Ovšem hlavním stavebním kamenem české prvotiny Vadima Fedorova je novela Koks, která propůjčila název celé knize. Obsahově jde o napůl kriminální a napůl romantický příběh tragické zamilovanosti do dívky s pochybnou minulostí.
Autor (* 1962) se narodil v jižních Čechách, ale od konce 80. let žije ve Francii. Píše francouzsky, napsal pět románů vysoce ceněných francouzskou literární kritikou i čtenáři.
Anker Larsen, autor mohutné duchovní fresky Kámen mudrců, zpracovává i v románu Člověk v blázinci své hlavní a vlastně jediné téma - hledání věčnosti. Před očima čtenáře je v sugestivním a velmi osobním vyprávění postupně odkrývána životní pouť Petra Olsena, dobrovolného pacienta psychiatrické kliniky.
Curyšský nakladatel a novinář Carl Seelig v posledních letech pobytu R. Walsera v léčebném ústavu spisovatele pravidelně navštěvoval a finančně podporoval. Za společných vycházek po okolí zaznamenával rozhovory, které spolu vedli. Stále důvěrnější přátelství mezi oběma muži přimělo nakonec C.
11. svazek edice přináší dopisy Felici Bauerové a Gretě Blochové.
Dvě krátke prózy významné americké prozaičky z přelomu století se odehrávají ve venkovském prostředí v Nové Anglii a vyjímají se vedle sebe jako dva malované obrazy.
Kniha líčí atmosféru v ruském antifašistickém prostředí na přelomu tisíciletí. Na začátku druhého tisíciletí ruská, respektive moskevská policie vůbec nechápala, co se děje - na ulicích se zničehonic házely dlažební kostky, lidé v černém měli v rukou kovové tyče, proti sobě stály dva davy, na konci byly rozbité holé hlavy ...
Išiel som asi osemdesiatkou, pretože som to tam nepoznal. V aute bolo chladno, a tak som mal schúlené ramená. Kvôli vetru sa človeku zdalo, že je ešte chladnejšie ako v skutočnosti. Vytrvalý dážď sa zmenil na prietrž mračien. Kiežby som už bol v Alvine!
Titul tomuto románu dal pokoj spisovatelova strýce J., který v něm žil na konci šedesátých let. Tento pokoj je v současnosti autorovou pracovnou a stal se tak nejen místem vzpomínek na strýce, ale zároveň i místem vzniku románu. Protagonistou tragicko-komické ságy jedné hessenské rodiny je strýc J.
Švýcarský spisovatel Benjamin Vallotton (1877–1962), syn protestantského kazatele a literárně činné matky, svá rodinná obdarování nepromarnil. Vystudoval teologii, stal se učitelem a hojně překládaným autorem více než padesáti francouzsky psaných knih.
V roce 1946 se mladý švédský novinář a spisovatel Stig Dagerman vypravil do Německa a v pozoruhodném svědectví zachytil, jak smíšené pocity v něm válečné trosky vyvolávají: zkoumá utrpení, nenávist i vinu.
Devátá kniha ze souborů povídek spisovatelů arabských zemí. Většina povídek v této knize pochází z pera žen. Proto je pozornost těchto spisovatelek zaměřena zejména na život žen v Jemenu. Jemen je pro nás vzdálená arabská země. I témata některých povídek jsou pro nás těžko pochopitelná a vzdálená.
René Daumal (1908-1944), spisovatel, filosof, znalec sanskrtu a indické poetiky, alpinista, mystik a patafyzik je jedním ze zakladatelů iniciační a literární skupiny Vysoká hra. Tuto dvojjazyčně vydávanou fyzicko-imaginativní novelu „Mugl-Mugle“ sepsal autor ve svých 18 letech.
V Leviatanovi, který je ztělesněním zlovolné moci chaosu ovládající svět, nejde jen o nesmlouvavé vyrovnání s nacismem, ale i s různými náboženskými a filozofickými systémy, náhledy do geometrických a kosmologických teorií odhalují vratké základy lidského chápání.
V Paříži se hrdina zavírá do koupelny, aby mohl po libosti ve vaně číst, poslouchat v rádiu fotbal a hlavně meditovat o tom, jak děsivé je pomyšlení, že čas plyne, taje jako čokoláda a protéká nám mezi prsty jako nekonečný déšť. Nepomůže ani odjezd do Benátek, kde tráví čas převážně v hotelovém pokoji hraním šipek.
Nové vydání nejčtenějšího Schwobova literárního počinu, jenž je zároveň jedním z nejkouzelnějších květů symbolismu. Nový překlad Borise Merhauta, který je zároveň autorem drobnější studie o Marcelu Schwobovi. Podobu knihy doplňují křehké až naivní ilustrace Veroniky Tydlitátové.
Děj knihy se soustřeďuje na události napříč třemi generacemi. Hlavní postavou je ale bezesporu syn druhé generace imigrantů Alex, který se vydává společně s nervově nestabilní přítelkyní Laurou na dlouhou cestu autem.
Barvitá kronika pěti dní na konci druhé světové války čerpá ze vzpomínek slavných nebo budoucích slavných osobností, například Sofie Lorenové, Simona Wiesenthala, Güntera Grasse, Hildegrad Knefové nebo budoucího papeže Benedikta. Konec dubna 1945. Zohavená těla Mussoliniho a jeho milenky visí za nohy v Miláně a nepřátelsky naladěný dav píská a posmívá se.
Vypravěčem Handkovy prózy je samotář provozující hostinec v někdejší klášterní zahradě.
Po odchodu z Londýna v pol. 70. let přesídlil do New Yorku, kde hrál v různých kapelách, např. Khmer Rouge. Po návratu do Anglie v r. 1984 se dál věnoval hudbě, dokud mu v tom na 11 let nezabránila závislost na heroinu. Od r. 1995 žije v Praze. U nezávislých labelů vydal dosud 15 CD - mimo jiné se skupinami Southern Cross, Fatal Shore, The Nikki Sudden Band či Dim Locator.