Mária – rodička Ježiša Krista, Matka a verná ikona Cirkvi – stojí v centre dejín kresťanstva. Úcta k nej je taká nevyhnutná, že ju možno prirovnať k potrebe zhlboka dýchať. Kniha 365 dní s Máriou je dobrým spoločníkom, ponúkajúcim mariánske úvahy, rozjímania a modlitby, ktoré budú čitateľa sprevádzať počas celého roka.
Klasické dílo J.I.Packera již přes čtyřicet let odhaluje statisícům křesťanů po celém světě nádheru, slávu a radost, které se skrývají v poznání Boha. Může se stát tou nejzásadnější knihou, kterou kromě Písma v letošním či příštím roce přečtete.
Křesťané až příliš často spoléhají na nějaké mimořádné hnutí Ducha Svatého, které by dalo do pořádku všechny jejich duchovní potíže. Přestože je takové probuzení možné, není to běžný způsob, jakým by Bůh působil v církvi růst.
Liverpoolský biskup J. C. Ryle (1818–1900) byl věrný evangelikální křesťan a plodný autor. Jeho klasické dílo na téma svatosti a posvěcení se nikdy nepřestalo vydávat. Velmi cenné jsou však i jeho kratší knihy. Potřeby, které identifikoval a které ho motivovaly k jejich sepsání, jsou totiž stále aktuální.
JEŽÍŠ KRISTUS SE VYJÁDŘIL JASNĚ: Jednoho dne přijde zpět – a nikdo z nás nemůže vědět, kdy to bude. Spousta fanatiků hlasitě tvrdí, že znají všechny podrobnosti Kristova druhého příchodu, a mnozí křesťané si následkem toho samotné dobré zprávy, že se Pán Ježíš skutečně vrátí, prakticky nevšimnou.
Žádný jiný člověk v dějinách nevyvolával v lidech tak rozporuplné reakce jako Ježíš z Nazareta. A nikdo historii světa neovlivnil více než on. Co udělal tak zvláštního? Kdo Ježíš skutečně byl? Proč doopravdy zemřel?
Pre deti od 0 do 3 rokov Malé kufríkové leporelo s rúčkou pre najmenšie deti ponúka biblické príbehy v skrátenej forme. Sprevádzajú ich veselé ilustrácie. V ponuke je verzia pre chlapcov i dievčatá.
Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.
Posvátný vzor Květu života, primární zdroj všech fyzických forem, je v tomto druhém svazku prozkoumáván ještě do větší hloubky. Skrze podrobné geometrické mapování autor ukazuje, jak je tento zdánlivě jednoduchý vzor Květu života obsažen ve stvoření našeho veškerého trojdimenzionálního jsoucna.
Kdysi veškerý život v univerzu znal Květ života jako vzorec stvoření – geometrický tvar, který nás přivádí do fyzického bytí a vyvádí z něj. Pak jsme z velmi vysokého stavu vědomí upadli do temnoty a zapomněli na to, kým jsme byli.
Zasvěcení v runovém kole Průvodce prací s runami krok za krokem po celý rok Vysvětluje, jak 24 run staršího futharku řídí kalendář vždy na půl měsíce.
Ernst Bloch je klasickým filosofem 20. století, kterého proslavila především práce Princip naděje. Jeho myšlení mělo zásadní vliv na tradici neortodoxního marxismu, ale také např. na československý marxisticko-křesťanský dialog. V češtině dosud nebyly dostupné žádné překlady Blochových textů, proto chce výbor tuto mezeru zaplnit.
Tato kniha zkoumá vliv církevní slovanštiny na starou, střední a novou češtinu. Věnuje se zejména otázce možných církevněslovanských stop ve slovní zásobě staré češtiny a možného vlivu církevněslovanského biblického překladu na staročeský biblický překlad jakož i konceptuálnímu vlivu církevní slovanštiny na představu o jazyce v té době.
Svazek Potěšení není nikdy dost obsahuje tři knížky fejetonů Hany Pinknerové na téma vděčnost, radost a potěšení. Potěšení jsou pro autorku „Boží milostné vzkazy, jež na nás čekají na našich denních cestách“. Věnovala se jim do hloubky tři roky. V první části vypráví o potěšeních, která jsou – ale neměla by být!
Každá žena, která má dostatek odvahy, aby se podívala do svého nitra, je součástí společenstva divokých žen. Na touze cestovat do říše své vlastní duše musí být cosi nespoutaného, obzvlášť v kontrastu s dnešní "civilizovanou" výchovou.
Hans Albert (* 1921) navazuje na kritický racionalismus Karla Poppera, jehož předpoklady (kriticismus, falibilismus, realismus, pluralismus ad.) systematicky rozvíjí v kontextu teorie poznání a teorie vědy, sociální a politické teorie.
Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny.