. Objavili však niekoľko prevratných tajomstiev a rady sa s tebou o ne podelia!
Naše smysly, ač dokonalé, nám filtrují informace. A tak si nejsme vědomi, že na jiné frekvenci pulzují životy obyvatel různých planet a sluncí nebo že o pozemskou přírodu a rovněž i o nás pečují neviditelné bytosti. Někteří je dokonce vidí či slyší. Za určitých předpokladů můžeme i my.
Čtvrtý díl série Povídá se… přibližuje biblické poselství tzv. Zadních proroků: Izajáše, Jeremjáše, Ezechiele, Ozeáše, Amose a dalších tzv. malých proroků.
V publikaci Čajování s Buddhou se formou krátkých kapitol čtenář setká převážně se zážitky spojenými s autorovým okouzlením buddhismem. Jsou to nejen zábavné postřehy z cestovatelského prostředí, unikátní fotografie, filozofická zamyšlení a úvahy o významu buddhismu, ale i nové informace o čaji.
Duchovní memoáry, podle nichž natočila a od listopadu 1998 do února 1999 odvysílala na svém prvním programu veřejnoprávní Česká televize patnáctidílný stejnojmenný seriál.
Sborník Sémiotika a ideologie je vyústěním stejnojmenné studentské konference konané v roce 2020 při Katedře elektronické kultury a sémiotiky na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Jednotlivé příspěvky vznikly jako reakce na následující otázky: Jakým způsobem jsme schopni vztahovat se k natolik širokému pojmu, jaký představuje právě ideologie?
Apollinarios (315 – 392) bol biskupom v sýrskom prístavnom meste Laodikeia/Laodicea. Dlhé roky patril medzi popredných bojovníkov proti heréze arianizmu, ktorý spochybňoval božstvo Syna. No v 70. rokoch predstavil takú kristológiu, ktorá bola opačným extrémom. V jeho inkarnačnom modele mal totiž Kristus ľudské iba telo a namiesto ľudskej duše mal Božieho ducha.
Chceš-li takovým mužem být, pak je tato kniha právě pro tebe. V uplynulých letech oslovovala muže, jako jsi ty, kteří se nebojí „duchovní dřiny“, jejímž konečným výsledkem je vítězný křesťanský život. R.
Klasické dílo J.I.Packera již přes čtyřicet let odhaluje statisícům křesťanů po celém světě nádheru, slávu a radost, které se skrývají v poznání Boha. Může se stát tou nejzásadnější knihou, kterou kromě Písma v letošním či příštím roce přečtete.
Křesťané až příliš často spoléhají na nějaké mimořádné hnutí Ducha Svatého, které by dalo do pořádku všechny jejich duchovní potíže. Přestože je takové probuzení možné, není to běžný způsob, jakým by Bůh působil v církvi růst.
Liverpoolský biskup J. C. Ryle (1818–1900) byl věrný evangelikální křesťan a plodný autor. Jeho klasické dílo na téma svatosti a posvěcení se nikdy nepřestalo vydávat. Velmi cenné jsou však i jeho kratší knihy. Potřeby, které identifikoval a které ho motivovaly k jejich sepsání, jsou totiž stále aktuální.
Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.
Ernst Bloch je klasickým filosofem 20. století, kterého proslavila především práce Princip naděje. Jeho myšlení mělo zásadní vliv na tradici neortodoxního marxismu, ale také např. na československý marxisticko-křesťanský dialog. V češtině dosud nebyly dostupné žádné překlady Blochových textů, proto chce výbor tuto mezeru zaplnit.
Hans Albert (* 1921) navazuje na kritický racionalismus Karla Poppera, jehož předpoklady (kriticismus, falibilismus, realismus, pluralismus ad.) systematicky rozvíjí v kontextu teorie poznání a teorie vědy, sociální a politické teorie.
Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny.
