Knihu Nesmrtelný diamant napsal americký františkán, propagátor mužské spirituality a organizátor iniciačních rituálů Richard Rohr „pro sekulární hledající a přemýšlivé lidi, věřící, stejně jako nevěřící, a pro tu velkou skupinu, která přišla o iluze a uzdravuje se z náboženství samotného.
Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do "zednářského" myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.
Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka (podle filosofa Karla R. Poppera spolu s Winstonem Chruchillem největšího politika 20. století) a k učení Masarykova pokračovatele, prvního českého prezidenta Václava Havla.
Jednou z přirozených potřeb člověka je také racionální orientace v životě. Je to potřeba v silném smyslu lidská. K jejímu naplnění výlučně slouží etika. Neboť racionální životní orientace může být jen filosofická; etika je totiž finální disciplínou filosofie.
Z šestisvazkových Sebraných spisů Ladislava Klímy dosud vyšly tři obsáhlé svazky: I. Mea (filosofův deník), II. Hominibus (filosofova korespondence) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Svazek III.
Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.
Spisovatel a filosof Michal Ajvaz spolu s kybernetikem Ivanem M. Havlem se formou volného dialogu zabývají rozličnými tématy na pomezí nejen jejich, ale i mnoha dalších oborů. Svérázným a ničím nespoutaným způsobem zkoumají lidskou tělesnost, rozmanitost a vrstevnatost tvarů, povahu, vznik a zánik struktur a procesů v přírodě i v lidském světě.
Kniha se zabývá aktuálním sporem o náboženství a sekularitu ve veřejném prostoru. Analýzy tohoto tématu se přitom odehrávají na pozadí často dramatických mediálních a politických debat a událostí, jež souvisí se vztahem mezi mocenskými zájmy a hodnotami v různých západních a muslimských zemích.
Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického
Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro křesťanské, a tedy evropské pojetí morálky.
Čím je človek a aké sú štruktúry jeho bytia od biologických po duchovné? Ako poznať a pochopiť jeho individualitu a postavenie vo svete? Aký je jeho vzťah k transcendentnému bytiu?
Cílem předkládané publikace je objasnit koncepci lidského jednání u německého mylitele F. W. J. Schellinga (1775–1854), jak ji implikuje jeho volní koncepce absolutna vypracovávaná v letech 1809–1821.
Kniha je soustavným pojednáním o problémech filosofie logiky a přístupech k jejich řešení; je ovšem napsána trochu jinak, než bývají knihy o filosofii logiky po světě obvykle psány.
Jakkoli by nám prospělo, kdybychom své myšlenky sdělili též přístupnější formou, chceme dát přednost formě přísnější a tímto pojednáním pokud možno podat příklad metody, která se od dosavadní odlišuje tím, že je skutečně neoddělitelná od obsahu – říká se na úvod „farářova vyprávění“.
Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony. Ze spisu O zákonech, který Cicero nejspíše nikdy nedokončil, se dochovaly necelé tři knihy a několik zlomků.
Anna Pammrová – žena s duší lesa, nepříliš známá česká filozofka, která se do dějin české literatury zapsala díky svému celoživotnímu přátelství s básníkem Otokarem Březinou. Právě těmito slovy bývá česká myslitelka nejčastěji představována. Pro její vlastní názory už pak ovšem nezbývá příliš místa.
Studie Kdo je člověk?
Filosofické i psychologické posuzování idejí nám v celkovém pohledu dává právo na závěr, že ideje jsou důležitým reprezentantem toho, čemu se říká – pravda s jistou dávkou vágnosti – lidský duch. Úhrnem tedy dost důvodů, proč věnovat tématice idejíspeciální pozornost orientovanou zároveň na psychologickou i filosofickou rovinu.
Francouzský filosof Félix Ravaisson patří k u nás dosud nedoceněným inspiračním zdrojům filosofie 20. století, a to především díky svému spisu O zvyku (De l’habitude, 1838). Ve své systematické úvaze vychází především z Aristotela, ale i z francouzských spiritualistů (Maine de Biran) a přírodovědců přelomu 18. a 19. století.
Kniha Ladislava Hejdánka O umění je složena z deseti textů, v nichž se autor zamýšlí nad uměním a jeho rolí v našem životě. Autor v umění spatřuje inspirační zdroj jak pro naše myšlení, tak pro náš postoj ke skutečnosti. Od umění se dle něj můžeme naučit vidět svět jinak, nově a nepředmětně.