Autor hledal v Evropě, v Egyptě a v Orientě učení, které by mu objasnilo základní otázky Člověka a Vesmíru. V roce 1915 jej hledání přivedlo k setkání s Georgiem Gurdžijevem v Petrohradě.
Klasické dílo novověké filosofie vychází v novém překladu s paralelním latinským textem a poznámkami, obsahujícími mimo jiné hlavní odchylky francouzského autorizovaného překladu od původní latinské verze. Přeložili P. Glombíček a T. Marvan.
Obsáhlý výklad všech zachovaných zlomků díla Hérakleita z Efesu chce ukázat, že tento myslitel není „Temný“, ale že „ve svém spise se vyjadřuje jasně a srozumitelně, ... stručnost a pádnost výkladu je totiž neporovnatelná“, jak tvrdí pozdně antický doxograf Díogenés Laertios.
Přehled filosofie před Sokratem kombinující filosofickou reflexi s filologickou přesností.
Málokteré město Rudolf Steiner navštívil tolikrát jako Prahu. V letech 1907 až 1924 sem zavítal celkem dvanáckrát. Proslovil zde desítky přednášek pro veřejnost i členy Theosofické a později Anthroposofické společnosti.
Základní dílo francouzského existencialismu, v němž se autor pokusil navázat na Heideggerův filosofický výklad lidské konečnosti, kterou chápe jako možnost být tím, čím nejsem, a nebýt tím, čím jsem.
Obsah: 1. Dva historické fakty 20. storočia a Marxov objav štrukturalizácie spoločenských vzťahov 2. Marxova paradigma funkcie výrobncýh síl (technológií) v štrukturalizácii spoločenských vzťahov 3. Prvé uznanie Karla Marxa kapitálovému vzťahu 4. Druhé uznanie Karla Marxa kapitálovému vzťahu. Voľný čas a nový hodnotový pojem bohatstva 5.
Prvý slovenský preklad základného diela popredného španielskeho a európskeho mysliteľa prvých troch dekád 20. storočia prenikavo analyzuje "davového človeka," pod ktorým rozumel priemerného jednotlivca s konzumnými záujmami, a to aj vtedy, ak ide o vzdelancov vo svojom odbore, ktorým však chýba zmysel pre etiku, túžba po duchovnom raste a širší kultúrny rozhľad.
Nová překladová publikace přináší další české překlady latinských spisů Jana Husa a navazuje tak na předchozí svazek (M. Jan Hus v polemice a za katedrou, 2015).
Autor reflektuje negatívne zmeny v spoločnosti, tak v Európe, ako aj v celosvetovom kontexte. Ale reflektuje ich v časovom odstupe niekoľkých rokov, pričom bilancia výsledku nie je potešujúca. Hlas odporu musí silnieť a je to počuť aj u autora, ktorého prejav bol doposiaľ skôr jemný a introvertný.
Autori uvedeného diela sa zamýšľajú nad problémami a otázkami súčasného sveta. Ich názory nie sú jednotné, spája ich však povedomie, že filozofia sa musí k problémom súčasného sveta vyjadrovať. Filozofia v tomto diele je v úzkom kontakte s kultúrou, prírodou, náboženstvom, bioetikou, ekonómiou optiky, ideológiou,...
Predkladaná publikácia sa pokúša pomenovať symptómy a jednotlivé kroky civilizačného odumierania. Západ zaniká a zaniká skôr, ako je predppokladaná doba jeho prirodzenej životnosti, t.j. skôr, ako sa naplno rozvinuli sebadeštruktívne mechanizmy inherentne obsiahnuté v jeho podstate.
