Básnickou tvorbu Soni Kociánové lze charakterizovat především jako osobité hledání možností vyjádření a záchytných bodů uprostřed života a světa, kde „lidé jsou prý veselí / už jen ve výčepu / nebo v posteli“; jako by se autorka snažila i svými texty dorozumět s bezprostředním okolím i se sebou samotnou na přijatelném východisku, alespoň dočasném.
Zahrajte si největší hity Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře! Zpěvník největších hitovek, jako jsou Dělání, Severní vítr, Ani k stáru a řada dalších hitů, je určen úplně všem bez rozdílu věku a pohlaví. Zpěvník obsahuje noty a akordy, tak ať se vám hezky zpívá i hraje.
Nechte se unášet na vlnách nejproslulejší básně české literární historie. Vrcholné dílo čelního představitele českého romantismu Karla Hynka Máchy otevírá dveře příběhu o lásce i smrti, zamýšlí se nad tajemstvím věčnosti a oslavuje krásu přírody.
Leden se šklebil jak Lenin, právě jsme směřovali do podzemí, odkud je nejlepší výhled do kraje, když se přišlo na to, že život je nesmysl, a basta, museli jsme si o tom vážně promluvit, museli jsme se s tím naučit žít a pracovat, psaní ovšem v nesmyslnosti překonává všechno, psaní zkrátka a dobře korunuje vola, už neandrtálcům
Je až zajímavé, kolik bolesti v sobě taková lidská duše má, a ještě zajímavější je, k čemu všemu dokáže člověka donutit a také jej i změnit. Samozřejmě na bolest každý pohlíží z jiné stránky dle vlastních zkušeností. Může se jednat o bolest fyzickou anebo v horším případě duševní.
H. M. Enzensberger v básnické sbírce Fúrie mizení prohlubuje svoje skeptické postoje vůči technickému a společenskému pokroku, vůči velkým ideám a ideologiím, přičemž reflektuje civilizační šum, postupující entropii, děsivou všednodenní šeď.
Zde soustředěné verše autorů z volného sdružení Sursum zachycují i proměny, přibližování se a vzdalování poetice druhé vlny českého symbolismu. Do tvorby vstupuje stále razantněji snovost, ne ještě s podvědomím, ale už s čímsi jako nad-vědomím.
Jaroslav Havlíček neměl smysl pro romantičnost, vždy ho přitahoval jen člověk chybující a nikoli dokonalý, poněvadž jen takový je opravdu lidský. Byl neotřesně přesvědčený pesimistický fatalista. Věřil však i ve vůli, proti osudu třeba beznadějnou, zrovna proto však i ve svém pádu velkou.
Vladimír Vokolek je autorem hluboké existenciální osamělosti, zprostředkovávající lidského měřítka zbavený, ve svém úhrnu nepostižitelný poválečný civilizační vývoj. Člověk rozkročený mezi svou přirozeností a civilizačními nároky se bez ustání sleduje, plánuje, předbíhá a zrazuje, je „stále zde a snad už příští“.
Musí velký básník prožít velké trauma, aby se rozepsal?
Rudolf Jurolek patří mezi nejzásadnější a nejzajímavější současné slovenské básníky. Krátké glosy, pozorování světa, s přijetím údělu žít a být v souladu s tím vším, co je kolem. Jeho poezie si někdy rozumí víc s živly a se zvířaty než s lidmi. Čas prochází a plyne, aby pomáhal i stárnoucímu nadhledu, aby harmonizoval, ale nezjednodušoval.
Básnická skladba Josefa Škvoreckého Nezoufejte!
PŘEVTĚLOVÁNÍ je výbor z básnických překladů. Jiří Žáček vybral ty nejkrásnější, které přebásnil. Dynamiku této výlučné knihy dotvářejí originální fotografické obrazy a koláže Jiřího Machta.
Až jednou budeme na automatické odpovědi v nepřítomnosti vzpomínat jako na nejkřehčí věty, které nás dokázaly rozplakat, možná si někdo vzpomene na květnatého vypravěče Lipára, jenž se toulal ulicemi a budovami a zpíval o lásce a přírodě.
Žadatel v žádosti o grant uvedl, že se jedná o lyrické parodie, vykrádající literární identity, instituce či subjekty. Zajíc není pozorovatel, neumí ohledávat. Z čtenářů leckdo může vykřiknout: „Chyťte ji, smějící se Lassie!
Již předchozí tvorba Radka Malého ohlašovala pozoruhodnou proměnu doposud pro něj charakteristického způsobu básnické práce. Ubylo klasických forem, objevily se postupy zcela nové.
Ptá se čtenář na pokrok učiněný od první sbírky? Pokrok, zrovna teď vyhřívá se ve výloze obchůdku s rozbitými psacími stroji. Malström věčného návratu víří ulicí prach a uschlé listí. Komíhavě tušené slunce. Vidíš ten mrak?
Kniha Olympos Mons: Privátní genocida, je autorovou prvotinou, ukázka z ní vyšla v roce 2021 v Revolver Revue pod titulkem Imago. Kratší povídky poté publikoval například v literárních časopisech Tvar či Pandora.
Z intelektuální linie české literatury V návaznosti na předválečnou avantgardu se tvorba Milady Součkové (1899—1983) otevírá experimentům s řečí a pamětí, ustavičně rozrušuje tradiční literární schémata a těží z významového napětí jejich následné transformace.
To nejlepší ze Šrámka znovu v jednom svazku!