<!--[if gte mso 9]>
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec. „Metoda“ v názvu knihy naznačuje, že dílo se zrodilo jako plod 50. a 60. let 20. století.
Devět lekcí o prvních pojmech morální filosofie má základ v přednáškovém kursu, který Jacques Maritain proslovil v srpnu 1949 v l’Eau-Vive. Titul Maritainova pojednání ukazuje, že v něm nejde o celkovou etickou teorii, ale jen o pojmy, na nichž spočívá budova morální filosofie a jejichž pojetí určuje celkový charakter této disciplíny.
Kniha přináší politicko-filosofický spis Jana Jesenského (1566–1621) Pro vindiciis contra tyrannos oratio (tj. Řeč ve prospěch nároku na odpor proti tyranům) z roku 1620 ve dvojjazyčném latinsko-českém čtenářském vydání pod zkráceným názvem Proti tyranům.
Tetralogie „O Platonovi“: jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona.
Vilém Flusser představuje v krátkých kapitolách své pojetí dějin. Postdějiny vyjadřují současný dějinný přelom, který se vyznačuje přechodem z tradiční textové kultury do prostředí, v němž získávají převahu technické obrazy. Člověk se ocitá v zajetí aparátů a jejich programů, nad kterými stále zřetelněji ztrácí kontrolu.
Německý originál knihy Mimo dobro a zlo. Předehra k filosofii budoucnosti byl poprvé publikován roku 1886, ale materiál k ní autor shromažďoval už od začátku osmdesátých let, kdy se jeho myšlení začíná postupně zaměřovat k ústřednímu pojmu jeho pozdní filosofie - k vůli k moci. Nové vydání je oproti předchozím opraveno a opatřeno poznámkami a vysvětlivkami.
Francouzský filozof Luc Ferry si ve své světoznámé knize ROZUMĚT ŽIVOTU předsevzal zasvětit čtenáře do základních myšlenek filozofie a seznámit je s hlavními otázkami a mezníky dějin evropského filozofického myšlení.
KONEC DĚJIN A POSLEDNÍ ČLOVĚK je odvážné a provokativní dílo, považované za jednu ze stěžejních politicko-filozofických a historických prací devadesátých let. Kniha, označovaná za protipól Huntingtonova díla Střet civilizací, vyvolala polemiku v intelektuálních kruzích i u široké veřejnosti ve Spojených státech a v Evropě.
Monografie Stvoření, nebo příroda?
