Po více než třiceti letech přijíždí Eric opět do Paříže. V tomto magickém městě lásky prožil kdysi traumatický rozchod se svou snoubenkou Claudine. Ve společnosti přítele Andrého chodí městem, kde se mísí minulost a přítomnost, kde se vše mění a zároveň zůstává stejné, kde skutečnost a fikce splývají.
Exil je útěk, útěk před denními hrůzami, násilím a smrtí, která nás obklopuje, útěk vyjádřený drobnopisem událostí.
Povídková knížka „Paměti pankáčova dědečka“ jsou příběhy na pomezí memoárů z autorova života. Prožitky z mládí se v našich myslích nejvíce uchovávají a sítem času z nich odstraníme vše „plevelné“ a zůstává jen příjemné vzpomínání na mládí.
Jediným životním potěšením stárnoucího veterána z války v Koreji byl jeho čtrnáct let starý nejlepší přítel člověka, pes Red. Zmáčknutí spouště, kterým zpovykaný výrostek jen tak pro zábavu starci psa zastřelí , rozpoutá sled událostí, v nichž se odhalují a lámou charaktery a kdy se pýcha a pocit moci ukáže ve své pravé podobě.
Román Přiznávám, že… Jaumea Cabrého patří mezi nejpřednější díla katalánské literatury. Jde o nemilosrdný pohled do vlastního nitra začínající chvílí, kdy se hrdina románu Adria Ardevol dozví, že trpí nezvratnou degenerací mozku, která mu dříve nebo později zabrání v duševní činnosti.
Sníh, kdysi nepřekonatelná překážka, na půl roku přerušující jedinou cestu z Andorry do Francie, je leitmotivem novely, v níž je minulost dříve chudé, zapomenuté země v Pyrenejích konfrontována se současným blahobytem miniaturního státu.
Svérázný bildungsroman jednoho z nejoriginálnějších představitelů současné italské prózy (nar. 1947) v sobě spojuje všechny hlavní rysy autorovy poetiky: lingvistickou nápaditost a hravost, smysl pro slovní i situační komiku, realistickou kostru vyprávění s "pohádkovými" motivy a prvky scifi.
Výbor miniatur, glos, výstižných črt i krátkých povídek z let 1899-1920 tohoto významného švýcarského autora představuje vhled do jeho tvorby nejvlastnější: v psaní krátkých próz byl Robert Walser jedinečný a neopakovatelný, v mnohém překonávají jeho vlastní romány.
Kniha Tichý blázen (La loca de la casa, 2003) v sobě originálním způsobem mísí několik žánrů. Je to román, esej, autobiografie. Jde bezpochyby o autorčino nejosobnější dílo, v němž odkrývá svůj vnitřní svět podléhající nekonečné hře příběhů.
Povídky z podivného města Beerlightu, v němž jediným zaměstnáním místních obyvatel je dělání mrtvol ze svých spolubližních. Společenským centrem je pak non-stop krám se zbraněmi Kruťáka Parkera a hospoda U Zpožděný reakce, kam mají zakázaný vstup takové kreatury, jako je policejní komisař Henry Blína a starosta Charlie Mimoň.
Autor se ve svém románu zabývá nacistickou minulostí Německa, která se přes individuální osudy prolíná se současností. Napínavý příběh hlavního hrdiny je zároveň cestou k vlastní identitě.
Román současné řecké autorky. Svět Margarity Karapanou v románu Ano je výbušný. Skládá se z materiálů psychické nemoci, noří se do hloubky bytí, ztrácí se v pohybu tekutých písků pocitů, strachů a erotických fantazií, které se prokazují jako silnější než jakákoli skutečnost.
Povídky a poetizované prózy Florbely Espancy, zařazené do výboru Masky osudu, vynikají stejnou senzibilitou, s jakou jsou sdělovány prožitky a pocity v autorčiných sonetech, jejichž zlomek vyšel v českém překladu v r. 1997.
Jak vyzní v současnosti jeden z prvních románů s romskou tematikou? Odcizilo vzdělání dospívajícího chlapce Něguše vlastní komunitě? Podaří se mu nalézt ztracenou identitu?
Čtyři povídky z prvotiny kanadského spisovatele, autora světového bestselleru "Pí a jeho život", zaktualizované pro nové vydání a doplněné jeho předmluvou (2004). Příběhy ukazují na zcela originálního autora, který má nejen fascinující nápady, ale i nezaměnitelný dar tyto nápady zcela mistrovsky ztvárnit a zprostředkovat svým čtenářům.
Valerij Brjusov (1873–1924), básník, prozaik, dramatik, kritik, překladatel, literární vědec a historik, byl jedním z teoretiků ruského symbolismu. Jako prozaik je u nás známý románem Ohnivý anděl. Jeho povídková tvorba však je pro české čtenáře objevem.
Janine ve svých sedmnácti letech podivně otěhotní. Tak trochu zvláštní nehoda, neboť otcem je brčko. Narodí se jí syn Geert postižený Aspergerovým syndromem. Geniální autista.
Suma mnohaletého pobývání ve městech a s městy, v níž si Paříž mění místo s Prahou, Brusel se setkává s Barcelonou a vidina New Yorku vniká do všech ostatních metropolí. Nutkavé hledání skrytého městského středu a cyklická potřeba vracet se k okraji, odvracet se zas od města k „záři okolí“.
Antologie příběhů z Bretaně. Mrtví v bretonské tradici ve skutečnosti nezemřeli, pouze žijí ve světě paralelním k tomu našemu. Ten se probouzí, když my živí večer uléháme ke spánku. Mrtví se za noční tmy vracejí do svých příbytků, na pole či vyplouvají na moře.
Ve Svrchovanosti odhaluje Bataille rozpory a spojitosti mezi světem praktického užití a světem svrchovaným, mezi služebností a posvátnem, mezi otrockou prací a okázalým přepychem, mezi bezuzdnou akumulací a neutilitární spotřebou, mezi zákazem a jeho překročením.