Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta. Kvůli nedostatku jiných zpráv jsou dochované informace většinou považovány za věrohodné.
Kolektivní monografie, která je společným dílem teologů a historiků umění, se snaží zachytit a popsat rozličné aspekty lidského hledání transcendence v dějinách i v současnosti. První část knihy ukazuje, jak muži i ženy hledali a nacházeli Boží tvář prostřednictvím textů Starého a Nového zákona, svatých obrazů a filosoficko-teologické spekulace.
Lidské jednání je spoluutvářeno teoretickými koncepty a názorovým systémem, který stojí v pozadí konkrétních etických postojů.
Kniha Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 13 textu od účastníku již třináctého konferenčního ročníku ze 4 zemí (Česká republika, Chorvatsko, Německo, Polsko) je rozděleno do tří oddílu ( Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze?
Prof. Lenka Karfíková se ve své nové knize obrací k té stránce Origenova díla, která bývá vedle jeho eschatologie, tedy konečného obnovení všech věcí zbavených porušitelné tělesnosti, pokládána za nejspornější: k jeho představám o původu duše a jejím příchodu do pozemského těla.
Autor odpovídá na otázky, které mu kladli čtenáři jeho hlavního díla, knihy "Ve světle Pravdy", Poselství Grálu. Odpovědi mají nadčasovou platnost a ve všech oblastech, jichž se dotýkají, vedou k překvapujícím poznatkům.
Kniha Tak pravil Zarathustra, která u nás poprvé vychází ve dvojjazyčném, česko-německém vydání, je nejznámějším dílem jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších moderních filozofů, jenž dodnes nepřestává inspirovat, motivovat, provokovat, ale i pohoršovat, ba odpuzovat.
Takřka po devadesáti letech vychází nový překlad knihy francouzského filozofa Juliena Bendy (1867–1956), který proti sobě staví univerzalistickou filozofii ducha, dědičku řecké vzdělanosti, a soudobé ideové proudy ve službách praktických zájmů – nacionalismu, militarismu i rasismu –, představované ve Francii především jmény Charlese Maurrase a Maurice Barr?
Jak se to má u Goetha s ďábelskostí?
Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi - to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě.
Uváděná monografie prof. M. Dokulila „Masaryk a náboženství“ přináší na 211 stranách obdivuhodné bohatství myšlenek. Jeho přístup k Masarykovu dílu je naprosto originální, což je dáno tím, že je vybaven mimořádnými vědomostmi filozofickými, sociologickými, historickými, politologickými, teologickými a literárněvědnými.
Jaký je smysl života, v čem spočívá pravé štěstí, jak dosáhnout trvalé radosti, neohrožené mysli a moudrosti, jak žít, ale také jak zemřít, to jsou základní témata a otázky nejznámějšího a nejčtenějšího Senekova díla, které vzniklo před téměř dvěma tisíci lety a které se nyní poprvé v úplnosti dostává k českému čtenáři.
Kniha Alexeje F. Loseva představuje první ucelený životopis Vladimira Solovjova (1953–1900) – filosofa, teologa a nejvýraznějšího ruského myslitele 19. století.
Zajímá vás, čím si vlastně filozofové vydělávají na živobytí? Proč má smysl hledat odpovědi na otázky, které si lidé kladli už v antickém Řecku?
Asi každý v životě narazí na řadu otázek hodných hlubší úvahy. Jednou z nich může být i otázka o smyslu vašeho nebo obecně lidského života. Do mozaiky různých názorů přicházejících ze všech možných stran může zapadnout jako jeden střípek i tato drobná knížka.
Každý, kdo se chce systematicky věnovat dílu Gillesa Deleuze, se musí vypořádat se skutečností, že kontinuita jeho myšlení je nabourána mnohými zlomy, z nichž tím největším je úzká spolupráce s Félixem Guattarim a neodlišitelnost obou autorů v textech, které společně píší.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20.
Arthur Schopenhauer - nemecký filozof, jeden z najvýznamnejších mysliteľov 19. storočia, tvorca voluntaristickej a iracionalistickej filozofie, často označovaný ako filozof pesimizmu, sa preslávil najmä svojím spisom Aphorismen zur Lebensweisheit (1851), ktorý v slovenčine vychádza pod názvom Životná múdrosť.
