Malý pranostikář je sestaven z nejznámějších, i méně známých pranostik, které vycházely ze zkušeností našich předků s proměnlivostí počasí a odrážely poznatky vztahující se často k úrodě, ale i k běžnému životu.
Co je luminiscence neboli světélkování za přírodní jev? Kde všude na ni můžeme narazit, jak se zkoumá a jaké má využití v technické praxi a lidské činnosti vůbec? Čtenář bude jistě překvapen, kde se s ní všude může setkat!
Když byly na počátku 19. století poprvé vědecky popsány fosilní pozůstatky dinosaurů, ptakoještěrů a dalších velkých obratlovců, otevřely se najednou lidstvu dveře do dávných geologických období, o kterých do té doby nemělo ani tušení.
V moderní společnosti panuje stále nedůvěra k rostlinám obsahujícím jedovaté látky, přestože v našich podmínkách roste pouze osm z těch, jež jsou pro člověka smrtelně nebezpečné. Přitom více než 50 % přípravků na ochranu rostlin, které jsou běžně k dostání, může mít pro náš organismus fatální následky!
Květiny vzbuzující něžné city, byliny blahodárně působící na plodnost, koření s afrodiziakálními účinky... V této knize zkrátka naleznete všechno, co jste kdy chtěli vědět o rostlinách, ale báli jste se zeptat!
Rozluštění lidského genetického kódu změnilo v posledních letech náš pohled na život na Zemi. Nové genové technologie mění způsob našeho života a jsou příslibem možnosti léčby dosud nevyléčitelných chorob. Tyto výhody však s sebou na druhé straně přinášejí i problémy, jako je například klonování a děti na zakázku.
Mami, tati, co je to? Také se vás při procházkách přírodou děti neustále vyptávají, co je to za kytičku, za broučka nebo jaký ptáček to zrovna zpívá?
Představte si vesmír, ve kterém je snadné cestovat mezi hvězdami. A nejen pro nás: seznamte se s mimozemšťany s fenomenální pamětí, s tvory schopnými ovládat předivo časoprostoru i s těmi, kteří před staletími přišli zničit Zemi a opět se vracejí. Zůstanou lidé v tomto vesmíru stejní jako dnes?
Publikácia je súborom portrétov a štúdií venovaných histórii prírodných vied. Ohromujúca je šírka autorovho záberu – od dejín filozofie cez matematiku, fyziku, astronómiu, rozmanité odbory chémie až po chemickú technológiu a využitie vedy v praxi.
Populárně naučná kniha Konráda Lorenze, přírodovědce a zakladatele etologie, čtenáře zároveň pobaví, poučí i vybídne k zamyšlení.
Ani stále snadnější přístup do mnohých databází přes Internet dnes z hlediska ceny a rychlosti získání informací o vlastnostech a charakteristikách prvků, běžnějších sloučenin a látek neposkytuje lepší možnosti než tištěné chemické a analytické tabulky.
Věděli jste, že suchý zip je výsledkem zkoumání známé rostliny – lopuchu? Že za sestrojení prvního budíku vděčíme cvrčkům nebo že poznání funkce antireflexních očí much umožnilo vývoj fotovoltaických solárních panelů?
Za pomoci mnoha ilustrací tato kniha poodhaluje tajemství přírody, které se ukrývá ve zlatém řezu, jednoduchém, avšak o to záhadnějším poměru, který dokonale zobrazuje nerozpojitelné propojení částí a celku.
V knize je zachycen chronologický vývoj poznání v zoologii v průběhu šestatřiceti století. Na pozadí historických událostí jsou zde představeny nejvýznamnější objevy a osobnosti, které přispěly k rozšíření znalostí o zvířatech.
Ako dlho obýva človek Zem? Kedy sa objavili prvé známky života? Koľko rokov má naša planéta? A kedy vlastne vznikol náš vesmír? Odpovede na tieto otázky nájdete na stránkach knihy Premeny planéty Zem.
Bitva o Stalingrad skončila 2. února 1943 kapitulací 6. německé armády. Bezprostředně nato začal boj o její historické zhodnocení a interpretaci.
Francis Collins byl vedoucím projektu „Lidský genom“, který vedl k přečtení první úplné dědičné informace člověka. Je lékařem a specialistou v molekulární genetice, a je také skvělým organizátorem vědeckého výzkumu a autorem textů popularizujících vědu. Kniha věnovaná personalizované medicíně přichází do ruky čtenářům ve správnou chvíli.
Proč mají auta tutéž symetrii jako vážky? Opravdu je v kapkách padajících z kohoutku skrytý nádherný vířivý vzor? Co mají hmyzí vajíčka společného s planetami a proč?
Po dvou desetiletích, co začal vznikat nový obor zvaný stibologie (nauka o starých stezkách), se objevuje jeho užití především v archeologii, ale i jinde, jako například v krajinné architektuře.
