Kniha obsahuje tyto kapitoly: Poznámky k původu a vývoji Aristotelovy logiky (Kurt von Fritz); Problém principů v Aristotelově Fyzice (Wolfgang Wieland); Aristotelova teorie důkazu (Jonathan Barnes); Nutnost, obecnost a čas u Aristotela (Jaakko Hintikka); Mýty o non-propozičním myšlení (Richard Sorabji).
Edmund Husserl, zakladatel moderní fenomenologie, svým filosofickým dílem otevřel cestu pro určující směry a klíčové osobnosti duchovního a myšlenkového vývoje dvacátého a jedenadvacátého století.
Táto publikácia sa usiluje pomôcť študentom filozofie a povzbudiť ich na zamyslenie sa nad podstatnými otázkami týkajúcimi sa poznania. Predovšetkým má za cieľ oboznámiť študujúceho s hlavnými filozofickými problémami v oblasti ľudského poznania.
Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu.Historický vývoj a důsledky karteziánsko-newtonovského světonázoru, jeho hluboký vliv na biologii, medicínu, psychologii a ekonomii, krize a transformace současného myšlení. V poslední části detailní diskuse o nové vizi reality.
„Teorie poznání“ Rudolfa Steinera je základní metodikou pravdivého poznávání vnějšího světa a individuálního jádra lidské bytosti. Není to teorie ve smyslu „spekulativního výkladu reality“, ale nezbytnou přípravou a výbavou kdaždému, kdo se nebojí vykročit na cestu poznání samostatně a proto chce odlišit cestu pravdivou od cest nepravdivých...
Tomsova kniha o idejích spravedlnosti a práva v řecké právní filosofii náleží k dílům, jejichž kvalitu a životnost prověřil čas. Stojí za to přiblížit si jejím čtením myšlenkový svět velkých řeckých filosofů. Od Řeků odvozujeme vše, co je typické pro sociokulturní prostředí naší civilizace.
Jana Trajtelová (1983) vyštudovala filozofiu na Trnavskej univerzite v Trnave, kde tiež získala doktorát z filozofie za prácu venovanú fenomenológii západnej mystiky. V súčasnosti pôsobí ako odborná asistentka na Katedre filozofie Trnavskej univerzity.
Autor, který zaujal české čtenáře již Biblí egoistů (2000), nás v této knize přesvědčí o tom, že není třeba o vítězství v životě bojovat, a přesto jej získat. Jeho pravidla jsou jednoduchá, ale vysoce účinná. Člověk je úspěšný jen tehdy, pokud získává vítězství naprosto automaticky.
Z obsahu Názov, Objekt, Otázky, Hypotéza, Ciele Čo je hodnota, ako môžeme o nej hovoriť? Moderné hodnoty - hodnoty v moderne Hodnoty v zornom poli filozofie
Pojem krásy a jeho originálne prepojenie s chápaním dobra a pravdy je ústredným motívom ruskej morálnej filozofie, ktorý inšpiruje kultúry slovanských národov rovnako v 20. storočí, ako aj dnes. Fenomén krásy sa stáva referenčným bodom každého ďalšieho myslenia, každej ďalšej morálno-etickej reflexie v oblasti filozofie, sociálneho myslenia, umenia a kultúry.
Naša spoločnosť sa sama zvykne charakterizovať pomocou prívlastkov „tolerantná“, „kritická“, či „otvorená“. S týmito hodnotami, ktoré v nezanedbateľnej miere formujú súčasné vedomie verejnej mienky, sa nevyhnutne spája averzný postoj voči predsudku.
Michel Foucault patří mezi nejdiskutovanější postavy francouzkého moderního myšlení. Zabýval se vztahy mezi sexualitou a mocí, vytváření normativů a potlačování tzv. podivných jevů, mezi něž se počítá homosexualita, boj pohlaví atd.
Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství. Zápisky a krásách, úskalích a hlubinách i nekonečných prostorách kterými prochází muž, který se rozhodl pro povolání Sluhy Božího.
Kniha prednášok z konferencie Bratislavské filozofické dni z novembra 2007 na tému: Informácia, technika, myseľ.
Slovník obsahuje přes tři tisíce hesel ze všech oblastí ekonomie i souvisejících oborů. Je výsledkem práce desítek odborníků, a to jak z vysokých škol, tak z praxe, pod vedením profesorů z Vysoké školy ekonomické v Praze. Text vychází z nejnovějších poznatků ekonomické teorie i z aktuálního vývoje světové ekonomiky, nepomíjí ani českou ekonomickou realitu.
Kantova Kritika soudnosti (1790) představuje základní spis moderní filosofie umění. Důraz je v ní kladen na svébytnost estetických soudů, jež nepodléhají ani kritériu morálky, ani kritériu pravdivosti.
Předkládaná kniha se zabývá v současnosti velmi živě diskutovaným tématem analytické filosofie jazyka. V tradičním obrázku sémantiky byl výraz bezproblémově spjat se svým významem. Ukázalo se však, že formální sémantika se až příliš vyhýba realitě aktuálně používaných jazyků.
Slavomír Gálik vytvoril monografiu, ktorá pokrýva širokú oblasť teoretického štúdia nových prvkov života v sociálnom prostredí a poznávania kultúry modernej spoločnosti. Monografia predstavuje úspešný pokus o zaplnenie medzery v priestore filozoficko-ontologického výkladu pôsobenia médií.
Odborné a zároveň čtivé načrtnutí životních osudů a postojů dvaceti tří vlivných myslitelů přibližující jejich abnormální myšlení, s nimiž formovali současnou kulturu smrti.