Slovem „legenda“ je dnes označován kdekdo, ale osobnost Jiřího Suchého vrací tomuto označení původní význam. Tento knižní rozhovor je bilanční - vznikl k jeho pětaosmdesátinám. Mluví se v něm o Suchého osobních zápasech, o jeho talentech, ale hlavně o tingltanglovém divadle, jehož hlavním smyslem je již téměř šedesát let rozesmávat diváky.
Je herečka, která prožila dobu své největší slávy za první republiky a v době Protektorátu, jen nevinnou obětí doby a lidí, nebo je rafinovaný zločinec a vražedkyně? Kolik je ochotna po desetiletích přiznat a co z toho je vlastně pravda? A prožívá někdo stejný příběh i v současnosti?
Herečku Antonii Hegerlíkovou si vybavíme především ve spojitosti s rolí laskavé a milující maminky v seriálu režiséra Františka Filipa F. L. Věk. Byla taková i ve skutečnosti. Laskavá, přátelská, upřímná, někdy až trochu naivní. Její život je neskutečná směsice komedie s tragédií. Narodila se v Bratislavě, dětství prožila v Žilině.
Autorka po rozsiahlom bádaní národného obrodenia zamerala obsah vedeckého skúmania na tvorbu významného slovenského spisovateľa a politika Svetozára Hurbana Vajanského pri príležitosti 100. výročia jeho úmrtia. Nový pohľad na jeho celoživotné dielo považuje Prof. E. Fordinálová za isté "odkliatie" tejto osobnosti a splatenie dlhu odbornej verejnosti voči Vajanskému.
Ve své nové knize Miloš Škorpil popisuje, co zažívá běžec na trase ultramaratonu nebo při několikadenních závodech, kdy pro únavu a vyčerpání ani pořádně neví, zda se mu to všechno jenom nezdá. Zároveň jde o autentické svědectví z dob, kdy s běháním ultra začínal a kdy pochopil, že běh může člověku otevřít cestu ke šťastnému životu.
Kniha je důkladnou psychologickou sondou do prožívání jedné belgické dívky (dnes už babičky), která se stala obětí letitého sexuálního zneužívání ze strany místního faráře. Vydat svědectví se rozhodla až po desetiletích skrytého trápení.
Ak niekde Pavol Országh Hviezdoslav (1849 - 1921) zostupuje z literárneho Parnasu na obyčajnú zem, tak je to v korešpondencii manželke Ilone (1856 - 1932). Pokojné, vrúcne, naplnené každodennosťou, tak by sa dali charakterizovať jeho listy.
Kniha je průhledem do života u běžných občanů neznámého, ale v odborných kruzích legendárního zakladatele systému moderní technické ochrany prezidenta republiky a státních orgánů od padesátých do devadesátých let minulého století. Plukovník Jaroslav Bobek neměl jednoduchý život.
Životopisy nejslavnějších ženských hvězd Hollywoodu, které ve 20. století zářily na stříbrném plátně – Avy Gardnerové, Grace Kellyové, budoucí kněžny monacké, Ingrid Bergmanové, Rity Hayworthové, Audrey Hepburnové a Marilyn Monroe.
Příběhy mladých lidí s Downovým syndromem, ve kterých otevřeně vyjadřují své názory na lásku, přátelství, práci, manželství a intimní život, tedy na záležitosti, o nichž se ve společnosti běžně nemluví. Vyprávějí také o svých představách a snech, kterými by chtěli v budoucnu naplnit svůj život.
Charlotta Garrigue, provdaná Masaryková (1850-1923), byla historicky první dámou naší republiky, přičemž z tohoto společenského postavení je také veřejnosti nejznámější. Přesto právě zde platí jakési dvojí vidění.
Rozhovory Petra Býma s Ladislavem Friedrichem, Jiřím Horáčkem, Ondřejem Landou, Pavlou Melkovou, Marcelem Souralem, Janem Baptistou Špidlenem a Tomášem Votrubou.
V debutu Radima Langera (nar. 1985) se životopisný portrét hlavní postavy, otce rodiny vášnivě zaujatého tvorbou mechanických projektů na bázi svépomocného kutilství, prolíná s barvitou koláží všemožných instruktážních textů, návodů, seznamů a ilustračním doprovodem.
Autor knihy Chris Bowers sleduje Novaka Djokoviče dvěma úhly pohledu. Jednak je tu příběh chlapce ze skromných poměrů, který potkal ženu, která ho nejen učila základům tenisu, ale popisuje také, jak se Djokovič vypořádal s životem známé hvězdy, svou závažnou nemocí a v neposlední řadě popisuje problematický vztah s jeho otcem.
Bezmála dvacet let uplynulo od napsání prvního dílu tohoto pozoruhodného životopisu o neméně pozoruhodném muži. Bylo tedy právě načase, aby i čeští čtenáři měli možnost nahlédnout do nejtemnějších zákoutí života a duše velkého spisovatele, jakým byl Marcel Proust.
Petrohradská autorka Irma Kudrovová po řadu let sbírala materiál ke svému dokumentárnímu dílu, které pojednává o posledním úseku života Mariny Cvetajevové. Skrze osud básnířky, která se kvůli rodině vrátila z emigrace do vlasti, Kudrovová popisuje události a poměry krutého stalinského Sovětského svazu.
Hrdinové této knihy byli svého času běženci bez domova. Všichni ale dostali šanci, chopili se jí, tvrdě pracovali, dokázali se prosadit – a pak se rozhodli pomáhat v zemi, kde se narodili, ale odkud utekli, aby mohli žít svobodně.
Kniha pamětí mikrobiologa Jána Vilčeka určitě zaujme i čtenáře, kteří zrovna nebádají v laboratoři nad nějakým novým lékem. Předkládá životní příběh zajímavý, dobrodružný, plný zvratů. Jako dítě židovských rodičů byl v ohrožení života v době slovenského státu, s pomocí rodičů však přečkal toto těžké období bez úhony.
Nositeľka viacerých literárnych cien Rosemary Sullivanová prichádza s objavným životopisom Svetlany Allilujevovej, ženy odsúdenej žiť v tieni svojho otca, zlopovestného sovietskeho diktátora Josifa Stalina. Svetlana Allilujevová sa narodila v roku 1926 a mladosť prežila v časoch prudkého vzrastu moci jej otca i Sovietskeho zväzu v Kremli.
Autor v knihe rozpráva pútavým spôsobom o živote Ľudovíta Felda, maliara, kresliča, ktorý prežil koncentračný tábor Auschwitz, vďaka kresleniu si síce zachránil svoj žit v koncentráku, ale zato musel kresliť Mengeleho zverstvá. Je to kniha, cez ktorú nazrieme aj do histórie Košíc. Je doplnená kresbami od Ľudovíta Felda a Eugena Krona.