Mark Polevoj, původem z Oděsy, se ve svých povídkách vrací do rodného města a vykresluje příběhy židovských i nežidovských obyvatel Oděsy, zápasících se sovětským systémem. Příběhy ukazují také na specifickou kapitolu historie Židů v Sovětském svazu a sice jejich hromadný exodus ze země.
„Súčasnému Číňanovi stačilo len štyridsať rokov, aby zažil všetko, čo Európania zažili v priebehu štyristo rokov.“ Jü Chua „Román prináša šokujúce správy o kultúrnej revolúcii. Druhý diel je situovaný do súčasnosti a prináša obrazy veľkého obratu.“ Knižná revue Čína sa prudko rozvíja.
Mystický román odehrávající se v Holandsku.
Jedinečná ukážka literárneho ekumenizmu - v chráme či v krčme jednej knižky sa schádzajú báseň, esej a poviedka.
Milan Čarňanský po novelistickom debute a niekoľkých poviedkových zbierkach ponúka prvý román. Umiestnený do prostredia okresného mesta (podľa detailov je spoznateľná Spišská Nová Ves, v ktorej Čarňanský žije a pôsobí) zachytáva zákulisné vzťahy miestnych mocenských štruktúr.
Cirkusový klaun Kašpar Krone je obdařen neslýchaně vnímavým sluchem a plane vášní pro hudbu, paradoxně však hledá ticho. Je mu dvaačtyřicet, nemá děti, žije sám a navíc jako nomád.
Román Gilead, vyznamenaný Pulitzerovou cenou a Národní knižní cenou kritiků, připomíná už v názvu vysněnou biblickou představu, s níž se osadníci Středozápadu snažili v předminulém století vybudovat v podmínkách americké divočiny ráj na zemi.
Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem a svorníkem Grassovy Gdaňské trilogie, jejíž krajní pilíře tvoří velké romány Plechový bubínek (1959) a Psí roky (1963). Soustřeďuje se na ústřední dějiště trilogie, baltský přístav Danzig/Gdaňsk, dobu těsně předválečnou a válečnou a na jednu ústřední postavu.
Čo je minulé a čo budúce?
Hlavním protagonistou románu je Lester Ballard, vrah a nekrofil, kterého společnost vyloučila ze svého středu a který žije v podzemním labyrintu jeskyní se svými trofejemi - plyšáky, které si vystřílel na poutích, a s rozkládajícími se mrtvolami svých obětí.
Mistrně a velmi dramaticky odvyprávěná groteska o jedenáctiletém Philipovi, kterému se zjevuje duch mrtvého otce zemřelého při automobilové nehodě. Otec tvrdí, že to byl jeho bratr, kdo jeho smrt zavinil, a teď si užívá tělesných radovánek s Philipovou matkou, a navíc si dělá zálusk na rodinnou hospodu.
V lese nedaleko domu, kde bydlí malá Clare, se zjevuje a mizí tajemný nahý cizinec. Když Clare překoná prvotní strach a se záhadným mužem jménem Henry se seznámí, začne se odvíjet napínavá romance. Henry trpí zvláštní chorobou - přemisťuje se v čase, aniž by mohl ovlivnit směr a cíl své cesty.
Léon a Solange tvoří nerovný pár, co se vzhledu, hlavně výšky týče. On, znamenitý lékař a vyhledávaný odborník, ona, úspěšná zubní lékařka. On měří 166 cm, ona je o dobrých dvacet centimetrů vyšší. On je střízlík, ona má bujné tvary, plná ústa, sílu jako valkýra. Když Solange otěhotní, jsou oba v sedmém nebi.
„Hovorí sa, že najlepšie príbehy píše život samotný. Dôkazom toho je neuveriteľné množstvo kníh a scenárov, ktoré vznikli na základe skutočných udalostí. Určite si práve teraz dokážete spomenúť aspoň na tri knihy a na tri filmy, ktoré by nevznikli, keby ich nebol napísal alebo zrežíroval život samotný.
Kniha obsahuje dvadsaťsedem príbehov pána Rafina, chýrneho lovca záhad, znalca paranormálnych javov a pokleslej hororovej literatúry, ktorý je nútený pred zrakom čitateľov zápoliť s vlkolakmi, upírmi, hypnotizérmi, liliputánskymi atentátnikmi, duchmi, prízrakmi i vnadnými, avšak zradnými dámami.
Právě za svůj debut získala roku 2000 tehdy třiatřicetiletá americká autorka indického původu Pulitzerovu cenu.Spisovatelka s výjimečným citem pro jemná hnutí mysli tlumočí soužení svých krajanů, kteří se v Americe potýkají s odlišným životním stylem a hledají rovnováhu mezi svými tradicemi a lákavými americkými novotami.
Jezdec z ulice sv. Urbana patří mezi nejlepší a také nejautobiografičtější autorovy prózy. Vypráví příběh židovského mladíka z Montrealu, který v polovině 60. let odejde z univerzity a pracuje pro místní televizi, potom se přestěhuje do Londýna.
V románu Červená tráva , který je Vianovým nejautobiografičtějším dílem, postavil proti dvěma mužským protagonistům, Wolfovi a Safíru Lazulimu, dvě ženy, Lil a Folavril. Wolfovy cesty ve stroji času mají charakter psychoanalytických seancí a evokují paralyzující péči rodičů, bezduchost školy i strach z dívek v době erotického dospívání.
Jeden z nejslavnějších Vianových románů, který oslovil řadu generací zejména mladých čtenářů svou svébytnou řečí, která dává vyniknout poetickému světu humoru a fantazie.
Co se stane, když ztratíte vzpomínky na posledních dvacet let svého života? Pokud jste během nich někoho milovali, zamilujete se do něho znovu? Dokážete se identifikovat s člověkem, kterým jste po tu dobu byli, nebo pro vás zůstane nepochopitelným cizincem? Co nás vlastně jako lidi definuje?