Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“.
Oheň vyhasl? Zabalíme to, nebo to ještě rozfoukáme? Jedenadvacáté století bude konvulsivní, nebo nebude vůbec, soudruhu Bretone!
Průlomová studie (nejen pro historiky) o vztahu mezi náboženskou praxí a životním stylem Habsburského domu od konce středověku až po novověk.
Monografie nabízí zevrubné seznámení s životem Josefa Zvěřiny v letech 1913–1967, předkládá celoživotní bibliografii jeho publikovaných prací (včetně samizdatu) a rukopisných, resp. strojopisných materiálů, a poskytuje diachronní analýzu tohoto materiálu.
Autoři knihy se v zajímavém rozhovoru zamýšlí nad tím, jak by měla vypadat civilizace na planetě Zemi. Pojednává o tom, že tato civilizace by zahrnovala nejen lidskou společnost, ale také rostliny, zvířata a bytosti přírody a duchovních světů.
Antológia z politickej a právnej filozofie zahrňuje reprezentatívny výber mysliteľov od antiky, cez teologických mysliteľov, osvietencov až po plejádu všetkých významných právnych filozofov základných myšlienkových právnych smerov posledných niekoľko storočí, až po dnešných najaktuálnejších autorov.
Sv. XIV: Řecko-české vydání spisu, který představuje Řehořovu antropologii čerpající z antických, biblických i starokřesťanských zdrojů. Překlad, úvod a poznámky M. Bláhová.
Narodil sa na Same, študoval v Aténach u Theofrasta v Lykeiu spoločne s priateľom Menandrom, s ktorým slúžil i na vojne. Počas lamijskej vojny sa presťahoval s rodičmi do Kolofónu. Filozofiu začal vyučovať najskôr v Mytiléne, potom v Lampsaku a neskôr sa presťahoval do Atén, kde si kúpil dom s nádhernou záhradou, v ktorom pôsobil až do smrti.
Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání. Ctnostné jednání je pro Aristotela a Tomáše takové, jaké můžeme vidět u ctnostného člověka.
Epikurovo filozofické učenie bolo veľmi obľúbené už počas jeho života a filozof s ním mal úspech medzi vzdelanými vrstvami Grékov i Rimanov. Pre mnohých jeho žiakov, epikurovcov, sa stalo východiskom poznania. Prevažuje v ňom prvok individualizmu a slobody. Epikurova škola sa rozvíjala úspešne najskôr v Grécku a v 1. storočí pred Kr. sa preniesla i do Ríma.
V publikácii ide o filozofickú analýzu fenoménov intolerancie a tolerancie s využitím paradigmy a poznatkov sociobiológie.
Jestvujú nepozorovateľné predmety a procesy, o ktorých hovorí moderná veda? Môže byť metóda indukcie správnym spôsobom vedeckého poznávania? Ako identifikovať znak odlišujúci vedecké metódy od nevedeckých postupov? Čo je to metóda falzifikácie a akú úlohu zohráva v prírodovednom bádaní? Koľko podôb más spor medzi vedeckým realizmom a antirealizmom?
Díky technickému pokroku na poli vědy kniha nabízí obecně přijatelnou definici Boha, kterou se lidstvu snažil nabídnout již Ježíš. Čtenáři umožňuje, aby sám mohl úspěšně odkrývat tajemství po dva tisíce let zahalované do mýtů a polopravd. Autor plně respektuje čtenářovu svobodu, přibližování se Pravdě tak závisí pouze na jeho odvaze a vnímavosti.
Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako "soustředné kruhy".
Atlas náboženství Česka představuje první rozsáhlou a ucelenou geografickou analýzu náboženské krajiny Česka a jejích proměn od počátku transformace společnosti po roce 1989.
Bilingvní edice obsahuje texty Výchova lidského rodu, Ernst a Falk (hovory pro zednáře), O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů. Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E.
Publikace mapuje dlouhé, více než dvoutisícileté období západního filosofování počínající v 6. stol. př. n. l., kdy se filosofie v Řecku rodí, až k 15. století, kdy postupně vlastní středověké filosofování zaniká.
"Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?
V knize Lacrimae rerum slovinský filozof a kulturní teoretik Slavoj Žižek působivě analyzuje filmová díla věhlasných světových režisérů, přičemž se opírá o filozofické teze Lacana, Heideggera, Hegela a některé psychologické teorie.
Starovekí filozofi sa vo svojich bádaniach často zaoberali problematikou súvisiacou so skúmaním sveta, s existenciou Zeme a iných vesmírnych telies, rozmýšlali, ako vznikol svet, čo bolo a je príčinou pôvodu a fungovania vesmíru. Tak ako jeho predchodcovia, aj Aristoteles sa venoval bádaniu o vesmíre, o vesmírnych telesách, ako vyzerajú, ako sa pohybujú.