Román Černé roucho, jímž se po více než 40 letech českým čtenářům připomíná dílo Briana Moorea, spatřil světlo světa v roce 1985. Mladý jezuitský misionář otec Laforgue přišel z Evropy do Nového světa, aby přinesl pohanům slovo Boží.
Nekonečná fronta lidí zoufale čeká na otevření osudové brány; mladá žena prchající před vlastní minulostí nalézá podporu v odborářském kolektivu pokojských; korporátní Šampion reflektuje své celoživotní počínání, zatímco pomalu umírá na podlaze kanceláře.
Kniha přináší příběh jednoho roku života Tomáše Horského, mladého muže, který neoplývá příliš velkým sebevědomím. Čtenář s ním prožije velkou lásku, velkou tragédii, hledání nového smyslu života, novou naději i novou lásku. Je to rovněž příběh o velkém přátelství – kamarádství, díky němuž lze zvládnout zdánlivě nepřekonatelné překážky.
Dopis ze záhrobí je spasitelné rozjímání o smrti. Jde o příběh mladé ženy, Anny, která nečekaně zemřela, ocitla se před Bohem při soukromém soudu a byla odsouzena ke strašlivé věčnosti utrpení v pekle. Anna o svém osudu vypravuje v dopise, který ve snu předává své přítelkyni Claire. Dovedete si představit Claiřin úlek.
Petr Salava, populární diskžokej, producent zábavných pořadů a koncertů, zkušený rozhlasový a televizní moderátor, ale též tvůrce fenoménů doby, známý nejširší veřejnosti, rozšířil svou úspěšnou loňskou knihu o více než dvacet dalších vzpomínek a zážitků a ve formě sloupků, které měly původně časopisecké určení, komentuje vtipně, vážně,
Autentický příběh muže, který měl výbornou práci, milující širokou rodinu, dostatečné vzdělání, koníčky, přátele, obrovský smysl pro humor a radost ze života. On chtěl ale navíc velkou lásku, velké peníze, úspěch, spokojenou rodinu, šťastné dítě. A to hned. Chvíli se zdálo, že toho všeho dosáhl. Potom přišlo drsné probuzení.
Jsem autorkou dvou knih, kde skrze humorně dramatický příběh zpochybňuji zažité vzorce výchovy dětí a přístup společnosti k mladším či níže postaveným jedincům. Jsem zastánkyní názoru, že by každá maminka, každý rodič měl při výchově jednat vědomě a současně tak, jak intuitivně cítí.
Humorem, ironií a nadsázkou protkaný sociálně psychologický román poukazující na chyby společnosti, kterých se z pozice autorit dopouští na mladém, vyvíjejícím se jedinci. Příběh je psán z pohledu dítěte, později adolescenta, pro věrohodnější podání a možnost hlubšího vcítění se do jeho myšlení, prožitků a emocí.
Nové, doplněné vydání klasiky mezi botanickými příručkami. Ve dvanácti kapitolách zažijete dvanáct setkání s rostlinami středoevropských biotopů. Představují se ve svém typickém prostředí a společenstvech, jaká známe z procházek přírodou, z nichž vystupují jednotlivé květiny, trávy i kapradiny svou nesmírnou krásou.
Když uprostřed noci zavolají detektiva Duncana Hatchera do domu soudce Lairda, je mu jasné, že musí postupovat diskrétně. Na první pohled vypadá případ jednoznačně: Půvabná soudcova manželka Elise vyrušila lupiče při vloupání a v sebeobraně ho zastřelila. Duncan však okamžitě pojme podezření, že se vše událo jinak, než se mu Lairdovi snaží namluvit.
Peter Armstrong a Hank Colfax jsou nejlepší přátelé, ale jejich životy nemohou být odlišnější. Peter je pastor, který věnuje veškerý čas svému sboru, a Hank má hospodu, kterou navštěvují štamgasti, kteří se kostelům vyhýbají obloukem.
Jednoho dne se Oliver probudil na pustém ostrově. A Agáta zase v rozpadajícím se domě. Jak se to stalo? Rozhodně ani jeden z nich o něco podobného nestál. Mohou uniknout? A kde je ta spřízněná duše, na kterou zřejmě všichni čekají?
Kniha To je v Plenkách je sbírkou valašských kóanů. Pro někoho snad rozpačité označení valašským spisovatelem Petrem Měrkou, pro jiného rozpad vnímání a interpretace reality, když pohlédneme do dlaní a konstatujeme, že osud dávno pominul a nám nezůstalo nic víc, než právě to nic.
Jakub Bosák sa v jednej chvíli ocitol v nesprávnom čase na nesprávnom mieste. Raz ráno sa prebudil a bol nikto. Nezostalo mu nič. Ani meno, ani titul, postavenie či majetok. Všetko zmizlo. Čo na tom, že čin, za ktorý ho odsúdili, nikdy nespáchal. Jakub bol rozhodnutý začať odznova, zabudnúť na minulosť a žiť len pre svoje dcéry, ktoré na neho doma čakali.
Kniha Cesta, která nikdy neskončila se vrací k velkému příběhu dějin třetího odboje. Vladimír Mertlík řadu dnů naslouchal intimním a nikdy nezveřejněným vzpomínkám Josefa Mašína na cestu skupiny bratří Mašínů sovětskou zónou Německa.
Je 23. december 1971 a predpoveď počasia v Chicagu hlási snehové zrážky. Russ Hildebrandt, pastor prvej reformovanej cirkvi, stojí na pokraji konca manželstva, ktoré sa preňho stalo bremenom, až kým mu manželka Marion nezasadí dobre mierený úder vlastnými tajomstvami. Ich najstarší syn Clem sa vracia z vysokej školy a od svojej osudovej lásky.
Delphine de Vigan v románe zachytáva obraz súčasnej digitálnej doby, v ktorej ľudia žijú len preto, aby boli na očiach. Odkrýva v ňom zarážajúci pohľad na svet, kde sa všetko vrátane rodinného šťastia vystavuje na obdiv a predáva na sociálnych sieťach. Hlavná postava Mélanie vyrastala pred televíznou obrazovkou zhypnotizovaná obľúbenými reality šou.
Strhující skutečný příběh psychicky týrané a ponižované ženy, která svého manžela milovala i navzdory tomu, jak moc jí ubližoval.
