Roman Krištof je spirituální i světský, vysoké je nízké a naopak, všední den překypuje pestrostí, hvězdné nebe nudí... a přece se nechá zhlížet. Umět vždy shořet pro něco, co se nás vnitřně netýká. Tělo je spíš v duši než naopak. Proto není důvod se stydět. Stud je to jen pro ty druhé. Všechny protipóly se stočí zpátky. Stočí nás to zpátky k sobě.
Čtyři kvartety jsou básnickou meditací o bytí v čase, mnohoznačnou, rafinovaně vystavěnou kompozicí, která patří k vrcholům světové poezie.
Pokud je v muslimském světě něco, co neustále vyvolává zlost a nenávist muslimských sunnitských náboženských fanatiků, tak to jsou díla básníků, která jsou mnohdy pro spoustu obyčejných muslimů zajímavější, srozumitelnější a lidštější než posvátná kniha islámu – Korán.
První souborné vydání tří tematicky souvisejících básnických sbírek, vytvořených autorem v letech 2001 až 2011.
Václav Hons (*1938) se kromě své redaktorské činnosti po celý život věnuje psaní poezie. Jeho sbírky vycházely a vycházejí v různých nakladatelstvích, v posledních letech ve větším počtu zejména v nakladatelství Radix. Jeho poetika proniká i do písňových textů.
Osmdesát let od narození a třicet let po smrti Karla Kryla vydává nakladatelství Torst úplný soubor všech jeho básnických sbírek, jak si je sám uspořádal a připravil k vydání.
Spisovateľka, publicistka a prekladateľka Iva Vranská Rojková sa v súčasnosti autorsky venuje najmä poézii a po zbierkach Odtlačky času a nečasu (1998) a Z hĺbky plytčiny (2022) ponúka čitateľskej verejnosti tretiu knihu básní Mlčanie a iné zločiny. Už názov napovedá, že verše sú výzvou k aktívnemu ľudskému i spoločenskému postoju.
Básník a výtvarník Ewald Murrer (nar. 1964), jehož poezie vychází časopisecky po celém světě, začínal v pražském „literárním podzemí“ na počátku osmdesátých let. V Hostu mu před časem vyšel svazek Nouzové zastavení času.
„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky.
Občas mu byla vyčítána komplikovanost, racionalita, až odosobnění, ale Jiří Štěpán (nar. 1990) po své „zahajovací“ sbírce Tekuté zrcadlo z nastoupené cesty neuhnul a jeho hlas (na zdejší scéně neběžný, inspirovaný spíše angloamerickou tradicí) zaznívá nyní ještě průkazněji. Nový soubor je koncepční.
Dramaturg, dramatik a příležitostný hudebník Ondřej Novotný (nar. 1984) si na svůj debut počkal a jistě udělal dobře. Jeho metoda je civilní, málem až studená, leč výsledky naléhavé, žhavé. Není náhoda, že jeho básně představují výseky příběhů, často rodinných, či obsahují jiné dramatické situace.
Chce-li člověk něco říct k dnešnímu světu, zůstane rozpolcený. Polovina lidí v něm nachází beznaděj a druhá polovina ho velebí do nebes, jako by všechno, co bylo předtím, nestálo za zlámanou grešli. Je to stejné jako ve známém Žáčkově aforismu: Ber život jako pírko v tom povětrném světě, ber život jako pírko – a vichr odvane tě.
Pro českou poezii je Karel Šebek legendou. Dnes to vypadá, jako by Šebek před svým zmizením v roce 1995 patřil k českému poetickému betlému a jeho dílo obíhalo jako štafetový kolík díky stovkám opisů, ale prakticky byl znám jen velice úzké skupince lidí. Šebek nikdy nic ve svém díle nekoncipoval, nevybíral, nekonzultoval, nečetl korektury.
Výber básní jedinečnej japonskej poézie z 10. storočia v prebásnení Ľubomíra Feldeka a s ilustráciami Namiko Uchnár.
Druhý svazek nového českého překladu vybraných Majakovského veršů nabídne čtenáři celkem sedm poem, které lze námětově označit jako veřejné: je to 150 000 000 z let 1919–1920; IV.
Pro přítomný výbor ze svých písňových textů vybral Jiří Dědeček padesát šest textů. Seřadil a promísil je po svém, nejsou řazeny chronologicky podle data vzniku. To umožňuje vidět, že, jakkoli se po dobu celého půlstoletí jeho psaní vyvíjelo a tematicky obohacovalo, jako autor byl zcela hotový a vyzrálý již na samém počátku svého psaní.
Opožděná básnická prvotina Aleše Berného nabízí působivé epické pásmo z pražského Podskalí: rozhovor (lhostejno, zda imaginární, či skutečný) s někdejší láskou se v něm mísí s obrazy z dětství, líčením nevratné proměny celé čtvrti a tragickým příběhem jedné podskalské rodiny, to vše podá no evokativním jazykem prosyceným aluzemi na velká
Knížka Když si prdne myš… vznikala v předcovidovém období a během covidu ve stejnojmenné facebookové skupině, kterou založil výtvarník a spisovatel Saša Gr. Zadání bylo jednoduché, členové skupiny měli psát dvojverší na téma prdění různých zvířat podle schématu Když si prdne nějaké zvíře / stane se to či ono.
