Rok 1250. Císař Friedrich II. je mrtvý, Svatá říše římská plná zmatku. Jen jeden člověk zná poslední císařovo tajemství. Je to katar Rogers de Bezers, který se pouští po stopě tajemství, které navždy změní jeho život. Ve stejnou dobu se vydává na cestu jedna cisterciačka, aby v odloučenosti založila novou celu.
Šarlota se dožívá vysokého věku, jak jí to předpověděla slepá kartářka Magara. Magarino srdce si získala už jako malá, když ji otec prodal do kočovného cirkusu. Magara jí také svěřuje tajemství života, ale nesmí dívce prozradit, v čem je jiná než ostatní.
Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu. Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou. Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas?
Dramatický příběh Cecily Nevilleové, vévodkyně z Yorku, jedné z nejmocnějších žen Anglie, která žila v období zmítaném krvavou občanskou válkou mezi Lancastery a Yorky. V patnáctém století vládla rodina Nevilleů anglickému severu železnou pěstí. Zapřisáhlý Lancaster Ralph Neville, hrabě z Westmorlandu, chytře posiloval moc výhodnými sňatky svých dětí.
Kniha je strhujícím příběhem krásné Slovenky Angeliky. Dynamická dívka, žijící ve Vídni, přijímá lukrativní nabídku stát se modelkou v krajině, která jí nahání hrůzu. Všechno se však zdá být zpočátku ideální, kdyby ovšem nebyla unesena neznámým pachatelem. Ten ji drží několik dní spoutanou a se zavázanýma očima.
Juháse, syna mladého slovenského dělníka a zpovykané Jihočešky, proklely otcovy zlostné spermie: „Martin Juhás nebude odbojový, ale odbojný. Martina Juháse nebude pohánět vztek, ale vztekání.
Začátek příběhu je plný optimismu: před sídlem KGB je stržena socha Felixe Dzeržinského a srpen 1991 přináší v Moskvě definitivní porážku bývalého režimu. Zdá se, že se rodí nové století a „děti srpna“ – vítězové z moskevských ulic – jsou přesvědčeni, že historie se dává novou cestou.
Kniha Sloni v soumraku Ivy Pekárkové líčí nerovný vztah mezi mladým Senegalcem bez naděje, že se někdy dostane za lepším životem do Evropy, a starší Angličankou bez naděje, že někdy najde milujícího partnera. Ale mezi romány o nešťastných láskách bělošek k Afričanům se řadí jen výběrem příběhu.
Významný český literární vědec a lingvista Lubomír Doležel ve své prozaické prvotině líčí krok za krokem nemilosrdně pravdivě a bez jakéhokoli sentimentu milostný život fiktivního hrdiny Jana (Johna) Gerbera od mládí až do pozdního stáří.
Pavel Hejduk uspořádal jako kurátor mnoho výtvarných výstav, napsal řadu recenzí, katalogů o výtvarném umění. Spolupracuje pravidelně s Českým rozhlasem, je autorem a spoluautorem řady rozhlasových pořadů a příspěvků, autorem rozhlasové hry. Je dlouholetým spolupracovníkem Literárních novin a dalších časopisů a deníků.
Obraz české poválečné avantgardy tak, jak je dnes tradován, se utvářel především na základě básnických textů a textů programového rázu. Doposud přehlíženou složkou dobového literárního života zůstala bohatá prozaická produkce let 1919–1924, na které se podíleli členové obou ústředních avantgardních uskupení Devětsilu a Literární skupiny.
Povídky Vlasty Pittnerové přinášejí vždy poutavé líčení osudů obyčejných lidí, kteří zápasí se životem podle toho, v jakém prostředí byli vychováni. Hrdinové příběhů hledají sílu smířit se s osudem, který změnit nedovedou, přesto ale neúnavně zápasí o trochu lásky a kousek prchavého štěstí.
Poutavý příběh vypráví o soužití věkově nerovného páru – starší ženy a podstatně mladšího muže. Nejprve se zdá, že v tomto případě „láska hory přenáší“. Posléze se však tvrdá realita ukáže v plné nahotě.
Píše se rok 1775 a na palubě lodi mířící z Norska do Kodaně plují i otec a dcera. Dívka má horečku a otevřené rány na krku a v podbřišku, podobně jako desítka dalších nemocných spolucestujících uložených v podpalubí.
Vstupme prosím tam, kde kouzelná příroda naší milované krajiny dokáže rozezvučet duši nezdolným a úžasně posilujícím vědomím češství. Vejděme spolu tiše do polesí Bílý Potok, do rozlehlých a majestátných lesů, a za starostlivého dohledu samotného Pradědu se kochejme krásou úžasné přírody. Večer na lovecké chatě pak bude jistě o čem vyprávět.
V jeden studený večer sa na najnepravdepodobnejšom mieste v Chicagu stretnú dvaja neznámi chlapci s rovnakým menom. Od tej chvíle sa ich životy prepletajú. Hoci žijú na rozličných predmestiach jedného mesta, akoby žili na rozličných planétach. Keď ich osud zaveje na prekvapujúcu križovatku, životy Willov Graysonov sa uberú nečakaným smerom.
Tina Craigová touží uniknout od svého násilnického manžela. Snaží se našetřit co nejvíce peněz, aby měla prostředky na útěk, a dobrovolně pracuje v charitativní organizaci, aby doma trávila co nejméně času. Když kontroluje kapsy starého obleku, který někdo charitě věnoval, objeví starý dopis.
Když mne ten mameluk pozoroval úplně osamoceného a bez znalosti místního jazyka, laskavě se mě ujal a vzal mě s sebou. Protože neměl stan, uložili jsme se na noc pod stromy v sadě. Tak jsem se začal učit spát na holé zemi, pít vodu bez vína a sedět se zkříženýma nohama, což pro mne bylo ze začátku nejtěžší.
Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká.
Kniha prináša nielen podnetné čítanie, ale vytvára aj pomyselný oblúk, ktorý autor naznačuje prostredníctvom troch literárnych pozorovateľov sveta - Roberta Musila, Franza Kafku a Milana Kunderu. Ide o myšlienkové premostenie, ktoré pomáha odkrývať dôvody dnešnej krízy i celkovej spoločenskej situácie.