Kniha literárneho historika, kritika a esejistu o najväčšom slovenskom literárnom vedcovi 20. storočia Alexandrovi Matuškovi.
Poznali sme ho ešte ako diakona a psychiatra a mnohí sme aj čítali knihy alebo počúvali jeho prednášky. Kto je však Max Kašparů zblízka? Aká je jeho životná cesta, čo sa skrýva „za“...?
„Po kratičkém Pražském jaru 1968 přišla léta normalizace. Svět dělila železná opona. Byla jsem mladá lékařka a hrozně jsem toužila poznat svět.“ Těmito slovy uvádí MUDr. Marie Krausová svou osobitou knihu vzpomínek na léta 1982 až 1986, kdy pracovala jako lékařka v univerzitní nemocnici v Lusace, hlavním městě afrického státu Zambie.
Spisovatel a výtvarný kritik Petr Volf, známý především z působení v časopise Reflex, zveřejnil v posledních dvaceti letech úctyhodnou řadu rozhovorů s malíři, sochaři, architekty, designéry, teoretiky umění či galeristy. Výsledkem této jeho soustavné práce je i jednačtyřicet rozsáhlých portrétních interview, zařazených v nezkrácené podobě do této knihy.
O Štefánikovi písali mnohí autori, ale zväčša – až na ojedinelé výnimky – to boli práce so zameraním na určitý uhol pohľadu. Podhorský nenapísal knihu na objednávku recenzentov a kritikov. Napísal ju z pohnútok svojej duše, svojho tvorčieho ega, ktoré bolo formované pred vyše štvrťstoročím, keď študoval poslanie Štefánika na poli meteorológie.
Strhující životní příběh vynikající sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život. Osobní biografie kosmopolitní umělkyně je spíše námětem na román. Její dílo vznikalo na pomezí česky a německy hovořícího prostředí.
Reformácia z prvej polovice tzv. „dlhého“ 16. storočia sa stala zlomovým obdobím, ktoré privodilo koniec stredoveku a otvorilo dvere pre proces formovania kresťanských konfesií a epochu novoveku. Heinz Schilling, profesor novovekej histórie, píše s rozhľadom, ktorý osloví široké spektrum čitateľov.
Kniha pojednává o životě a díle malíře počátku dvacátého století-malíře modernisty. Příběh životopisného románu je inspirován složitým životem malíře Alfreda Justitze. Postihuje malířovu životní pouť se všemi útrapami které ho stíhaly, jedna za druhou.
Strhující vzpomínky ženy odsouzené v období politických procesů v Rumunsku padesátých let k dvanáctiletému trestu odnětí svobody na samotce. Čtenář má před sebou intimní výpověď o absurditě, rafinovaném tělesném i duševním mučení, o samotě a ponížení.
Brigádní generál Jaroslav Klemeš je posledním žijícím parašutistou československé zahraniční armády z období 2. světové války, který byl vysazen na území Protektorátu jako člen paradesantního výsadku Platinum-Pewter.
Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.
Známá brněnská herečka Vlasta Fialová vypráví v herecké šatně o své práci a životě. Její povídání je doplněno o rozsáhlou obrazovou přílohu. Dobové fotografie poskytla sama herečka ze svého rodinného alba. Vlasta Fialová (20. ledna 1928 v Brně – 13.
Stredobodom výskumu autorky je slovenský spisovateľ, ktorý určite najlepšie stelesňuje nevyhnutnosť hľadania prepotrebnej paradigmy modernizmu...
Kto je najvyššie postavený Slovák vo Vatikáne a ako vidí svet okolo seba?
Vraj zo všetkych skvelych textov, ktoré Milan Šimečka napísal, sú i tak najlepšie listy, ktoré posielal svojej žene a synom z Ruzyňskej väznice, kde od mája 1981 strávil trinásť mesiacov. V dobách diktatúr zvykne kvitnúť jeden veľmi zvláštny, a pritom strhujúci žáner: listy z väzenia.
Kniha s podnázvom Rozhovor o stave slovenskej duše nás prevedie životným príbehom kňaza a rehoľníka Michala Zamkovského, dozvieme sa o potrebnosti a účinnosti ľudových misií, ale tiež tu nájdeme odpovede na otázky, na ktoré sa možno bojíme alebo hanbíme nahlas opýtať: *hriechy proti 6.
Kniha známého spisovatele a novináře (např. z deníku Neviditelný pes) je ojedinělá rozsahem, reflexí, emocionální angažovaností i stovkami skvělých fotografií. Jaký je Izrael?
Koniec sovietskeho impéria z prvej ruky – očami držiteľky Nobelovej ceny za literatúru Svetlany Alexijevič. Na trpezlivo zbieraných ľudských osudoch ukazuje, ako sa veľké dejiny dotýkajú tých najobyčajnejších ľudí. Mozaika stoviek rôznych hlasov znie v jednom mohutnom akorde, no napriek tomu nezaniká ani individualita konkrétneho človeka.
