Autorka líčí tři měsíce ze svého dětství, které strávila v nemocnici. Po přechozené angíně dostala zánět srdečního svalu. Ocitla se na třílůžkovém oddělení se stejně postiženými spolupacienty. Jakým pohledem se na sestry, lékaře i učitelku dívají nemocné děti, které o zákeřnosti nemoci nemají potuchy, vylíčila autorka opravdu pozoruhodně.
Otevírají se před námi dveře nemocnice, abychom byli svědky těžkých i krásných okamžiků, které při svém povolání zažila autorka, zdravotní sestra Christie Watsonová. Seznámíme se nejen s hluboce citlivým portrétem jedné zdravotní sestry, ale i s mnoha lidmi, do jejichž životů při plnění svých profesních úkolů vstoupila.
„Přežiju. Musím. Až válka skončí, musím být ta, která lidem řekne o naší rodině.“ Příběhy „dětí holocaustu“ představují strhující životní osudy devíti židovských dětí, které musely přežít hrůzy holocaustu po celé Evropě.
Kniha literárních reportáží a fejetonů na téma pomíjení vypráví o dramatickém životě české básnířky Violy Fischerové; o neblahém osudu majitelky slavné pražské vily Miladě Müllerové; o stárnoucím autorově otci, který přijíždí opakovaně do Prahy, aby ji naposledy viděl; o polském sochaři-perfomerovi, jehož díla mizí z veřejného prostoru, protože
Mezi řádky lze mnohdy nalézt ledacos - v této knize ovšem mezi řádky najdete třicet osobností, známých i méně známých, v každém případě osobností inspirativních, se zajímavými životními a pracovními osudy. Jsou mezi nimi herci, režiséři, lékaři, umělci, politici, generál a další.
Výbor rozhovorů s Václavem Havlem s novináři z celého světa z let 1964 a 1989. Z úvodního slova Anny Freimanové: „Je zajímavé, že téměř všechny rozpravy plynou v poklidné, přátelské atmosféře (výjimkou je hektický rok 1989) a že v nich zcela chybí konfrontační tón.
Slovem "legenda" je dnes označován kdekdo, ale osobnost Jiřího Suchého vrací tomuto označení původní význam. Je to v Čechách a na Moravě poprvé, co se z autora písňových textů a herce v tingltanglu, jak se s odstupem času ukazuje, stal největší český básník druhé poloviny 20. století.
Veselosť je podľa pápeža Františka správna a je dobré tešiť sa, ale radosť je oveľa viac. Je to stav duše. Nespôsobuje hopriaznivá zhoda okolností, krátky okamih či prechodné profesionálne úspechy. Radosť je hlboký pocit, dar, ktorý zaplňa vnútro človeka, životný rozmer. Získava sa zo dňa na deň a neopúšťa nás ani vtedy, keď prechádzame bolesťou.
Sborník vzpomínkových textů a rozhovorů k nedožitým osmdesátým narozeninám Olgy Havlové se snaží poskládat co nejreálnější obraz zakladatelky Výboru dobré vůle, první porevoluční první dámy, uznávané osobnosti disentu a v neposlední řadě manželky Václava Havla.
Podobní, a přece tak jiní. Ivan M. Havel, mladší bratr bývalého prezidenta Václava Havla, jako by v něčem byl skoro jeho dvojčetem, v jiném úplným protikladem. Potomek slavné podnikatelské rodiny čelil od mládí stejně jako bratr ústrkům komunistického režimu, nakonec se ale i on po svém prosadil.
Pravdivý příběh mladé kambodžské ženy, která na své cestě životem dokázala zpochybnit sociální a kulturní normy, které v její zemi panují dodnes. Díky odvaze a houževnatosti se stala ambasadorkou boje za ženskou rovnoprávnost. Její příběh může inspirovat dívky a ženy ze všech koutů světa.
Koláž rozhovorů, fotografií, dopisů i vzpomínek na Bohumila Hrabala a Jiřího Koláře je nejen mozaikou humoru a poetických obrazů, ale i galerií toho, co se v domácím i exilovém kulturním prostoru v minulém století odehrávalo. Kniha zábavným způsobem naznačuje zřejmé příbuzenství vizuální a verbální poezie obou básníků.
Česko-americký architekt Jiří Boudník v knize mapuje svou vlastní cestu do emigrace, kterou jako sedmnáctiletý absolvoval dobrodružnou a tehdy asi jedinou možnou cestou - útěkem ze státem povolené dovolené v Jugoslávii. Pouze s matkou a mladší sestrou opustil ze dne na den všechny kamarády, příbuzné a vydal se na cestu do neznáma, bez možnosti návratu.
Josef Umlášek(1906-1986), rodák ze Sokolnic u Brna. Jeho života a tvorba je spojena především s městem Brnem a jeho městskou částí Řečkovice. Je znám jako pedagog, v poválečných letech učil malbu na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, kterou tenkrát vedl malíř Eduard Milén. Počátkem 50.
Autobiografie folkového barda Pavla Žalmana Lohonky je koncipována netradičně - beletristicky, v povídkové formě. Uvádí ji následujícími slovy: Narodil jsem se po válce v malé jihočeské vsi a vypadalo to, že mě nečeká žádná výjimečná budoucnost. Když jsem byl kluk, nikdy bych se nenadál, že ke mně osud bude jednou tak štědrý.
Doporučujeme všem čtenářům Hany Ve své knize, která je víc než jen memoárovou literaturou, nám Edith Egerová předkládá nejen napínavý a působivý příběh vlastního života, ale také inspirativní příběhy svých pacientů.
Víte, koho svedla spisovatelka Božena Němcová či s kterou kráskou prožíval pravidelná milostná odpoledne už sedmdesátiletý prezident Tomáš G.Masaryk? Zajímá vás, proč anglická královna Viktorie zůstala pannou, či jak je možné, že na pohřbu francouzského prezidenta Francoise Mitteranda šly družně vedle sebe jeho manželka a milenka?
V roce 1936, ještě jako malý kluk, byl Jindra Hojer členem Foglarova skautského oddílu Pražská dvojka a stal se předlohou známé postavičky z Rychlých šípů. Jaká ale byla dobrodružství v životě reálného Jindry Hojera?
Knížka je souborem krátkých postřehů a příběhů ze života autora a jeho přátel – českobudějovického rodáka – profesí bývalého astronoma a sládka v jedné osobě, což se navzájem nevylučuje, ale podle mínění autora naopak vhodně doplňuje.
Politika nemusí být vždy jen špína, boj o moc či honba za penězi, jak ji často kolem sebe vídáme. Někdejší redaktor Hlasu Ameriky, mluvčí české vlády a místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček nám nabízí jiný pohled.