Koncept živého tela prináša nový „pohľad“ na telo už nie cez prizmu tradičného dualizmu, ale cez prizmu našej každodennej skúsenosti, v ktorej sa naše telo zväčša nestáva predmetom vedomých úvah.
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů". Vystudoval práva a přednášel na Moskevské univerzitě dějiny politických učení, přitáhla ho však filosofie.
Vybrané texty z pálijského kánonu a komentářů. Popis duševních překážek, které brání na cestě duchovnímu pokroku z hlediska snah o kultivaci mysli. Pět překážek zabraňuje nejen meditačnímu pohroužení, ale i nižším stupňům duševního soustředění.
Kniha je souborem sedmi příspěvků od Dagmar Blümlové, Václava Cílka, Anny Hogenové, Petra Juřiny, Michala Kohouta, Karla Stibrala a Jiřího Zemánka, jež zazněly na stejnojmenné konferenci konané 12. května 2012 v Praze.
Publikácia Smrť a vedomie smrteľnosti je ojedinelá tematickou orientáciou v kontexte domácej filozofickej tvorby. Je napísaná na vysokej odbornej úrovni, má kultivovaný jazykový prejav a predstavuje významný filozofický počin.
Překlad jedné z nejvýznamnějších prací klíčové osobnosti filosofie 20. století chce českému čtenáři zprostředkovat systematicky cenný příspěvek k diskusi o metodologii vědeckého vysvětlování.
Prof. RNDr. Jozef Michalov, DrSc, SVD, po vydaní monografie Ranokresťanská filozofia predkladá čitateľskej a študentskej verejnosti pokračovanie rozvoja kresťanského myslenia po zániku slávnej Aténskej akadémie a vzniku prvého kresťanského kláštora v Taliansku na Monte Casine cez kláštorné, katedrálne školy a prvé univerzity v Európe až do 13. storočia.
Před několika lety vystoupil významný americký teoretik společnosti F.Fukuyama s názorem, že historie v té podobě, v jaké jsme ji dosud znali, tedy jako dialektický boj různých společenských systémů, s pádem komunistických režimů končí. Nadešlo pro něj období všeobecného konsensu s liberálním pojetím společnosti jako nejdokonalejšího systému.
Dnes už je obtížné hovořit o úloze filozofie v životě jedince a společnosti, natož pak o její úloze ve vzdáleném 19. století. Ale když jde o Sorena Kierkegaarda, je v době posedlé trhem a v hnutích uvězněných v táboře tržních konkurentů nezbytně třeba přemýšlet v duchu tohoto dánského myslitele, ať už chceme nebo ne.
Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.
Kniha představuje Aristotelovo pojetí člověka jako výraz přesvědčení, že určující podobou skutečnosti jsou konkrétní živé bytosti. Rozdíly mezi těmito bytostmi jsou dány různými druhy činností, které jsou té či oné živé bytosti vlastní a které se promítají přímo do její tělesné stavby.
Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil.
Kierkegaard je dôležitá literárna postava a vzrušujúca intelektuálna osobnosť. Záujem o jeho myšlienky dosiahol vrchol po 2. svetovej vojne, keď sa debatovalo o jeho vplyve na vtedajších existencialistov. Sartre, Jaspers, Heidegger mu vyslovovali svoje uznanie. Aj pre kontinentálnu protestantskú teológiu bol Kierkegaard významným podnetom.
Reprezentativní výbor prací tohoto geniálního matematika a fyzika k tématům z filosofie poznání z jeho čtyř slavných a vlivných filozofických knih. Obsahuje kritický překlad deseti vybraných esejů o matematickém uvažování, o logikách, o měření prostoru a času a o geometrii.
Dielo filozofa (1946) a tvorcu prvej pôvodnej slovenskej filozofickej koncepcie nazývanej synkriticizmus.
Francouzský postmoderní filozof kriticky zkoumá sociokulturní fenomény dnešní doby a shrnuje je ve výstižném pojmu technokultura. V ní má informace o události větší cenu než samotná událost. Absolutní moc technokultury a globalizace nakonec člověka vyčerpává a dělá z něj zajatce světa simulace a stimulace.
Zväzok Od Aristotela po Plotina je venovaný antickej filozofii, a to približne obdobiu od 4. storočia pred n. l. do 3. storočia n. l. Filozofickými spismi Platónovho žiaka Aristotela, najväčšieho mysliteľa staroveku, zakladateľa logiky a mnohých nových disciplín, vynikajúceho bádateľa a organizátora, nadväzuje na prvý zväzok Antológie.
Klasické dielo filozofickej literatúry. Ústrednou témou eseje je téma individuálnej slobody, t.j. otázka, či a ako je možná sloboda jednotlivca v spoločnosti. V tomto kontexte autor rozoberá tri hlavné problémy: 1. problém slobody myslenia a vyjadrovania, 2. problém individuality ako zdroja spoločenského pokroku, 3.
V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto předchůdce objektivní reality, a tedy hlavního a jediného předmětu vědy, z něhož se deleguje její zdánlivá "všemohoucnost" a zároveň i pohrdání vším, co není z tohoto nadpřirozeného a "umrtveného zásvětí", nýbrž
Kolektivní monografie Výzkumy subjektivity přináší texty autorů nové generace, které se vyznačují potřebou znovu se vymezit vůči tradičnímu pojmu „subjektivita“ z nejrůznějších hledisek i východisek. Sborník vznikl pod editorským vedením Karla Novotného a Mileny Fridmanové.