Kniha Náš kardinál – jihočeské vzpomínky na Miloslava Vlka, zachycuje na 240 stranách čtyři desítky příspěvků pamětníků či představuje některé zajímavé archivní dokumenty týkající se kardinálova života.
Vzpomínání vysloužilého námořníka na předky v rakousko-uherském válečném námořnictvu, na vlastní začátky na námořní tankové lodi Ostrava (1961 až 1962) a službu na nákladních lodích Lidice (1963 až 1965) a Orlík (1966 až 1967), na přístavy celého světa, na zánět slepého střeva na rychlém člunu Královského letectva, na boje v Adenu s útočnou
Silný příběh rodiny, která se řízením osudu dostane do bezvýchodné životní situace. Z malého chlapce se stane bez vlastního přičinění ze dne na den sirotek a následně i migrant. Zažije to, co v mnohých z Afrických zemích není nic až tak neobvyklého. Nevzdá se ale a v nejtěžší situaci bojuje ze všech sil. Oporou mu jsou jen kamarádi, které potká na ulici.
Příběh vtěsnaný do této knížky by vydal na obsáhlou románovou ságu, anebo na televizní seriál o mnoha dílech. Její autor Pavel Oliva v ní zachytil historii své rodiny a rodiny své manželky Věry včetně početného příbuzenstva.
"Poutavé a působivé nahlédnutí do zákulisí podivuhodné a fascinující sportovní disciplíny volného potápění a příběh tragického a předčasného skonu největšího volného potápěče Ameriky.
Rozhovor Miroslava Balaštíka s Petrem Fialou. „Protože štítit se politiky ničemu nepomůže a protože je důležitější pochopit to, s čím třebas i nesouhlasíme, než se utvrzovat v tom, co si sami myslíme." (M. B.) O dětství, kde se vzpomínalo na první republiku a obědvalo přesně v poledne. O tom, kdy člověk dospěje a za jakou cenu.
Autentický příběh klavíristy, do jehož kariéry, tvrdě vybojované na patriarchálně smýšlejícím otci, zasáhne tragicky první světová válka. Paul Wittgenstein (1887–1961), syn zámožného vídeňského průmyslníka a bratr filozofa Ludwiga Wittgensteina, přišel v bojích na ruské frontě o pravou ruku.
Soubor padesátky povídek Miloslava Uličného (*1942) zabírá rozlehlé časové pásmo autorova života od útlého dětství (konec 2. světové války) po současnost (2. dekáda 21. století) a logicky vychází z autorových životních zkušeností, jež se promítají do osudů protagonisty Jaroše Konečného, zvaného přáteli i nepřáteli Konečník.
Desať rozhovorov, desať originálnych príbehov, desať výnimočných ľudí. Zdanlivo ich nič nespája.
Autor - diplomat, polyglot, historik, spisovateľ, publicista, turistický sprievodca a cestovateľ - zdolal strechu Európy, Mont Blanc, aj strechu Afriky, Kilimandžáro, putoval s Inkami v štyritisícových výškach na Machu Picchu, hľadal stopy po Štefánikovi v Polynézii...
Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969-1980. Nakladatelství Jiřího Tomáše Akropolis jím uzavírá ojedinělý ediční projekt, jehož příprava i vlastní realizace nebyly jednoduché.
Také druhý svazek dopisů, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, je neocenitelným dokladem duchovního světa V & W. "Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy" - tak velice výstižně charakterizují tuto korespondenci např. R. Dolejš a V.
Třísvazkový projekt korespondence V+W, uložené v Gotliebově archivu v Bostonu, vydává pro velký zájem čtenářů nakladatelství Akropolis znovu.
Když žijeme ve zrychleném tempu, nedokážeme prožívat dar přítomného okamžiku. Ten je letmý, nedá se vrátit ani zadržet. Pouze když zvolníme, přejedeme do tempa andante, dokážeme tyto vzácné momenty objevit i prožít.
Dal jsem se do řeči s Edwardem, nejstarším ze sourozenců. Jeho černé tričko bylo o několik čísel větší, než by potřeboval, ale na rozdíl od umazaných a potrhaných hadrů, do kterých byli zahaleni jeho sourozenci, bylo čisté. Vyprávěl mi, že je mu čtrnáct a většinu času tráví s matkou při práci na polích kolem domku.
Anton Baláž si za hlavnú postavu svojho románu Povedz slovo čisté zvolil Štefana Krčméryho (1892 - 1955), významnú kultúrnu osobnosť medzivojnového obdobia. Svojím národným cítením a európskou vzdelanosťou výrazne prispel organizačnou, redaktorskou, vedeckou i literárnou činnosťou k zvyšovaniu úrovne etablujúcej sa modernej slovenskej kultúry.
„Túto knihu píšem na žiadosť mnohých, ktorí chcú počuť, ako sa z ateistu stal kresťan. Do akej miery bude môj príbeh pre vás zaujímavý, záleží na tom, do akej miery ste zažili to, čo ja nazývam radosťou. Je to neutíchajúca túžba, po ktorej sa túži oveľa viac, ako po akýchkoľvek iných uspokojeniach.
Ľubomír Feldek už roky vdychuje svojimi fejtónmi do denníka SME ľudskosť, jemnocit a eleganciu. S pokojom, pokorou a veľkorysosťou človeka, ktorý má veľa spomienok a vie, že tie sú dôležité aj pre ďalšie generácie. Nechce do čitateľa vnášať ťažobu. Hľadá poéziu v rýchlom prúde udalostí, ktoré nás často strhávajú bez šance nadýchnuť sa.
Autorka se narodila v Londýně, ale po sňatku s důstojníkem československé armády Pavlem Kavanem s ním žila od roku 1950 v Československu. Zůstala ve své nové vlasti i po manželově uvěznění a jeho předčasné smrti, prošla nejrůznějšími zaměstnáními, překládala české knihy do angličtiny a po roce 1968 spolupracovala s opozicí.
Výpravy do Českého koutku navazují svým širokým tematickým záběrem na loňskou knihu Čtení o Českém koutku. Na rozdíl od něj jsou však místně zacíleny převážně jen na kladskou stran, konkrétně na Český koutek, a snaží se v něm o něm zachytit vše podstatné, co dosud nebylo řečeno.