Příběhy z pera vynikajícího stylisty a známého českého scénáristy (Život na zámku, Náměstíčko, Náves) vyprávějíí tentokrát nejen o dětských snech, které v dospělosti nedojdou svého naplnění.
Erika je úspěšná atraktivní žena. Má za sebou nevydařené manželství a řadu vztahů, proto se raději věnuje kariéře, a když zatouží po mužské náruči, řídí se pravidlem: Co je v domě, není pro mě.
Winner of the Costa Book of the Year 2015, The Lie Tree is a dark and powerful novel from universally acclaimed author, Frances Hardinge. It was not enough. All knowledge- any knowledge - called to Faith, and there was a delicious, poisonous pleasure in stealing it unseen. Faith has a thirst for science and secrets that the rigid confines of her class cannot supress.
Může mít román z prostředí současných Spojených států závažnost klasické tragédie, aniž by se vzdal strohého, nezaujatého realismu? Je opravdový příběh velké lásky slučitelný s vášní pro kulturistiku a fastfoodové restaurace?
Láska „běží, umírá, znovu se rodí, povznáší, snižuje, pozvedá nebo ničí, bez ustání přeskakuje z jedné bytosti na druhou, okolo zeměkoule“. Amina, mladičká dívka ze severního Mali, musí velice ztloustnout, aby se vůbec mohla provdat.
Miki, patnáctiletý bosenský muslim, dorazí s rodiči v létě roku 1992 do chorvatského uprchlického tábora zřízeného v bývalém rekreačním středisku. Má za sebou drsné prožitky, které se pro něj stávají tabu. Patří k nim výbuch granátu ve vedlejším domě a smrt sousedů, příchod lidové armády do rodného města, vyhnání obyvatel a odvod mužů.
Po dvou letech vychází další básnická sbírka textaře Pavla Sobka. Jmenuje se Princové jsou na koksu, a je tematicky rozdělena do tří částí. První z nich odráží současná společenská témata. Druhá se vrací do dětství za totality a dob socialistického realismu. Třetí se obsahově vrací k první Sbírce milostných dásní a řeší vztahové propletence.
Donna Tarttová ve svém druhém románu Malý kamarád (po němž následoval světoznámý román Stehlík, za který v roce 2014 získala Pulitzerovu cenu) brilantně zachycuje dusivou atmosféru upadajícího jižanského městečka, kde stále doutnají rasové a společenské konflikty, ze slávy bývalé honorace zbyly už jen trosky a pod zdánlivě ospalým povrchem číhají
Jeden dům. Jedna rodina. Tři generace. Rodina Whitshankových oplývá jakýmsi nepopsatelným nádechem výjimečnosti, zároveň se ale podobá jakékoli jiné rodině. V příbězích, které jednotliví protagonisté vyprávějí sobě i jiným, odhalují jen část pravdy – a některé kousky skládačky vyplouvají na povrch až po mnoha letech.
Otrávené jablko a opičí tlapa, která umí měnit osud; dívka, jejíž nezvykle dlouhé vlasy způsobí katastrofu; muž, který má jednu lidskou ruku a jedno labutí křídlo; domek hluboko v lesích, postavený z bonbonů a perníku, vanilkové polevy a svařeného cukru.
V románe Vyveští vám Šimona, inšpirovaným skutočným príbehom, zistíte, že vešticou nemusí byť len dôchodkyňa, ktorá sa na vás usmieva z obrazovky a silou-mocou naťahuje minúty. Môže ňou byť aj mladé dievča Šimona s plnou náručou komplexov. Nezdedila krásu po svojej dokonalej mame, práveže naopak, kŕčové žily a biedny metabolizmus zdedila po otcovi.
Jsou události, které vám převrátí život naruby, a chvíli trvá, než se s nimi vyrovnáte. Známý polský reportér se s takovým obdobím vyrovnával pomocí slova, a tak vznikla jeho nejnovější, intimní, citově intenzivní, dechberoucí kniha.
Rybářská vesnice někde na konci světa, u jezera, které vysychá a zlověstně vyhrnuje břehy. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami?
Hlavní rovinu vyprávění tvoří melancholický příběh novináře Pavla Klimeše, který se na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a ocitá se v situaci, která ho nutí hledat nové životní cesty i cíle. V tísnivé bilancující atmosféře se uchyluje ke vzpomínkám na partu kamarádů, s nimiž v dětství trávil každé léto na horské chatě v Krkonoších.
Soubor deníkových záznamů Kalužiny volně navazuje na úspěšnou autorovu prvotinu Šarlák (65. pole, 2014), která zaznamenala pozitivní ohlasy u čtenářů i kritiky. Petr Mano ve své knize citlivě zaznamenává drobné detaily z každodenního života a dává je do souvislostí s historií i duchem míst, která důvěrně zná.
V souboru deníkových záznamů A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské krajině a přírodě, pozoruje dění v okolí a zachycuje drobné každodenní příběhy. Podobně jako ve své předchozí knize Chraplavé chorály (Stehlík, 2013), která byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, i zde naplno odkrývá nevšední niterný pohled na svět.
Každý to chce někam dotáhnout. Layla Harrisonová hodlá skoncovat s vysedáváním na pláži a raději hlásat trefné postřehy zpoza reportérského pultu. Aster Amirpourová má chuť seřvat každého dalšího vedoucího castingu, od kterého uslyší: „Chceme to pojmout etnicky, ale jinak etnicky, než jak jste etnická vy.
Lucie a Iva jsou studentky politologie. Jsou mladé, krásné a vše je jim jasné. Hlavně to, že čeští kluci smrdí, protože se nemyjí, a už vůbec si neholí podpaždí. I to je důvod, proč se Lucie zamiluje do pohádkově bohatého ruského disidenta Borise Semjonoviče. A je s ním opravdu šťastná. Jen kdyby nebyl tak trochu ženatý. Ovšem nic není, jak se jeví.
Věta holá o lásce je nejfilmovějším prozaickým dílem Dušana Duška. A to nejen profesním prostředím, ve kterém se odehrávají všechny tři novely do knihy zařazené. Sám autor je známým slovenským scenáristou a scenáristiku také vyučuje na bratislavské Filmové a televizní fakultě Vysoké školy múzických umění.
Vystavět a provozovat golfový klub může být tím nejhorším nápadem v životě. Zvlášť když se při tom zadlužíte a je začátek devadesátých let minulého století, tedy čas, kdy si golf o svém pozdějším boomu nechává jen zdát.