Příspěvky zkoumají především dílo Franze Kafky, ale i Kleista, Flauberta, Sacher-Masocha nebo Prousta v rámci hranic vytčených filosofickými koncepcemi francouzských myslitelů Deleuze a Guattariho.
Podle učení Carla Gustava Junga je stínem naše podvědomí. Je to ta osobnost, kterou bychom nejraději nebyli, ale kterou se nakonec stát musíme, když chceme být celiství. Náš stín, tedy naší „temnou stránku“, prociťujeme velmi ambivalentně: je nám odporná, ale zároveň nás fascinuje.
Vybrané texty filosofa, vysokoškolského učitele a překladatele Karla Flosse jsou svědectvím o duchovním proudění v českých zemích v druhé polovině minulého století, ale též na úsvitu nových časů po sametové revoluci. Za vytrvalým hledáním nadějnější cesty stojí osobnosti na první pohled sice stěží slučitelné (M. Habáň, J. L. Fischer, H.
O čom hovoríme, keď hovoríme o psychických stavoch odohrávajúcich sa v duši človeka? Pri pohľade na západ Slnka nám nenapadne hľadať Slnko kdesi za kopcom, pretože vieme, že doslova nezapadá. O metaforickosti tejto výpovede sa nepotrebujeme nijako zvlášť ubezpečovať. V prípade ľudskej duše a psychických stavov to platí rovnako...
Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu.
Kniha je studií ke Kantově teorii krásna. Autor zasazuje Kantovu teorii do historického kontextu, když poukazuje na rozdíly v pojetí krásna u Kantových předchůdců (Baumgarter, Burke) a následovníků (Schiller, Hegel). Kantova koncepce je tak představena jako významný předěl ve vývoji estetiky.
Český překlad knihy Dandysmus, poslední záblesk heroismu francouzského filosofa, literárního kritika a univerzitního profesora D. S. Schiffera je ojedinělou ukázkou, jak aktualizovat a nově prezentovat toto klasické téma. Jak sám autor píše, dandysmus je vším, jenom ne nebožtíkem zašlých časů.
Situační etika Josepha Fletchera (1905–1991), významného amerického etika a průkopníka bioetiky, je útokem na tradiční etiku norem, která podle autora nepřihlíží ke konkrétním situacím lidského života, a proto vede ke zkostnatělosti.
Jeden ze stěžejních textů renesanční filosofie. Původně zahajovací řeč k disputaci nad 900 filosofickými tezemi, kterou třiadvacetiletý kníže z Mirandoly hodlal v r. 1486 svolat do Říma. Pikova řeč představuje jednu z nejvýraznějších filosofických proklamací lidské svobody v dějinách evropského myšlení vůbec.
Název publikace naznačuje, že jejím předmětem je analýza problému člověka v současném světě. Jedná se o reflexi současného stavu problému, který se dá zachytit výrokem „člověk se stal sám sobě problémem“. Mluvíme-li o současném stavu problému člověka, musíme si uvědomit, že je tento stav výsledkem.
Svazek sestavený ze studií fenomenologických filosofů zabývajících se již delší dobu myšlením Jana Patočky pokrývá tematicky celé Patočkovo dílo.
Kniha je nielen nahliadnutím do poslednej knihy Gastona Bachelarda, ktorá vyšla ešte počas života tohto francúzskeho filozofa, ale je aj rozvíjaním úvah o slabom svetle, ktoré dáva nezvyčajnú hodnotu okolitej tme.
Jsme stále v postmoderní situaci?
Jako filozofická odpověď na dobovou výzvu sofistiky Aristotelova Rétorika tvoří nevyčerpatelný zdroj poučení pro prakticky orientované činitele ve sféře veřejné; ve svých rozborech duševních pohnutek podává základy ontologie lidského jednání.
Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť. Tak by sa dal v skratke vyjadriť postoj francúzskeho filozofa Gastona Bachelarda k problematike pohľadu, ktorým sa človek priamo zameriava na predmety pred sebou.
Zborník Studia doctoralia Tyrnaviensia 2012 vznikol ako výstup z 2. doktorandského dňa Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, ktorý sa uskutočnil 31. januára 2012 v priestoroch fakultnej auly.
V šedesátých letech dosáhl Marshall McLuhan postavení nejdůležitějšího myslitele po Newtonovi, Darwinovi a Einsteinovi. Když však v roce 1980 zemřel, jevily se jeho výzkumy médií často jako bezvýznamné a naivní. V posledních letech se mcluhanismu dostalo vzkříšení. Proč?
Práce kriticky zkoumá Foucaultovu koncepci uplatnění pastýřské moci ve středověku, novověku i tzv. moderní společnosti, ale především posuzuje její roli v éře globalizace. Osvícenství zrodilo normu, nový klíčový prvek mocenského působení, který měl „pastoru“ napomoci ovládnout lidské nitro.
Autor v tomto diele zo systémového hľadiska skúma kultúrny fenomén filozofie a s ním úzko spätý fenomén metafyziky s cieľom zistiť, aké má mať miesto a postavenie filozofia v kultúre a či filozofia napriek pluralite svojich podôb má byť len jedna a má sa v tomto zmysle v dejinách kontinuálne sebaidentifikovať.