Sborník Bene scripsisti... je věnován profesoru Filosofické fakulty University Karlovy Stanislavu Sousedíkovi (*1931), přednímu znalci filosofie starověku a raného novověku k jeho životnímu jubileu. Sborník zahrnuje třináct studií k dějinám evropské a české filosofie středověku a raného novověku.
Konečně - díky upřímnému zájmu a sponzorské velkorysosti České spořitelny - vychází dlouho očekávaný - v pořadí druhý - svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878-1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, slovy Jana Patočky "našeho prvního, předčasného myslitele absurdity". Kniha obsahuje celoživotní Klímův filosofický deník.
Srozumitelným přístupem nám autor sděluje mnohé klíčové informace pro všechny zájemce a badatele, kteří se snaží pochopit vztah člověka a duchovních světů. Neexistují již tajemství, která by nadále měla být utajována.
Ve vývoji filosofie minulých dvou století měly rozhodující význam otázky: Co to vlastně je vědecké poznání? Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda? Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm?
Příspěvek myšlenkovým dějinám alchymie. Šestý svazek výboru z díla.
Jde o významné dílo analytického psychologa, interpreta a komentátora díla C. G. Junga. Jung pronikl ke zdroji lidského poznání a zkušenosti - uvědomění reality psýché může dosáhnout pouze jedinec sám, dlouhodobě pracující na svém osobním vývoji. Jung toto nazval individuací a v této knize je popsán její proces a stadia.
„Filosofie mysli je jedním z pozoruhodných příspěvků k vysvětlení povahy a funkce lidské mysli. Tento filosofický obor je dnes přirozenou součástí kognitivní vědy.
Kniha C. G. Jung v zrcadle filosofie hermeneuticky zprostředkovává základní témata Jungova díla z filosofické perspektivy a s důrazem na jejich filosofický obsah a kontext. Napomáhá novému filosofickému chápání hlubinné psychologie jako celku, doposud často jednostranně formovanému výhradně reflexí díla Sigmunda Freuda a klasické psychoanalýzy.
Publikácia sa zaoberá možnosťami konštituovania filozofickej antropológie a jej väzbami na niektoré antropologické a filozofické disciplíny. Autor sa pokúša pomenovať úskalia, ktoré tomuto úsiliu stoja v ceste, a tým poukázať aj na príčiny stroskotania doterajších projektov budovania unitárnej teórie človeka filozofickými prostriedkami.
Francouzský filosof a esejista Olivier Mongin nabízí strukturované pojednání toho, co dnes, v době globalizace, znamená město nebo urbánní prostor.
Kniha vymezuje postavení rétoriky v systému kultury a vzdělanosti od starověku po dnešek. Zkoumá pokles jejího významu v období racionalismu a osvícenství, uvádí příčiny, v jejichž důsledku byly rétorice (redukované na soustavu řečnických triků) přisuzovány negativní konotace, a vysvětluje, proč si rétorika ve 20. století dokázala své pozice znovu vydobýt.
Autor, episkopální pastor a analytický psycholog, vysvětluje, jaký význam mají sny pro prožití zdravého a plnohodnotného života. Přibližuje metody práce se sny a výkladu snů, které mohou vést k pochopení jejich smyslu, k porozumění snům, snovým obrazům a symbolům. Teoretickou část doplňuje příklady dvou konkrétních snových sérií a jejich interpretací.
Bol to práce J. Locke, ktorý začal skúmať obsah mysle, idey v mysli človeka. Lockom započatý experiment skúmania prostredníctvom ideí sa ukázal ako mimoriadne produktívny a účinný. Uvedená publikácia predstavuje v podobe 4 „kníh“ jeho pohľad na idey, kritiku vrodených ideí, zaoberá sa taktiež slovami, ich významom, výrazom a podstatou.
Předchozí tři svazky Polybiových Dějin (I, AK 78; II, AK 79; III, AK 80) obsáhly osmnáct ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla. Tento čtvrtý svazek přináší vše podstatné, co se dochovalo z dvacítky knih zbývajících, tj. XIX až XXXIX. Polybios v nich zaznamenal a vylíčil události mezi roky 196 až 144 př. Kr.
Kniha je najfilozofickejším dielom tohto mysliteľa, esejistu, prozaika, básnika a dramatika, ktorý patrí k najreprezentatívnejším osobnostiam modernej španielskej literatúry. Podľa Unamuna idea Boha nie je príčinou, ale dôsledkom pocitového chápania nesmrteľnosti duše.
Nejuniverzálnější duch antiky Aristotelés vynikal kromě originality myšlení i nesmírnou tvůrčí potencí. Za svůj život napsal nesčíslné množství odborných i vzdělávacích spisů a pojednání, z nichž se dochovala pouze část; i ta však čítá 47 titulů.
Súčasnosť nesúčasného / Prieniky slovenskej a maďarskej filozofie v 19. storočí Kniha sa zameriava na styčné body dejín slovenskej a maďarskej filozofie.
Koncept živého tela prináša nový „pohľad“ na telo už nie cez prizmu tradičného dualizmu, ale cez prizmu našej každodennej skúsenosti, v ktorej sa naše telo zväčša nestáva predmetom vedomých úvah.
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů". Vystudoval práva a přednášel na Moskevské univerzitě dějiny politických učení, přitáhla ho však filosofie.
Vybrané texty z pálijského kánonu a komentářů. Popis duševních překážek, které brání na cestě duchovnímu pokroku z hlediska snah o kultivaci mysli. Pět překážek zabraňuje nejen meditačnímu pohroužení, ale i nižším stupňům duševního soustředění.