Práca predstavuje súbor dvadsiatich recenzií, publikovaných autorom v dlhšom časovom oblúku rokov 1990 - 2006 v časopise Filozofia. Objektom autorových recenzií boli vedecké práce, publikované v knižnej podobe, či už charakterom monografií, resp. monografických zborníkov.
Problematika spravedlnosti je dlouhodobě aktuálním tématem, jemuž věnují pozornost badatelé z oborů filozofie, sociologie, politologie, práva a dalších. Důkazem závažnosti tématu jsou probíhající spory, a to v rovině normativní, metodologické, sociální, ekonomické, politické, ale i typologické.
Kniha je českým překladem druhého svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili krátkých filozofických esejů.
Základní dílo přírodovědce, antropologa, kybernetika, ekologa a etnologa, v němž se zamýšlí nad skrytou dynamikou života a které se stalo milníkem myšlení dvacátého století.
Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury. Stát a náboženství ve službě kapitálu ničí svobodu a důstojnost člověka.
Estetický slovník je slovníkom estetiky ako vednej disciplíny. Je určený estetikom, filozofom, kultúrológom a odborníkom v ďalších humanitných vedách, učiteľom humanitných predmetov na všetkých stupňoch škôl, študentom vysokých škôl v týchto odboroch, záujemcom o dejiny umenia a o interpretáciu umeleckých diel, pracovníkom v umeleckom biznise a podobne.
Slovenský čitateľ dostáva do rúk preklad reči O dôstojnosti človeka (De hominis dignitate) od renesančného mysliteľa poslednej tretiny 15. storočia Giovanniho Pica della Mirandola. Ide o zamýšľaný úvodný prejav na verejnej diskusii v Ríme v roku 1486 pred pápežským senátom k 900 tézam z filozofie, kabaly a teológie.
Kauzální uvažování je standardním projevem a nepostradatelným nástrojem lidského intelektu. Jsou jeho zdrojem vlastnosti rozumové činnosti, anebo na člověku nezávislé přírodní děje?
Vývoja názorov na človeka v dejinách filozofie od antiky po nemeckú klasickú filozofiu. Pokus o ucelený pohľad na problematiku človeka, ako ho riešili hlavní predstavitelia filozofie v jednotlivých historických obdobiach (v antike, renesancii, v novovekej filozofii, osvietenstve a v nemeckej klasickej filozofii).
Základní spis o filosofii výchovy a vzdělání. Jednotlivé kapitoly obsahují pedagogicko-filosofické reflexe o společenské relevanci výchovy, o jejím významu přesahujícím bezprostřední působení (kosmicita), o její časové a lidské vazbě a o morálních determinantách.
Dejiny morálnej filozofie predstavujú permanentné hľadačstvo správneho života, naplneného a sprevádzaného života, naplneného a sprevádzaného správnymi morálnymi hodnotami. Aktuálna sa javí otázka: či to, čo dnes považujeme a označujeme za morálne, takým aj skutočne je?
Autori jednotlivých kapitol tejto monografie reflektujú to, čo je filozificky podnetné a zaujímavé vo vývinovej a kongitívnej psychológii, neuropsychológii, molekulárnej biológii, umelej inteligencii, lingvistike, logike, teórii hier a dejinách vedy.
Kniha nemeckého filozofa, teológa a pedagóga Georga Pichta (1913 – 1982) Pojem prírody a jeho dejiny zahŕňa podklady rovnomenného prednáškového cyklu, ktorý Picht predniesol v akademickom roku 1973/74 na Univerzite v Heidelbergu. Jej východiskom je radikálne formulovaná téza: Veda, ktorá ničí prírodu, nemôže byť pravdivá.
Kniha představuje čtenářům vývoj analytické filosofie jazyka spíše jako střetávání teoretických projektů než jako střídání doktrín. Objasňuje jejich aspirace, nechává zaznít jejich argumenty a uvádí je do vzájemné polemické konfrontace, do níž přispívá vlastní kritickou analýzou.
Systematická filosofie představuje souborný výklad tradičního pojetí filosofie jako obecné teorie světa a jejích jednotlivých disciplin ve vnitřní skladbě. V rámci všeobecné metafyziky je to ontologie, gnoseologie a axiologie, ve speciální metafyzice pak filosofie přírody, člověka a dějin.
Kniha obsahuje fiktívny dialóg Boha s evolučným vedcom o evolúcii a jej možných filozofických dôsledkoch pre poznanie, slobodu a morálny život. Nevenuje sa prírodovedeckým princípom evolučnej teórie, ale zasadzuje ich do širšieho kontextu ľudského premýšlania o sebe a o svete.
Táto monografia si vzala za cieľ preskúmať nihilistické kultúrne pozadie súčasnej mládeže a jej výchovy...
Celistvost vnímaného obrazu je pouze relativní. Neustále skládáme dohromady jen dojem či účinek skutečnosti. Paul Virilio v Estetice mizení zkoumá fenomény, které narušují účinek reality a otřásají naším vnímáním. Ukazuje, že skutečnost není cosi pevného a celistvého, že naše vědomí a smyslovou zkušenost determinují technologie.
Sv. 6: Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A.