Vedle svých obsáhlých spisů k teoretické a morální filosofii a k estetice je Kant autorem řady drobnějších studií, v nichž reaguje takříkajíc na dobovou objednávku.
Problematika interpretace symbolu se v XX. století v nebývalém rozsahu rozvinula v řadě společensko-vědních oborů. Podle Paula Ricoeura je možné četné přístupy rozdělit do dvou hlavních linií: redukcionistické přírodovědně orientované a humanisticky zaměřené restitutivní linie. Symbolika snu je tak v psychologii polarizována mezi výklady S. Freuda, C. G.
Věda poskytuje vědění spolehlivé, ale oborově omezené. Filosofie oborovou omezenost překonává, avšak její spolehlivost trpí nejednotností filosofických přístupů a stanovisek. Publikací „Filosofie pro každého“ se otevírá především pohled na příčiny této nejednotnosti.
Drtivá kritika feministické ideologie z pera autora bestselleru " Základy mužského šovinismu"
Kniha sepsaná poutavou formou otázek a odpovědí, jež poprvé vyšla v roce 1889. Provede nás záhadnými oblastmi esoterní filozofie přibližující člověka k poznání již od úsvitu dějin.
Každý z nás se s ní alespoň dvakrát v životě setká. Toltékové říkají, že kráčí stále s námi za levým ramenem a je naším nejmocnějším průvodcem. Německý autor Jan van Helsing přežil dvě autonehody, které ho přivedly do její bezprostřední blízkosti.
RNDr. Michal Giboda, CSc., původem ze Slovenska, zoolog se specializací na parazitologii, absolvoval dlouhodobé výzkumné pobyty např. v Kambodži, Laosu nebo Kanadě, pracoval pro Československou televizi jako publicista, je členem syndikátu novinářů České republiky a je i předsedou občanského sdružení Dialog vědy s uměním.
Všem milovníkům nadčasové moudrosti přinášíme jeden ze základních textů konfucianismu, čínského filozofického směru a pohledu na svět. Jedná se o soubor myšlenek významného mudrce Konfucia, který žil v Číně před 2500 lety. Navzdory velké časové i psychologické vzdálenosti, která nás dělí od jeho doby, jsou i pro člověka 21.
Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel. Neobyčejně krásné dílo, které razí stezku k vnitřnímu bohatství hlubokomyslnými slovy a je určeno všem, kteří se nacházejí na mystické cestě učednictví.
Tato kniha nás zavede do úžasného světa příběhů, legend a mýtů o dracích, jejichž obrovité stopy a závan ohnivého dechu nacházíme po celém světě.
V Jungově duchu vymezuje paradigma páté, paradigma přechodu, paradigma duchovně intuitivní. Psychospirituální krize, které v dnešní době v adolescentním věku bují jako houby po dešti, chápe jako zákonitý proces iniciace, jako přibližování se silovému poli virtuálního Já v nejstarším a nejmocnějším paradigmatu.