Celovečerní filmy Babí léto, Fany nebo Učitel tance. Oblíbené seriály Sanitka a Dobrá voda. Televizní filmy Ikarův pád, Tažní ptáci či Nezralé maliny. Všechna tato díla mají jednoho společného jmenovatele, a tím je scenárista Jiří Hubač (1929–2011) — autor divadelních her, filmových scénářů a celé řady televizních adaptací.
Kniha představující neznámou tvář portugalského klasika (1840–1900) sestává z dochovaných dopisů čerstvě zesnulého „nejzajímavějšího Portugalce 19. století“, uvedených osobní vzpomínkou jeho přítele.
Do konce se nedohlédne je soubor pěti rozhovorů, které vedl Ivan Dvořák v letech 1989-2013 se svými židovskými příbuznými a známými. Pět pamětníků narozených na počátku dvacátého století začíná své vzpomínky v období před druhou světovou válkou.
"Stejně voní žluté květy šafránu jako tvoje vlasy, Kristýnko…" Psal se 10. květen roku 1953 a v Československém rozhlase poprvé zazněla hudební komedie Sto dukátů za Juana hudebního skladatele Zdeňka Petra a textaře Vladimíra Dvořáka. Na druhý den už improvizovaná "serenáda", Píseň pro Kristýnku, zněla ve všech kavárnách a hudebních klubech.
Po řadě knih esejistických, uměleckohistorických a básnických se historik umění a esejista Josef Kroutvor rozhodl napsat knihu, v níž vzpomíná na svůj vlastní život. Kroutvor nikdy nebyl a nechtěl být autorem obsáhlých monografií, tlustých svazků a vyčerpávajících studií.
Odvážná až drásavá výpověď o lásce po změně pohlavní identity. Jaký vlastně bude život po přeměně? Je možné, aby muž po padesátce v konečně správné identitě obstál ve světě biologických samců a naplnil svou celoživotní touhu po lásce?
Spoluzakladatel KISS GENE SIMMONS je všestranný podnikatel a jedna z nejvíce uznávaných světových osobností. V Já s.r.o. Simmons přináší nezbytné rady pro dosažení úspěchu.
Oskar Gröning mal dvadsaťjeden rokov, keď ako presvedčený príslušník SS nastúpil do služby v koncentračnom tábore Osvienčim. Jeho úlohou bolo viesť záznamy o skonfiškovaných cennostiach väzňov. Hoci Gröning vedel o ich vraždení, svoju prácu v Osvienčime ospravedlňoval slovami, že je iba účtovník, a teda sa bezprostredne nepodieľa na zabíjaní.
Oskaru Gröningovi bylo dvacet jedna let, když jako přesvědčený příslušník SS nastoupil do služby v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo vést záznamy o zabavených cennostech vězňů. I když Gröning věděl o jejich vraždění, svoji práci v Osvětimi omlouval i sám před sebou tím, že je jen účetní, a že se tedy na zabíjení nepodílí.
Obyvatelé hanácké Bedihoště znali Antonína Pospíšila jako slušného, přičinlivého člověka, který miloval svou manželku. Ke své smůle však vyženil těžce problematického tchána, s nímž se ženou sdíleli domek. Desítky let tyranovi ustupovali. Změnilo se to 16. března 2016. „Moje Hana se mi mezi vzlyky svěřila, že ji táta doma napadl.
Gustav Kleinmann, vídeňský židovský čalouník, je v roce 1939 zatčen nacisty a spolu se svým dospívajícím synem Fritzem odvlečen do německého Buchenwaldu. Tam se začíná jejich nepředstavitelný příběh plný násilí, hladu a nucených prací, v rámci nichž budovali koncentrační tábor, své vlastní vězení.
Memoárový rozhovor so známou tvárou Kultúrneho života a Slobodnej Európy – novinárkou, redaktorkou, prekladateľkou a filmovou i politickou publicistkou Agnešou Kalinovou – vychádza už v treťom vydaní. Spisovateľka Jana Juráňová sa zhovárala so svojou kolegyňou z Rádia Slobodná Európa, aby si pre seba aj pre nás „zopakovala“ vraj krátke, ale o to úmornejšie 20.
Dva autoři naprosto odlišných „rodných listů“ – věku, životní zkušenosti, celoživotní politické a světonázorové orientace – se sešli na stránkách této knihy psané formou dopisů, postupně rozkrývajících jednotlivé vrstvy paměti obou aktérů. Je to z principu dramatická konfrontace: Na jedné straně zkušená literátka (nar.
Anka Kolesárová (1928–1944), mučednice čistoty a první blahoslavená Slovenka, která nebyla řeholnicí, se na sklonku druhé světové války stala obětí válečného zločinu, jejž na ní spáchal voják Rudé armády. Příběh jako ona zažily desítky lidí u nás… Rudá armáda postupuje koncem války na západ.
Po dvaceti pěti letech vychází zcela nový překlad deníku Anne Frankové. Poprvé v češtině s názvem, který svému dílu zamýšlela dát sama jeho autorka. Deník v dopisech si Anne Franková vedla od 12. června 1942 do 1. srpna 1944.
Nepublikované novinárske zápisky a zážitky, ktoré autor objavil v zápisníkoch nových i tých, čo majú už päťdesiat rokov, ponúkajú čitateľovi zaujímavý exkurz do sveta iných kultúr a stretnutí s politikmi či kráľmi. Kniha približuje zákulisie novinárskej práce, chvíle napätia, politické praktiky aj vtipné situácie.
O tom, jak je prospěšné vést korespondenci s mrtvými, o zážitcích v České televizi srovnatelnými s požitím halucinogenů, krajových odlišnostech, 4D realitě - anebo třeba o tom, jak lze skloubit profesionální skateboarding s láskou ke knihám.
Pistolník z Divokého západu, ze kterého se vyklubal ruský šlechtic. Country-bluesový zpěvák, z něhož se v Africe stal bájný polobůh. Excentrický lékař, uchovávající tělo své zesnulé dcery v jeskyni ve skleněném válci. Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec) jsou plné zapomenutých podivností.
Lorna Byrne od nejútlejšího věku vídala anděly a hovořila s nimi. V knize Andělé v mých vlasech, kde zaznamenala svůj neuvěřitelný životní příběh, otevřeně hovoří o svých zážitcích. Její příběh se okamžitě stal bestsellerem stal.
Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80.