První vydání básní v časopisu Vlasta a pak aforismy publikované v Kmeni, vyvolaly dosti nečekanou reakci. Prvotinu Kostky v letu vydalo Středočeské vydavatelství a nakladatelství v roce 1989. To je už hezká řádka let, od té doby autor vydal pět desítek knížek a stovky časopiseckých a novinových sloupků a vydání.
Básně debutové sbírky TETAM petyi stach tvoří významově bohatý a kompozičně provázaný celek, pro nějž je charakteristická neustálá oscilace mezi městským a přírodním, civilním a snovým, epickým a lyrickým.
Tvořil jsem vzduch coby chlapec pro žár píše v jedné básni debutant Jan Valík, jenž je také hudebník, vystupující pod pseudonymem Sklad by Walda. Jeho slovesná tvorba je reflexivní, hříčkovitá, tezovitá, smyslově vrtošivá. Básník tvoří stejně přirozeně jako dýchá, vnímá a je.
Autor sbírek Ptačí král (2013) a Led není jenom Zeppelin (2017) přichází po šesti letech se svou třetí sbírkou. Tematicky se sbírka Nepůvodní druhy vymyká především tématikou, která je ještě osobnější a vyzrálejší. Co zůstává, je precizní lyrika a úspornost, s jakou Tománek ve svých básních pracuje.
S menom Francesca Petrarku je spojený vznik stredovekého latinského humanizmu a vďaka jeho Spevníku sa medzi šľachtou presadil „vznešený ľudový jazyk“, takzvané volgare illustre, Spevník, pokladaný za vzorové dielo svetovej ľúbostnej poézie, ukrýva i tajomstvá dobovej kultúry myslenia a zložitého jazyka Petrarkovej doby, ktoré môže odhaliť len úplný a
Druhé, rozšířené a doplněné vydání textů legendární pražské undergroundové kapely s předmluvou E. Bondyho a I. M. Jirouse a s komentářem J. Riedela. Obsahuje aktualizovanou historii skupiny, nové texty písní, detailní diskografii s reprodukcemi všech obalů gramofonových desek či kompaktních disků a celkem 103 fotografií.
Třetí sbírka básní Pavla Kotrly Stínový profil je syntézou sbírek předchozích. Plátno jitřivých představ, které bezohledně popíraly přítomnost, básník nyní bez lítosti vypnul do rámu pokročilejší zkušenosti, která ze dne na den neutěšeně přibývá. Zápas vedený s vlastním vědomím tváří v tvář odkouzlenému světu není rozhodnutý.
Jan Dadák (* 1965) vydal básnické sbírky Vyprázdněný kruh (Host, 1997), Hledám kterousi věc (Vetus via, 2012), Revolver růže a tam písně kost (bibliofilie, 2016) a soubor krátkých próz Sešit potulného dělníka (bibliofilie, 2015). Žije v Olomouci.
Nechce se věřit, že Bogdan Trojak (nar. 1975), česko-polský básník a překladatel, vydal svou poslední sbírku Strýc Kaich se žení, již před bezmála dvěma dekádami. Ti, kdo měli jeho jedinečný hlas rádi, se nyní mohou těšit na nové básně. Lze napovědět, že je to stále ona trojakovská lyrika, snad nepatrně prokvetlá prvními šedinami.
Básnická sbírka Vratislava Brabence vychází v autorově vlastním uspořádání, ale současně i jako připomínka jeho nadcházejícího životního jubilea – Vráťovch osmdesátých narozenin.
Vasilios Chaleplis se ve svém básnickém debutu dostává na samou hranici světů — těch intimních, které si neseme v sobě, a těch natolik vzdálených, že je navštěvujeme jen v našich nejdivočejších představách.
Sbírka básní o životě, lásce i strachu, přátelství, upřímnosti a odvaze dělat něco jinak. Je o životě z autorčina úhlu pohledu. Zamotaná i ztracená v sobě, myšlenkách a pocitech, píše za sebe pro vás. Jak jen se vymotat z těch slov plných lásky, strachu i bolesti, které nikomu do očí neřekla?
Tři básnické sbírky psané od přelomu let 1953/1954 a poprvé vydané v šedesátých letech – Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (původně Lynč, 1968) - představují v souborném vydání Jana Zábranu (1931-1984) jako jednoho z nejvýraznějších poválečných českých básníků.
Rubén Darío (1867 – 1916) bol španielskoamerický básnik, ktorý prežil väčšinu života mimo rodnej Nikaraguy, najmä v Čile a v Argentíne, neskôr v Paríži a v Madride. Konfrontoval sa s rozličnými kultúrami, čo sa odrazilo aj v jeho poézii.
Druhý svazek rozsáhlého sebraného díla nejprokletějšího českého básníka naší doby Karla Šebka. Tento závěrečný svazek obsahuje kompletní ediční poznámku, doslovy a obrazovou a fotografickou přílohu. Šebkovy texty pocházejí z velmi rozsáhlé rukopisné pozůstalosti, přičemž převážná většina z nich nebyla nikdy publikována.
Co mají všichni lidé společné?
Paměti penzisty (začátečníka). Odpočítávání měsíců od smrti matky… Budování knihovny poslední vůle… Prodlévání u náhrobků básníků… A pomyslně i u náhrobku vlastního: Ať nic nepřipomíná, kým jsem byl. Dynkova nezaměnitelná, laserově přesná básnická řeč snoubí strohou dokumentárnost s láskyplnými gesty.
Básnická sbírka Tomáše Krále je moderovaným sestupem k lidskému dole, na pomyslné dno literatury. Průvodcem, který promlouvá na „černých stránkách“, nám je přiznaně zaujatý hlas, v němž se mísí banalita s jiskřivou ironií a cynismem.
