V knihe Frédérica Lenoira čelí svet bezprostrednej katastrofe. Za týchto okolností sa v jednom budhistickom kláštore stretne sedem mudrcov, každý reprezentuje jeden z hlavných svetových náboženských prúdov, aby odovzdali dvom deťom Tenzionovi a Natine učenie, ktoré obsahuje sedem kľúčov k univerzálnej múdrosti.
Dva slavní světoví filosofové Richard Rorty a Gianni Vattimo sice vycházejí z odlišných intelektuálních tradic, oba však spojuje kritický přístup k metafyzice. Ve svém díle se zabývají otázkami, které přesahují rámec filosofie, a přehodnocují základní otázky náboženského života i víry v Boha.
Pri analýze postupov v procesoch výchovy a vzdelávania, čiže pri formovaní osobnosti človeka, je nutné v prvom rade uvažovať o pozícii a mieste človeka – jednotlivca i ľudstva ako celku vo svete a živote vôbec.
Filosofie přírody je jedna z disciplín tradičně pojaté filosofie jako metafyziky založené Aristotelem. Představuje systematické zkoumání bytí světa v jeho všeobecnosti (ontologie) a dále v jeho reálné jsoucnosti, kterou je příroda, člověk a dějiny lidstva. Člení se na filosofii (metafyziku) přírody, člověka, dějin.
Antológia z politickej a právnej filozofie zahrňuje reprezentatívny výber mysliteľov od antiky, cez teologických mysliteľov, osvietencov až po plejádu všetkých významných právnych filozofov základných myšlienkových právnych smerov posledných niekoľko storočí, až po dnešných najaktuálnejších autorov.
Kniha Láska k Moudrosti je sestavena z vybraných přednášek autorky z let 2004-2012 a oslovuje vícero stran lidského života. Ukazuje zásadní principy Bytí, toho čemu říkáme svět, realita nebo také Bůh či Universum. Každý člověk je předurčen k tomu, aby pochopil a prožil, že není oddělen od ostatního světa či sfér. Není to nějakou výsadou Krista, Buddhy.
Přednášky díla "Ve světle pravdy – Poselství Grálu" se zabývají světonázorovými otázkami a odpovídají na ně jasným a důsledným způsobem. Před čtenářem se rozvinou zákonitosti uspořádání světa jako obraz Stvořitelovy vůle, vylíčené tak, aby ji mohl pochopit a nalézat ji ve světě kolem sebe.
Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby. Ne náhodou se prý v Athénách Anaxagorovi přezdívalo „Rozum“. Nejen že „přinesl filosofii do Athén“, ale také ji proměnil tím, že hledal stálý základ změn všech věcí.
V knize Kosmologie z pohledu filosofa sahá Karel Pexidr opět k jinému tématu, a to k možným filosofickým alternativám kosmologických koncepcí vyplývajících ze soudobého vědeckého poznání vesmíru.
Tato publikace je určena zejména studentům humanitních fakult vysokých škol, kteří se při studiu zvolených oborů setkají – v té či oné míře – s potřebou porozumět jejich filosofickým a etickým souvislostem a problémům.
„Filosofie svobody“ Rudolfa Steinera vychází z jeho „Teorie poznání“ a staví před člověka cíl veškeré pravé (pravdivé) filosofie a vědy, na rozdíl od filosofií a věd falešných. Odhaluje člověku smysl života v jeho individuální svobodě, bez níž nemůže dospět k tvořivé moudrosti, tím méně k pravé lásce...
Bergsonov vplyv na kultúru najmä v prvej tretine 20. storočia bol rozsiahly. Nadchol literárnych modernistov, odvolávali sa naň talianski futuristi, surrealisti, pragmatisti, kriticky sa s ním vyrovnával Einstein a súdobá fyzika, rovnako neskorší fenomenológovia Merleau–Ponty, P.Ricoeur, postštrukturalista J. Deleuze a mnohí ďalší.
Aké má postavenie novotomistická filozofia v dnešnom filozofickom myslení, osobitne v kresťansky orientovanej filozofii? Je dnes ešte aktuálna? Čo môže znamenať pre súčasného človeka a jeho kultúru? Môže pozitívne prispieť k filozofii budúcnosti?
Čo máme rozumieť pod personalistickou filozofiou? Aké má a aké má mať postavenie v dnešnom filozofickom myslení? Je dnes ešte aktuálna?
Predkladané dielo nie je len vedeckým dielom, ale prístupným spôsobom informuje o kresťanskej filozofii druhej polovice 19. storočia a 20. storočia s presahmi do 21. storočia, čím vypĺňa citeľnú medzeru v tejto oblasti v dostupnej českej a slovenskej filozofickej literatúre. Je preto vhodnou príručkou na doplňujúce štúdium dejín filozofie 20. storočia.
Ako sa píše akademický text? Mám napísať, čo si myslím, alebo čo si myslí niekto iný? Profesor odo mňa žiada, aby som analyzoval nejaký pojem. Čo mám vlastne urobiť? Odkiaľ mám vedieť, čo mal autor textom na mysli? Byť kritický – stačí povedať, čo sa mi nepáči? Odborný text – odporný text. Samé cudzie slová, ktorým nerozumiem. Kde začať?
Rukopis latinského spisu vznikal kolem poloviny 17. století. Všenáprava je snad nejzajímavější kniha celé Všeobecné porady. Dotýká se problémů, které jsou ještě dnes palčivé. Pojednává mimo jiné o zastavení nelidskosti a o nutnosti všeobecného smíření.
Práca predstavuje súbor dvadsiatich recenzií, publikovaných autorom v dlhšom časovom oblúku rokov 1990 - 2006 v časopise Filozofia. Objektom autorových recenzií boli vedecké práce, publikované v knižnej podobe, či už charakterom monografií, resp. monografických zborníkov.
Problematika spravedlnosti je dlouhodobě aktuálním tématem, jemuž věnují pozornost badatelé z oborů filozofie, sociologie, politologie, práva a dalších. Důkazem závažnosti tématu jsou probíhající spory, a to v rovině normativní, metodologické, sociální, ekonomické, politické, ale i typologické.
Kniha je českým překladem druhého svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili krátkých filozofických esejů.