Erik Markovič: Ako je známe, naša Európska únia má aj hymnu a je ňou Óda na radosť, ktorá sa ako hymna síce hrá bez slov, ale ako je tiež známe, - vznikla Beethovenovým zhudobnením Schillerovej básne.
Milan Hamada, vedúci odbornej rady LN Studňa, literárny teoretik, historik a kritik: Zbierka básní Na vode znamená prenikavý prínos. Ich autorka Daniela Šebestová prichádza priamo zo života, neprešla nijakou školou písania, hovorí o sebe, že je autorka, ktorá nepatrí do nijakého literárneho zoskupenia, jej školou je život. Ako lekárka sa nachádza v jeho strede.
Ján Ondruš bol jeden z najvýznamnejších slovenských básnikov. Slovami prof. Milana Hamadu - bol absolútnym básnikom. Doposiaľ ešte ani raz nevydaný rukopis jeho zbierky Kreslím koňo koňaté, ktorý bol dlho považovaný za stratený, sa nakoniec po mnohých peripetiách podarilo Erikovi Markovičovi vypátrať a vydať.
Marie, rozvedená sedmačtyřicetiletá docentka literatury, se přes léto ocitá v poloprázdném bytě své sestry v Českém Krumlově. Dojíždí odtud na venkov za těžce nemocnými rodiči a ve volných chvílích brouzdá mezi davy turistů krumlovskými uličkami. Seznámí se přitom s mladičkým knih kupcem Filipem.
Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých?
Loučení má mnoho tváří. Loučíme se s mrtvými – s rodiči, sourozenci, s milovanou ženou. Loučíme se s přáteli, známými, kolegy. Pomůže, je-li člověk přítomen umírání?
Lovisa Lindegrenová žije v Londýně svůj sen – dokud během jediného týdne nepřijde o práci i o snoubence. Zcela na dně se vrací do rodného Švédska, do malebného městečka Halleholm, kde zdědila po svých prarodičích bývalé pekařství na náměstí. Protože v Londýně nasbírala zkušenosti coby pekařka, rozhodne se, že se pokusí rodinný podnik znovu otevřít.
Sára provozuje knihkupectví v malé obci v kraji Charente a s penězi sotva vyjde. Mezi náladovým potrubím v domě, zchátralými stěnami a její notorickou neschopností přestat nakupovat všechny antikvární knihy, které jí přijdou pod ruku, jsou na tom její finance dost špatně.
Pohádka (Das Märchen) Johanna Wolfganga von Goetha zaujímá v českém prostředí mimo Fausta a Dobrodružství mladého Werthera mimořádné postavení umocněného tím, že se jí nedostalo do dnešních dní adekvátního překladu do českého jazyka. Důvod tkví v tom, že jde o výsostně symbolický text umožňující mnohé výklady.
Andie přijíždí do Seattlu. Pochází z venkovské farmy, nemá byt, konto prázdné a za sebou těžké časy. S nejlepší přítelkyní June si chtějí splnit sen a začít společně studovat na univerzitě, aby mohly založit firmu. Po chaotickém začátku sežene konečně podnájem. A najde si práci v populárním tanečním klubu za barem.
Každý z nás má v sobě alespoň jednu knihu. I Martin Tomášek, který poznává svět pouze z invalidního vozíku. Narodil se ochrnutý s těžkou mozkovou obrnou, špatně mluví, může psát jen jedním prstem na tabletu s automatickým dokončováním slov a... chce se stát spisovatelem. Je to děsně těžké. A pak měl životní kliku.
„Tančit ve slunečních paprscích je snadné, teprve v dešti je to umění!
Jedna z nejúspěšnějších knih Karla Poláčka, autora dlouholetých klasik jako Bylo nás pět nebo Hostinec U kulatého stolu. Pan Načeradec, majitel obchodu s konfekcí, chodí na fotbal, protože mu lékař doporučil nějaký sport. Jednou se při zápase dostane s jistým mladým nezaměstnaným mužem do konfliktu, který má dohru na policejní stanici.
Bojí se lásky. Ale ještě více se bojí, že by ho mohla ztratit… S Lucou byla Sage šťastná jako nikdy dřív. Ukázal jí, co znamená důvěřovat sobě samé i druhému. Co znamená žít. A milovat. Ale Sage znovu, tentokrát silněji než kdy jindy, dostihla její temná minulost – a zničila právě začínající štěstí ještě v základech.
Jsem žena. Slyšte můj hlas. Představili jste si někdy jiný život? Stáli jste někdy nerozhodní na křižovatce? Zažili jste moment, kdy jste chtěli jen křičet?
Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel Taras Prochasko přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy.
Píše se rok 1923 a v Göteborgu právě probíhá velká Jubilejní výstava. Město stojí na prahu moderní doby a jeho obyvatelé oplývají optimismem a hrdostí. Devatenáctiletá Ellen dostává poprvé v životě práci jako novinářka v redakci výstavních novin. Doma u své tety se stává náhodně svědkem tajné sešlosti.
