Dotisk dlouho rozebraného prvního autentického vydání nejrozsáhlejšího beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Vychází ke 140. výročí jeho narození a 90. výročí úmrtí. Díky editorce Erice Abrams dostává česká veřejnost v rámci Klímových Sebraných spisů poprvé do rukou autentickou podobu Klímových textů.
Co znamená odsoudit někoho za to, co učinil? Je vůbec možné „nenávidět hřích, ale milovat hříšníka“?
Výber z myšlienok Friedricha Nietzscheho chce čitateľovi poskytnúť pohľad na základné myšlienkové okruhy a témy jeho filozofovania (o sebe, morálke, umení, náboženstve, človeku, vede, pravde, výchove, vôli k moci, nadčloveku a ďalších oblastiach ľudského bytia).
Spis Čo je človek?
Slavná kniha nejvýznamnějšího moderního španělského filozofa José Ortegy y Gasseta shrnuje úvahy, které vycházely původně v novinách od roku 1927. Ortega v nich reaguje na zkušenost masovosti, která v 19. století vstoupila na scénu a kterou pociťuje zvlášť palčivě v zmatené době po první světové válce.
V eseji Za fiilosofii fotografie autor odhaluje, jak v oblasti automatických, programovaných a programujících přístrojů nemá lidská svoboda místo, aby ukázal, že i přesto je možné otevřít svobodě prostor. Vilém Flusser se narodil roku 1920 v Praze.
Slovník filosofických pojmů přístupnou formou přibližuje tu oblast vědění, která je dnes nejdůležitější – sahá k pramenům lidského života a veškeré existence.
Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího. Sborníček vznikl na laskavý popud vydavatele, jehož si velmi vážím.
Kolovrat je výpoveďou človeka o živote, o jeho osobnom vnútornom prežívaní životných situácií, ktoré sa môžu javiť ako banálne, on ich však vníma ako hraničné, prelomové a vo svojej symbolike prezrádzajúce úlomky poznania o svete.
Odborná monografie Dekonstrukce podpisu soustřeďuje pozornost na podpis jako na frekventované médium, které bylo dosud jen málo prozkoumané v oblasti filosofie, sémiotiky a mediálních studií.
Publikace představuje čtenářům v populárně podaném výkladu lidské myšlení a zejména filozofii nejen jako lásku k moudrosti, ale nabízí jim zároveň i osudy jedněch z nejvýznamnějších myslitelů evropského myšlení, jako byl Pythagoras, Sokrates, Giordano Bruno, Francis Bacon, François Marie Voltaire a další.
Z pátého vydání korejského originálu vydaného v roce 2004 přeložil kolektiv překladatelů, v překladu bylo použito citací z Bible, Český ekumenický překlad.
Sborník, který vychází u příležitosti 70. narozenin Tomáše Halíka, spojuje nemálo českých i zahraničních autorů.
Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) byl jedním z nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001).
Kniha se vrací k některým otázkám, které před více jak půl stoletím formuloval Ralf Dahrendorf. Ten tehdy v práci Homo sociologicus konstatoval, že v základu jednotlivých sociálních věd je vždy obsažena (často jako zamlčený předpoklad) určitá zjednodušená představa o tom, co je člověk.
V knize se dozvíme velmi zajímavé informace o tom, jak náš sociální život souvisí se životem po smrti i se životem před naším zrozením. Jaký důvod má např. melancholický výraz tváře mnohých dětí, které se nyní rodí. Není katastrofa světové války důkazem toho, že bez ducha to dál nejde?
Druhý svazek populárně naučné edice Munice nás zavede do labyrintu filozofického tázání na téma ČAS. Necháme se vést úvahami řady velikánů, od Aristotela po Prigogina, dokud nedospějeme k nevyhnutelné křižovatce: čas je buď nejdůležitější element vesmíru, nebo vůbec neexistuje.
Kniha dramaticky líčí okolnosti Michaelova poslání v životě lidstva. Líčí Michaelovu moc a Michaelovo poslání v kultuře přítomnosti a michaelské myšlení jako duchovní pochopení člověka a světa. Následkem nepochopení a nepřijetí michaelských impulsů je degenerace a úpadek naší kultury.
Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda.
