Není kněz jako kněz – Zbygniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát?
Silný a inspirující příběh zdravotní sestry, která se vzdala kariéry na špičkovém klinickém pracovišti a bez koruny v kapse se pustila do budování mobilního hospice. Osobní svědectví se prolíná s dramatickými osudy pacientů a jejich rodin i historií budování Domácího hospice Duha v Hořicích. Kniha vypráví o smrti a zázracích.
Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka (1911-1940). Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje cenné svědectví o těch československých letcích, kteří to po nacistické okupaci nevzdali.
Jak nazvat celou sbírku povídek o mém, o naššem (myslím na své spolužžáky, kamarády a kolegy) létání, které v mém případě trvalo třiapadesát let. Svědkem této žživotní etapy je kromě letových zápisníků i svazek lékařských zpráv v Ústavu leteckého zdravotnictví, který je zatím bezkonkurečne nejtlustší v celém archivu.
Kniha Kraj návratů i setrvání navazuje na edici již vydaných publikací – Kraj věčných návratů, Kraj návratů a setkání, Kraj návratů a inspirace, Kraj návratů a vzpomínek. Obsahuje medailónky osobností kulturního života na Českomoravské vysočině. Osobností, které se tu buď narodily, působily a tvořily nebo se na Novoměstsko a Žďársko často vracely.
O svém kostrbatém životě a lidech zajímavých i zlých vypráví výtvarník, textař, enfant terrible českého folku, písničkář i rocker, zakladatel a dosud frontman kapely Extempore, která se v 70. letech snažila posunout český rock trochu jinam.
Jiří Černý... na bílém je autorizované souborné vydání hudební publicistiky Jiřího Černého (* 1936). Jeho šedesátiletá novinářská praxe a půl století soustavného psaní o hudbě budí již léta zasloužený obdiv a respekt.
Malíře a fotografa Miroslava Tichého a básníka Jiřího Veselského spojoval Kyjov i společné téma dívčího těla. Kniha vychází kromě písemných dokumentů především ze vzpomínek osobností, které oba tvůrce znaly, a také z vlastní paměti autora, jenž se s nimi řadu let přátelil.
Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové?
„Já sám si neumím představit lásku bez naléhavé potřeby shody, podobnosti, a hlavně bez sdílení všech bolestí, těžkostí, tvrdosti života... Být bohatý, mít se dobře, žít v poklidu ze svého majetku, když ty jsi byl chudý, nuzný a těžkou prací sis namáhavě vydělával na živobytí – to bych já, Bože, nedovedl. Nedovedl bych takto milovat.
Pavel Srniček byl borec. Borec v nejlepším smyslu slova. Jako kluk vyrůstal ve velmi složitých sociálních podmínkách, ale možná právě těžké chvíle z dětství z něj udělaly silného a férového chlapa.
Polina prožila své dospívání uprostřed čečenského pekla. Zažila zblízka válečnou realitu, opovržení i šikanu od spolužáků a učitelů. Ve svém příběhu odhaluje strhující svědectví o těžkém dětství, pubertě i mládí, během nichž proběhly tři čečenské války. Škola, první láska i hádky s rodiči – to zná každý mladý člověk.
Wolf-Dieter Storl, známý svým blízkým, hlubokým a inspirativním vztahem k přírodě, živě a poutavě vypráví o svém životě - útlém dětství v poválečném Německu, emigraci do Ameriky, studiu a akademické kariéře.
Novela Sestry B. zachycuje nejen dramatické zvraty života herečky Lídy Baarové včetně jejího vztahu s Josefem Goebbelsem, ale hlavně problém její odpovědnosti a viny za osud mladší sestry Zorky Janů. Ta kvůli Lídě Baarové spáchala v roce 1946 sebevraždu.
Padesát pravdivých příběhů, padesát osudů, které změnila jediná kniha Během deseti let od svého vydání se z knihy Elizabeth Gilbertové Jíst, meditovat, milovat stal fenomén dodávající milionům čtenářů naději a sílu, aby se i oni pustili do pátrání po tom nejlepším, co se v nich skrývá, a vykročili po cestách, na něž by se jinak nikdy nevydali.
Když si začínala psát deník, možná již tušila, že její manželství je omyl. Přesto v něm vytrvala osmapadesát let. Po manželově smrti bilancuje život se sebestředným sobcem, fakticky a téměř bez emocí popisuje ústrky, schválnosti, nadávky a hrubé zacházení, občas vrcholící fyzickým napadením.
„Zostala som nažive, aby som ukázala, že som silnejšia než oni.“ Košo, pokojná dedina v irackom pohorí Sindžár. Farida práve skončila predposlednú triedu strednej školy a teší sa na letné prázdniny. Lenže tento rok je všetko ináč. V auguste 2014 dedinu prepadli bojovníci Islamského štátu.
* 'One of the finest, best-documented biographies ever published about a modern mathematician' - Martin Gardner In 1913, a young unschooled Indian clerk wrote a letter to G H Hardy, begging the pre-eminent English mathematician's opinion on several ideas he had about numbers. Realising the letter was the work of a genius, Hardy arranged for Srinivasa Ramanujan to come to England.
Oblíbená autorka ve své knížce fejetonů nabízí humorný i moudrý pohled na podivuhodný svět maminek a Boží místo v něm. Formou krátkých čtivých příběhů se věnuje tématům rodiny a manželství, vztahu s Bohem a s lidmi.
Život a písanie Ireny Brežnej poznačila skúsenosť emigrácie z Československa do Švajčiarska v roku 1968. Tento zlomový zážitok tvorí skryté aj očividné podložie jej reportáží, esejí a próz. Román s dvojznačným názvom Nevďačná cudzinka predstavuje vyvrcholenie literárne originálnej, humornej a zároveň premýšľavej práce s osobným a kolektívnym smútkom.