Již před desítkami tisíci lety lidé objevili fascinující moc vykuřování. Poznali, že mnoho různých rostlinných produktů, ať už to jsou byliny, větve jehličnatých stromů, pryskyřicí nasáklé dřevo, mají nejenom různou vůni, ale také různé účinky na jejich psychiku, že dovedou dokonce ovlivňovat jejich zdraví, dokáží vyléčit nemoci.
Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu. Ve více než deseti kapitolách přibližuje zájemci pestrou škálu oboustranně se ovlivňujícího poměru lesa a rodícího se průmyslu.
V předjaří není těžké být botanikem. Kvetoucích rostlin je ještě jen omezený počet druhů a mají dosti nápadné květy. Když si zahrajete pexeso jarních květů, brzy je začnete rozeznávat i v přírodě okolo sebe. V brožuře i pexesu (36 párů obrázků) jsou byliny, které rozkvétají v období předjaří a časného jara.
Publikácia ponúka prehľad geovedných poznatkov, ktoré sú užitočné pre pochopenie poznania dnešného sveta. Kniha je rozdelená do štyroch tematických celkov s doslovom, ktorý je pripomenutím si odkazu Medzinárodného roku planéty Zem z roku 2008. Prvý tematický celok obsahuje kapitoly o hlbinách Zeme a ich dynamike a opisuje vonkajšie obaly Zeme.
Kniha známého ruského psychologa D. J. Sokolova je svérázná malá encyklopedie o houbách rodu Psilocybe, napsaná zajímavým a čtivým stylem. Je určena všem zájemcům o lysohlávky.
astronomický atlas od světoznámého astronoma Ing. Antonína Rükla seznamuje pozorovatele noční oblohy se souhvězdími na severní i jižní obloze. Kniha v úvodu seznamuje čtenáře s kosmickými objekty, jako jsou hvězdy, obři a trpaslíci, dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Obsahuje hvězdné mapy podle ročních období a též podrobné mapy všech 88 souhvězdí.
Kolektivní monografie „Krajina jako antropologická čítanka“ obsahuje patnáct odborných studií věnovaných problematice krajiny. Na krajinu jednotlivé příspěvky nahlížejí z různých úhlů, které spojuje jednotný antropologický diskurs. Ústředním tématem je vztah člověka a krajiny.
Půda je základem lidské civilizace, i když se na to občas zapomíná. Abychom měli, co jíst, potřebujeme úrodnou půdu. Tato kniha se zabývá otázkou, co je a jak vzniká půdní úrodnost a co můžeme udělat pro to, abychom půdu nevyčerpávali, ale abychom podporovali její úrodnost.
Publikace systematicky pojednává o sledování a předpovídání počasí a výzkumu podnebí na území bývalého Československa. První oddíl knihy zahrnuje období do roku 1918, kdy vývoj meteorologie dospěl do stadia vybudování sítě pozorovacích stanic, založení observatoří, ke vzniku státních meteorologických ústavů a k výuce meteorologie na vysokých školách.
Kniha se snaží vymezit prostor pro možné odpovědi na následující otázky: Nakolik je z hlediska vědecké metodologie legitimní hledat soulad mezi teorií a experimentem přijímáním pomocných hypotéz? Existuje přesné kritérium pro takové ad hoc hypotézy? Proč je názorová variabilita ohledně ad hoc hypotéz tak rozmanitá?
Zájem člověka o houby sahá až do raných dob vývoje lidstva. Vedle pravěkého lovce existoval i člověk-sběrač, který se živil různými lesními plody, kořínky a jinými rostlinnými částmi. Samozřejmě že ho upoutali i tak nápadné útvary, jako jsou masité plodnice hub, zvláště když se vyskytovali ve větším možství.
Na začiatku 21. storočia sa stretávame s jeho pomenovaním ako storočím nanotechnológií a nanomateriálov, s čím súvisia prevratné objavy aj adsorbentov nanometrovej veľkosti a nové pohľady na adsorbenty konvenčné resp. tradičné. Často sa však pre 21. stor.
Věda tradičně tvrdí, že vesmír byl vytvořen z netečné hmoty a prázdného prostoru. Duane Elgin shromažďuje mimořádné důkazy z kosmologie, biologie a fyziky o tom, že vesmír není mrtvý, ale naopak výjimečně živý, což je podle něj v souladu se všemi většími světovými duchovními tradicemi.
Třetí publikace botaničky Věry Koutecké a výtvarníka Ludvíka Kunce Vábení ostravské robky provází čtenáře regionem, v němž by asi hledal přírodní poklady málokdo – snad jen zasvěcený biolog je ochoten se brodit černými usazeninami v okolí odkališť, rozhrnovat neudržované houští v místech, kde vlastně nedávno stávala města, vesnice, ale i svérázné
Odmítnuti Newtonova a Leibnizova pojetí infinitesimálního kalkulu matematiky 19. a 20. stol. – vyvolané ať již jejich neochotou či neschopnosti domyslet a dotvořit základni pojmy, o něž se původní pojetí tohoto kalkulu opíralo – bylo jedním z největších omylů nejen matematiky, ale evropské vědy vůbec.
Co znamenalo světlo pro naše předky a co znamená pro nás? Vychází světlo z očí slunečního boha Re, anebo je to jen elektromagnetické vlnění? Proč ještě dnes cítíme bázeň před jevy, jako je duha nebo prostý plamen svíčky? Byli staří Řekové barvoslepí, když mluvili o bronzovém nebi a o moři vínové barvy?
Důvodem legendární cesty „lovce kaktusů“ Alberto Vojtěcha Friče (1882–1944) do Mexika v roce 1923 bylo pátrání po léčivých účincích kaktusu zvaného peyotl, který odedávna používají indiáni Tarahumarové a Huicholové ke svým rituálům.
Štruktúra pracovného zošita je prehľadná, jednotlivé témy sú zoradené podľa učebnice. Sú v ňom zahrnuté úlohy, pokusy a pozorovania, ktoré žiaci majú v učebnici. Sú spracované tak, aby im pomáhali pri ich realizácii, vyvodení záverov z pozorovaní a formulovaní vlastných zistení.
Monografia syntetizuje údaje o zásobách vody v zóne aerácie pôdy regiónu Žitného ostrova, ktoré boli monitorované, spracovávané a interpretované pre hodnotenie dosahu VD Gabčíkovo na podpovrchové vody a na ďalšie výskumné ciele v Ústave hydrológie SAV.
Kniha našeho předního entomologa doc. RNDr. Jiřího Zahradníka, která byla již dříve vydána v devíti světových jazycích se konečně dostává do rukou i českému čtenáři. Autor nás v ní seznamuje s nejpočetnější a nejrozmanitější živočišnou skupinou na Zemi.