Predmetom tejto práce je skúmanie vybraných etických pojmov z hľadiska ich dvojznačnosti, ba niekde aj viacznačnosti. Termíny ako zodpovednosť, neresť, odpustenie, autenticita, spravodlivosť alebo uznanie sú súčasťou nášho každodenného jazyka, často ich však používame bez rozlíšenia významových rovín v nich obsiahnutých. Napríklad na otázky Čo je zodpovednosť?
Kniha je súborom analytických štúdií venovaných vybraným problémom filozofie jazyka, sémantiky a filozofickej logiky. Prvú časť publikácie otvára kapitola o existencii a utváraní zložených ideálnych vzorov fyzických jazykových výrazov.
Proces globalizácie sveta v súčasnosti kladie čoraz náročnejšie požiadavky na dôkladnejšie poznanie a porozumenie filozofického myslenia, náboženstiev a civilizácií obyvateľov všetkých svetadielov, umožňujúce ich porovnávať a hodnotiť.
Aristoteles sa v diele Poetika podujal preskúmať matériu umenia a jeho spoločenský význam. Vo svojom bádaní čitateľovi podáva ucelený obraz o možnostiach ktoré človeku poskytuje umenie, jeho jednotlivé zložky. Venuje sa oblasti básnictva, dramatickej tvorby, skúma pôvod umenia, vznik a vývoj jednotlivých druhov umení, prostriedky, ktoré používa.
Monografie je důkladným rozborem nejen Kierkegaardovy práce Bázeň a chvění, ale i relativně široké diskuse, která se v celosvětovém měřítku vede k tomu, co je v této Kierkegaardově knize předkládáno. Tato práce je velice důkladně vědecky, tj. přesně a soustavně, zpracována.
Ak si často kladiete otázky: Čím to je, že je náš svet taký, aký je? Prečo môžeme čas merať, ale nemôžeme ho zastaviť? Je biologická evolúcia usmernená a ak áno, kam smeruje? Čo je to vlastne ľudské vedomie, ako sa odlišuje od ľudskej mysle a duše? Ako sú vo vesmíre rozložené a dokedy pretrvávajú vesmírne civilizácie?
Vojensko-politické úvahy duchovního otce "machiavelismu", tj. politiky prováděné bez ohledu na použité prostředky v zájmu vyššího cíle. Svazek obsahuje tři knihy - Vladař, Úvahy o umění válečném a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia.
V další ze svých knih vychází bývalý psychoterapeut a světoznámý autor knih z myšlenky, že jednou z vážných chorob současného světa je nedostatek „civilizovanosti“ – tedy elementární, nevypočítavé lidské slušnosti. Ta je přitom pro zdravé fungování lidských organizací (od manželství přes rodinu až po velké firmy) zásadní.
Texty v tejto knihe majú svoje krátke dejiny. Najprv boli prednesené v rámci cyklu prednášok, ktoré organizovalo občianske združenie tranzit.sk, konkrétne Miroslav Marcelli, Boris Ondreička a Laco Teren. Bez ich pomoci, najmä finančnej, by sa toto podujatie nemohlo uskutočniť.
K překonání dnešní krize hodnotové i skutečnostní orientace chce přispět i tato knížka, pojednávající o jedné z nejmarkantnějších změn vývoje lidského myšlení, související se vznikem filosofie.
Slavný Heideggerův text obsahující první rozvrh jeho filosofických zkoumání, která vyústila sepsáním díla Bytí a čas, je zásadním, do té doby chybějícím článkem geneze Heideggerovy filosofie, článkem, který dokládá, že jedním z jejích hlavních zdrojů byla široce rozvržená interpretace Aristotelovy filosofie.
Esej, "manifest hédonistické estetiky", proslulého francouzského sémiologa a spisovatele R. Barthesa (1915–1980) z roku 1973. "K čemu všechna ta verbální okázalost? Je luxus řeči součást přebytečného bohatství, velkorysé neužitečnosti? Podléhá dílo rozkoše (například Proustovo) téže ekonomice jako egyptské pyramidy?
Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881–1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné práce z období počátků české (německy psané) židovské historiografie, ale je také svědectvím o svém autorovi: pozoruhodné židovské osobnosti z přelomu
Překlad tří kratších a relativně přístupných textů J. G. Fichta, které proto mohou sloužit jako úvodní texty do Fichtovy filosofie obecně a zvláště pak k četbě základního Fichtova textu Základ všeho vědosloví.
Dílo Órigena z Alexandrie (185-254/5) bývá nahlíženo v kontextu tří různých disciplín: Patristické teologie, dějin filosofie a literární historie. Východiskem této knihy jsou dějiny literatury, do nichž Órigenés patří především jako autor systému biblické hermeneutiky.
Ve své dnes již klasické studii se francouzský filozof Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepisectví, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení. Západní historiografie se již více než čtyři sta let vyznačuje ostrým předělem mezi minulostí a současností.
Publikácia je venovaná etickej reflexii vojen a terorizmu ako globálnych a verejnosť takmer vždy šokujúcich prejavov násilia, ktoré sa stávajú najpoužívanejšími prostriedkami pri dosahovaní ideologických, náboženských, politických či ekonomických cieľov a záujmov.
Z obsahu: Prirodzenosť dôstojnosti človeka - axióma ľudských práv. Spoločenská rolová dôstojnosť človeka. Od kmeňovej dôstojnosti k ľudskej dôstojnosti. Filozoficko - právny pojem ľudskej dôstojnosti. Prirodzenosť dôstojnosti človeka alebo ľudská dôstojnosť? Kultivácia ľudskej dôstojnosti v rodine.
Kniha zkoumá nová paradigmata v současné biologii a do hloubky se zabývá přínosem vědců jako jsou Richard Dawkins, Barbara McClintock, Adolf Portmann, D. Bohm, R. Sheldrake a G. Bateson.
