The High North, The High North as a part of the global climate system: contemporary challenges, Peoples of the High North, The High North: the economic dimension, The political dimension: platforms of cooperation in the region...
Kniha Druhá příroda se zabývá fenoménem „politizované“ přírody. Pojednává o lesích, které byly navrženy a vysazeny člověkem jako památníky či monumenty a o hranicích mezi samorostlým a lidským.
Obsahom brožúry je popis metódy pestovania obilia francúza Marca Bonfilsa nazývanej aj „Metóda Fukuoka-Bonfils“. Jeho metóda predstavuje vysoko úrodný pestovateľský systém, ktorý nielenže zabezpečí dobrú úrodu kvalitného obilia, ale zároveň posilňuje a zvyšuje zdravie, kvalitu a úrodnosť pôdy.
Proudění vody je fascinují stejně jako tato kniha, která byla dlouho netrpělivě očekávána. Voda nikdy není nehybná, vždy je v pohybu a pulzující proudění můžeme pozorovat v živlu vody i vzduchu. Autor však navíc ukazuje, že principy proudění, patrné ve vodě, jsou základem veškerého utváření živých organismů.
Po revolúcii vo fyzike, ktorá počnúc Kopernikom narušila a vyvrátila starý a nevedecký obraz sveta, stav poznania v ostatných prírodných vedách v polovici 19.
Kniha podává geologickou a ložiskovou charakteristiku všech hnědouhelných pánví a uhlonosných reliktů na území České republiky.
Strucny prehlad, tzv. "memo karta" c. 3 Tematicka ucebna pomocka pre predmet geografia a biologia
Najnovšia autorova knižná publikácia prezentuje niektoré aspekty interakcie človeka s prírodou, problematiku ťažby a spracovania vybraných anorganických surovín, neobchádza ani stále aktuálnejšiu hrozbu prírodných katastrof, ktoré dramaticky zasahujú do života miliónov ľudí na celom svete, i ďalšie pútavé témy.
Na rozdíl od mýtu nedokázaly proslavené Scopesovy „opičí procesy“ z roku 1925 prokázat pravdivost vědy a mylnost kreacionismu. Doslovný výklad Bible se nyní vrátil s obnovenou silou pod rouškou „vědy o stvoření“. Fundamentalisté požadují, aby věcně orientované vzdělání poskytovalo informace jak o evoluci, tak o kreacionismu.
Autorizovaný záznam besedy 16 přírodovědců, filosofů a teologů s nosným tématem "Věda a víra - jednota, boj protikladů nebo lhostejnost?
Publikace pod titulem SVĚT VĚDY A VÍRY s předmluvou ThDr. Oty Mádra shrnuje tři autorizované přednášky přednesené na počátku devadesátých let. Kromě dvou již publikovaných přednášek Velký třesk a bible a Věda, víra, vesmír obsahuje publikace i třetí pod názvem Věda a víra.
Kniha, jež je přepracovanou a doplněnou verzí stejnojmenného učebního textu z roku 2008, uvádí čtenáře do problematiky vzájemného vztahu ekosystému a krajiny, jenž podmiňuje zpětnou vazbu mezi organismy a strukturou jejich prostředí - jedno z ústředních témat ekologie samotné.
Kniha Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody si klade za cíl podívat se na problematiku boje proti kůrovci na Šumavě z hlediska biologie ochrany přírody. Seznamuje čtenáře s obecnými otázkami ochrany přírody se zvláštním zřetelem ke specifickému charakteru Národního parku Šumavy.
Publikace obsahuje stručné metodické návody kontroly a ochrany proti nejvýznamějším škůdcům, včetně informací o symptomech poškození. Jednotný ráz, stručnost a výběr pouze základních druhů škůdců by měl být hlavní devizou této knihy, neboť je určena především těm, kdo praktickou ochranu lesa přímo vykonávají. Právní předpisy. Terminologický slovníček.
Ročne sa produkujú tony nebezpečných odpadov, hlavným dôvodom ich spracovávania by mala byť snaha o ochranu ľudského zdravia, životného prostredia, šetrenie primárnych zdrojov alebo minimalizáciu množstva odpadov. Avšak v súčasnosti je pre zavádzanie a zdokonaľovanie spracovateľských technológií hnacím motorom hlavne ekonomická stránka.
Příručka si klade dva hlavní cíle: seznámit čtenáře se základními filozofickými názory na vědeckou strategii poznávání v kontextu jejího historického vývoje a současně být vodítkem k získání dovedností, které jsou nezbytné pro úspěšné publikování vědeckých výsledků v mezinárodních časopisech a vědeckých konferencích.
Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii. Ta rozšiřuje poznatky (klasické) teorie množin tak, aby bylo možné vytvořit pro celou matematiku jednotný vysvětlující rámec.
