„Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?
Gaston Bachelard, jeden z nejvýznamnějších francouzských filozofů 20. století, rozvíjí v /Poetice prostoru/, své nejznámější knize, osobitou fenomenologii básnického obrazu. Navazuje tu na své starší poetiky čtyř živlů, ale zaměřuje se především na intimní prostory -- místa, která obýváme, kde nacházíme klid a bezpečí.
Edward Osborne Wilson je jedním z nejuznávanějších biologů dneška, pro svou průkopnickou práci bývá často nazýván "otec sociobiologie" nebo "otec biodiverzity" a mezi biology je znám jako největší znalec života společenství mravenců. Ve své dosud nejfilozofičtější knize Smysl lidské existence se však obrací k lidským otázkám jako "Odkud pocházíme?
Peter Hiett (promovaný geolog i teolog) předkládá svůj neotřelý až šokující pohled na možný soulad Bible a dnešní vědy v tématech jako historie vesmíru a relativita času a prostoru. Zabývá se vznikem, popisem a krásou stvoření, ale také se velmi osobně věnuje smyslu a příběhu života každého jednotlivce.
Filozof,predstaviteľ nemeckého osvietenstva, ktorého aforizmy vynikajú svojou zábavnou povahou a ostrým humorom.
Autor v této knize zkoumá mechanismy, jimiž se vzájemně ovlivňuje tělo a mozek, mechanismy, které obvykle buď nevnímáme, nebo podceňujeme: Kdo kupříkladu ví, že když nám někdo něco vysvětluje, porozumíme mu lépe, bude-li svou řeč doprovázet příslušnými gesty? Nebo že máme sklon vnímat své bližní pozitivněji, držíme-li v dlaních šálek s teplým nápojem?
Jedna z hlavních myšlenek knihy souvisí s pojmy „strukturní determinismus“ a „autopoiesis“: Organismus vnímá pouze takovou realitu, která odpovídá jeho vlastní struktuře, a má tendenci tuto strukturu replikovat, utvářet sebe sama.
Nejslavnější kniha Martina Bubera, Já a Ty z roku 1923, je jedinečným příspěvkem k filozofii dialogu. Buber zde rozlišuje dvě základní nastavení, jež charakterizuje výrazy „Já–Ty“ a „Já–Ono“.
Symbol enneagramu, který Gurdžijev poprvé popsal na přelomu 19. a 20. století, nepřestává fascinovat lidské myšlení už po mnoho generací. Je mistrovským dílem symbolického umění.
Tato kniha si neklade za cíl učinit váš život bezstarostným, aby vaše problémy zmizely, aby se z vás stal člověk bez vady a poskvrnky. Ve skutečnosti se můžete občas cítit naprosto zmatení. Ale budete také zvědavější, více milující i milovaní a šťastnější. Přestanete se zabývat banalitami.
Láska jako cesta k Bohu je netradičním výběrem z rozsáhlého díla Ibn Síny, jednoho z nejvýznamnějších středověkých muslimských filozofů.
Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J.
Kniha přináší novou, v českém prostředí první monografickou interpretaci myšlení Friedricha Schleiermachera prostřednictvím kategorie zprostředkování. Tuto kategorii ukazuje u Schleiermachera jako svorník (pohybu) myšlení a bytí, logiky a ontologie, uchopený jako fundament dialektiky.
Kniha Leporello, nazvaná podle postavy z Mozartovy opery Don Giovanni, je filosofickou interpretací obrazu člověka v evropské tradici. Leporello, sluha nevděčného pána, je pravým potomkem Adamovým, a proto se ze strachu před smrtí krčí a nezbývá mu než pracovat.
První kniha Humova Pojednání o lidské přirozenosti, jež poprvé vyšla v roce 1739, patří k hlavním dílům západní filosofické literatury. Hume v ní zakládá svou vědu o lidské přirozenosti ve vztahu k lidskému poznání.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré a jako první je pojednal již Aristotelés. V základě nauky o čtyřech temperamentech stojí teorie živlů v řecké předsókratovské filozofii a medicíně (Hippokratés, Galénos).
V řadě osobností z dějin filosofie i literatury, jejichž výkladu se Ivan Dubský (nar. 1926) po celý život soustavně věnoval, zaujímá přední místo Friedrich Nietzsche.
Triptych Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší byl po staletí výkladů pevně spojen s výsostným mytickým příběhem evropské civilizace – stvořením světa, po otevření triptychu pak příběhem stvoření našich prarodičů Adama a Evy a osudu jejich potomků, lidstva, až k jejich zániku.
Kniha sleduje dejiny ľudského úsilia o nadviazanie intímneho spojenia so svetom, od antických filozofov až po moderné hypotézy, ktoré reflektujú stav súčasnej vedy. Autor sa tu s vytrvalosťou a odhodlaním pustil do problému, ktorého riešenie je rovnako ťažké ako naliehavo potrebné.
Nové vydání (s přepracovaným úvodem) hluboce dojemného záznamu pětileté pouti filosofa Kena Wilbera a jeho manželky Treyi Killam Wilberové skrze Treyinu nemoc, léčbu a smrt.