V románe Vyveští vám Šimona, inšpirovaným skutočným príbehom, zistíte, že vešticou nemusí byť len dôchodkyňa, ktorá sa na vás usmieva z obrazovky a silou-mocou naťahuje minúty. Môže ňou byť aj mladé dievča Šimona s plnou náručou komplexov. Nezdedila krásu po svojej dokonalej mame, práveže naopak, kŕčové žily a biedny metabolizmus zdedila po otcovi.
Jsou události, které vám převrátí život naruby, a chvíli trvá, než se s nimi vyrovnáte. Známý polský reportér se s takovým obdobím vyrovnával pomocí slova, a tak vznikla jeho nejnovější, intimní, citově intenzivní, dechberoucí kniha.
Rybářská vesnice někde na konci světa, u jezera, které vysychá a zlověstně vyhrnuje břehy. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami?
Hlavní rovinu vyprávění tvoří melancholický příběh novináře Pavla Klimeše, který se na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a ocitá se v situaci, která ho nutí hledat nové životní cesty i cíle. V tísnivé bilancující atmosféře se uchyluje ke vzpomínkám na partu kamarádů, s nimiž v dětství trávil každé léto na horské chatě v Krkonoších.
Soubor deníkových záznamů Kalužiny volně navazuje na úspěšnou autorovu prvotinu Šarlák (65. pole, 2014), která zaznamenala pozitivní ohlasy u čtenářů i kritiky. Petr Mano ve své knize citlivě zaznamenává drobné detaily z každodenního života a dává je do souvislostí s historií i duchem míst, která důvěrně zná.
V souboru deníkových záznamů A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské krajině a přírodě, pozoruje dění v okolí a zachycuje drobné každodenní příběhy. Podobně jako ve své předchozí knize Chraplavé chorály (Stehlík, 2013), která byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, i zde naplno odkrývá nevšední niterný pohled na svět.
Každý to chce někam dotáhnout. Layla Harrisonová hodlá skoncovat s vysedáváním na pláži a raději hlásat trefné postřehy zpoza reportérského pultu. Aster Amirpourová má chuť seřvat každého dalšího vedoucího castingu, od kterého uslyší: „Chceme to pojmout etnicky, ale jinak etnicky, než jak jste etnická vy.
Lucie a Iva jsou studentky politologie. Jsou mladé, krásné a vše je jim jasné. Hlavně to, že čeští kluci smrdí, protože se nemyjí, a už vůbec si neholí podpaždí. I to je důvod, proč se Lucie zamiluje do pohádkově bohatého ruského disidenta Borise Semjonoviče. A je s ním opravdu šťastná. Jen kdyby nebyl tak trochu ženatý. Ovšem nic není, jak se jeví.
Věta holá o lásce je nejfilmovějším prozaickým dílem Dušana Duška. A to nejen profesním prostředím, ve kterém se odehrávají všechny tři novely do knihy zařazené. Sám autor je známým slovenským scenáristou a scenáristiku také vyučuje na bratislavské Filmové a televizní fakultě Vysoké školy múzických umění.
V malé osadě v maďarské pustě nastává dusný večer. Blíží se bouře a blesky na potemnělé obloze osvětlují zchátralé domy, prázdný statek, opuštěný zámek, protialkoholní léčebnu s pacienty a pár domů, v nichž ještě zůstává několik starousedlíků.
Po dvaceti letech společného života Petr jednoho krásného nedělního rána Katce oznámí, že miluje jinou. Sbalí si věci a je pryč. Spolu s ním i láska ve kterou Katka věřila, společné sny, plány a budoucnost. Jak to má povědět Liv, sedmnáctileté dceři, která otce miluje? Jak má žít? Dokáže to? Překoná bolest a zradu?
Liliina matka se jedné noci promění v anděla a odlétne neznámo kam. Její dcera po ní začíná pátrat. Barvitá sága o osudu a zakázané lásce čerpající z tradic perské a židovské kultury. Kniha Giny B.
Rowena a Topaz, kamarádky ze studií, pozdější rivalky na život a na smrt a posléze znovu nejlepší přítelkyně, si vybudovaly skvělou kariéru a ocitly se na vrcholu. Rowena je žijící legendou v hudební branži, Topaz vládne ve světě časopisů. Obě jsou šťastně vdané a žijí v přepychu. Zničehonic se však nad oběma začnou stahovat mračna.
Píše se rok 1947 a v Beit Darasu, palestinské vesnici obklopené olivovými háji, žije rodina Barakových. Nejstarší dcera Nazmíja pečuje o svou ovdovělou matku, která často trpí halucinacemi. Nazmíjin mladší bratr Mamdúh se stará o místní včelstvo a nejmladší Marjam, jež má každé oko jinak barevné, tráví dny povídáním s imaginárními přáteli a psaním.
Čosi také by zlomilo azda každého muža: sledoval som, ako mi pomedzi prsty prekĺzava to, čo sa mohlo stať mojou budúcnosťou – navyše skôr, ako som to pevne uchopil. Nikdy by mi nenapadlo, že môžem prísť o ženu, ktorú ľúbim, ešte predtým, než si ju naozaj získam. Navštevujem ju denne a čakám – na nemožné, na znamenie, na to, že sa na mňa pozrie...
Nejdelší chobot ve Finsku má slonice Emilka, která se od chvíle, kdy Evropská unie zakázala předvádění divokých zvířat v cirkuse, stává nežádoucím běžencem ve vlastní zemi. Její krásná krotitelka Lucia Lucander alias Sanna Tarkiainenová neví, co si s Emilkou počít.
Šestý zásah je prózou o různých podobách mezilidských vztahů. Morální přesah a kritický náhled na dnešní konzumní společnost se zde spojují s prvky thrilleru.
Indiánský běh zaujal sugestivním tématem i originálním zpracováním - vzpomínky na dětství, dospívání a dospělost v období totalitního režimu jsou nejen kontroverzní výpověďí o době, ale i o reálných lidech, byť skrytých za důmyslnými přezdívkami.
Delší i krátké povídky plné humoru i napětí, kuriozit i sebeironie, epistolární prózy, prózy žánrově jen obtížně zařaditelné, ale i pár fejetonů – to vše najdete v nové knížce Jana Velíška.
Meir Shalev je súčasný izraelský spisovateľ. V roku 1988 debutoval románom Modrý vrch. Jeho diela boli preložené do vyše 20 jazykov. Po slovensky vyšli jeho romány Štyri hostiny, Modrý vrch, Chlapec a holubica a Moja ruská babka a jej americký vysávač. "V roku 1930 spáchali u nás v mošave samovraždu traja sedliaci.
