Trnavská univerzita je (po krátko trvajúcej Universitas Istropolitana 1465 – 67/1491) druhou najstaršou univerzitou na území Slovenska (1635 – 1777) a v čase svojej najväčšej slávy predstavovala jednu z najvýznamnejších univerzít v Uhorsku i v strednej Európe.
Pôvod demokracie ako formy vlády siaha k antickým filozofom a prvé demokratické usporiadanie je spojené s mestskými štátmi starého Grécka a republikánskou tradíciou Ríma. V gréckom antickom mestskom štáte bola aj vzhľadom na jeho rozlohu a počet obyvateľov praktizovaná nesprostredkovane a priamou formou.
ento zväzok je venovaný antickej filozofii, približne obdobiu od 6. do 4. storočia pred n. l. Obsahuje jednak zlomky z predsokratovcov, jednak Platónove filozofické dialógy.
Nevelký počet podrobně zpracovaných hesel podává kompaktní přehled vrcholné středověké filozofie s její prehistorií v antice a s ohlasy v novověké filozofii až do současnosti.
Do hloubky rozpracovaná dvacátá druhá kategorie ze zápisků. Svazek Inspirace a Nadjá se zaměřuje na to, aby dramaticky vyzdvihl vědomý vztah mezi naším obyčejným jástvím a onou hlubokou úrovní naší vlastní mysli.
Základní pojmy bývají užívány sice se samozřejmostí, avšak bez vědomí jejich filosofického fundamentu. V knize se nejprve krátce vymezují tyto termíny: výchova, výuka, učitel, teorie vyučování, žák, teorie učení, učivo, vzdělání. Potom jsou zevrubně prošetřovány ty nejdůležitější, totiž výchova, vzdělání, učitel, žák a názornost.
Rudolf Steiner v tomto přednáškovém cyklu přináší myšlenky, které se vymykají konvenčním pohledům na pojmy svobody a nutnosti, z kterých můžeme právě dnes nalézat poznání. Na pověsti o pražském orloji ilustruje dualitu a způsob, jak se v lidském konání i poznání projevují dvě krajnosti - nutnost a svoboda, minulost a budoucnost, ahrimanské a luciferské síly.
Řecko-český text dvou vrcholných Plótínových pojednání: „O duchu, idejích a jsoucnu a „O věčnosti a čase . Přeložil a poznámkami opatřil Petr Rezek.
Problematika politickej filozofie sa len veľmi málo stáva predmetom osobitného teoretického záujmu. Vynára sa tu pritom celý komplex otázok. Predkladaná práca má za cieľ upozorniť na otvorené problémy, vzhľadom na nedostatok syntetizujúcej literatúry viaceré myšlienky prezentujú subjektívne stanoviská autora.
Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy. Nabízí rozbor vývoje Fundova myšlení a zasazuje je do kontextu obecných kulturně-filosofických problémů současnosti. Nejprve Funda sám popisuje svoji cestu od protestantské teologie přes kritickou religionistiku ke kritickému racionalismu.
Komunikace zaujímá v dnešní společnosti přední postavení a nejinak je tomu také v katolické církvi. I tady se v posledních letech musely udát změny, aby církev dokázala držet krok s moderní dobou.
Hermeneutika je tu užita ve svém prapůvodním pojetí jako odkrývání různých významů sdělení, tedy jako metoda pohledu a interpretřace chování lidského subjektu v rámci společenských zvyklostí - etiky. Autor, přednášející etiku na lékařské fakultě, se tu snaží proniknout do procesu utváření představ o správném jednání jedince.
Tato kniha je určena jak těm, kdo se chtějí s filosofií teprve seznámit, tak těm, kdo si chtějí prohloubit znalosti řecké filosofie. Nepředpokládá žádné speciální znalosti (ani filosofické, ani jazykové). Se vším, co je třeba k jejímu porozumění, se čtenář seznámí v průběhu jejího studia.
Originální dílo mladé české filosofie v nové ediční řadě Filosofických ruchů. Kniha seznamuje čtenáře s ranným obdobím Martina Heideggera a tématicky pojednává zejména o logice (mezi vědou a filosofií) a čase (časení času - budoucnost, bylost, přítomnost). Tato témata nebyla doposud v češtině nikde zpracována.
Dvaadvacet koláží Pavla Holeky (1945) vždy provází autorův krátký básnický text, organicky doplňující to, o čem vypovídají v různých velikostech po celé ploše rozhozená hebrejská písmena a je dotvářející lidské figury, různá zvířata či předměty denní potřeby.
Zborník Studia doctoralia Tyrnaviensia 2011 vznikol ako výstup z 1. doktorandského dňa Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, ktorý sa premiérovo uskutočnil 11. mája 2011 v priestoroch fakulty.
Kniha obsahuje tyto kapitoly: Poznámky k původu a vývoji Aristotelovy logiky (Kurt von Fritz); Problém principů v Aristotelově Fyzice (Wolfgang Wieland); Aristotelova teorie důkazu (Jonathan Barnes); Nutnost, obecnost a čas u Aristotela (Jaakko Hintikka); Mýty o non-propozičním myšlení (Richard Sorabji).
Edmund Husserl, zakladatel moderní fenomenologie, svým filosofickým dílem otevřel cestu pro určující směry a klíčové osobnosti duchovního a myšlenkového vývoje dvacátého a jedenadvacátého století.
Táto publikácia sa usiluje pomôcť študentom filozofie a povzbudiť ich na zamyslenie sa nad podstatnými otázkami týkajúcimi sa poznania. Predovšetkým má za cieľ oboznámiť študujúceho s hlavnými filozofickými problémami v oblasti ľudského poznania.
