Sbírka Hlasy Jana Polkowského je solitérním, ojedinělým básnickým dílem, které nemá literární obdobu, a přitom – jako žádný kulturní fenomén – nevyrůstá z prázdna. Z formálního hlediska nejde o pouhý poetický svazek, ale o koherentní a tematicky soudržnou básnickou sbírku.
Sbírka Čihadlo vzpomínek představuje v básníkově tvorbě určitý předěl, neboť je to již dvacátá básnická sbírka, vydaná po jeho několikaleté odmlce na přelomu tisíciletí. Současně je to dvacátá sbírka vydaná od roku 2015 v nakladatelství Radix.
Sbírka Zpopelněné kopce zahájila třetí desítku básnických sbírek vydaných v posledních letech v nakladatelství Radix. Autor se básnické tvorbě věnuje přes 60 let, bibliografie jeho vydaných titulů čítá více než 50 položek.
Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně?
Když básník nazve svou knihu "Atlas", je jisté, že vám nabídne itinerář pozoruhodného výletu. A čím bližší cestu vám takto předestře, tím zajímavější to putování bude. Platí to i v případě třetí sbírky hradeckého autora Rostislava Opršala. Knížku doplňují úchvatné ilustrace Egona Schieleho.
Epocha žárovky je básnický film. Spojování smyslů, protože svět jedno je. Nelze poznat, ale lze poznávat a zakoušet. Vše je součástí světa, vše tvoří jeho takzvanou podstatu. Vysoké i nízké. Obraz se zvukem. Rozum s intuicí. Člověk s hmotou. Hmota s duší. Je to o tom, jak se setkávají. Jak si jsou navzájem podobni. Jak se svět stáčí do kruhů, do fraktálu.
Tahle sbírka brněnského básníka Ivana Petlana má charakter poetického deníku. Střídá záznamy humorné s bolestnějšími, texty kratinké s delšími, přesto působí díky jednotícímu příběhu kompaktně. Přijme-li čtenář pozvání, bude provázet básníka při jeho pobytu v onkologickém ústavu. Takže ano, těžké téma, ale odlehčené jak jen možno.
První část Oploceného lesa obsahuje texty, jež předvádějí mezní situace, popisují křehké lidské vztahy ve chvílích krajního vyhrocení a ukazují, jak často stačí jen malý krůček, abychom od vzájemných ústrků dospěli ke vzájemné pomoci nebo naopak, od pomoci k ústrkům.
Básnický debut Vojtěcha Beránka pracuje s lyrickými a často atemporálními výňatky z každodenních situací, kterými autor zachycuje skrytá a často netušená dramata všedních situací a dnů. Autorův básnický svět je syrový a tvrdý, viděný jakoby „zdola“ – z míst, kde se vyskytují lidé na okraji společnosti i jejího zájmu.
Malíř, básník a spisovatel Ivan R. Vičar napsal a vydal deset knih, z nich většinu pro děti a mládež. V roce 2013 vydal svoji první sbírku básní Kamínky obsahující básně napsané v předchozích letech. Tedy i ty, které napsal mladík sotva dvacetiletý. Tato druhá sbírka obsahuje básně napsané v uplynulých deseti letech, tedy mužem v plné zralosti.
Kniha ohlédnutí, uhranutí a vzpomínky, nostalgická a naspodu hořká, píše se na přebalu básnické sbírky jednoho českého básníka, socialisty. Čas pokročil a my znovu sčítáme ztráty. Jakou chuť má nostalgie v zemi ubytoven a skladů? A jakými slovy můžeme mluvit o štěstí?
Vyjít z domu do zahrady ve společnosti těchto básní znamená vstoupit do znepokojivého světa, kde se čtenář zabydlí dřív, než zjistí, že se nemá kam vracet. Sametoví inkoustoví netopýři jemně znásilňují básně v růžových hlemýždích ulitách. Slova omamně voní a mají prudkou, nebezpečnou, mírně jedovatou chuť.
První vydání básní v časopisu Vlasta a pak aforismy publikované v Kmeni, vyvolaly dosti nečekanou reakci. Prvotinu Kostky v letu vydalo Středočeské vydavatelství a nakladatelství v roce 1989. To je už hezká řádka let, od té doby autor vydal pět desítek knížek a stovky časopiseckých a novinových sloupků a vydání.
Básně debutové sbírky TETAM petyi stach tvoří významově bohatý a kompozičně provázaný celek, pro nějž je charakteristická neustálá oscilace mezi městským a přírodním, civilním a snovým, epickým a lyrickým.
Tvořil jsem vzduch coby chlapec pro žár píše v jedné básni debutant Jan Valík, jenž je také hudebník, vystupující pod pseudonymem Sklad by Walda. Jeho slovesná tvorba je reflexivní, hříčkovitá, tezovitá, smyslově vrtošivá. Básník tvoří stejně přirozeně jako dýchá, vnímá a je.
